ZPRÁVY

Klaus, Zeman, AČR

Dnes víceméně z domova. Kdo je u mě Klaus. Kdo je u mě Zeman a proč mluvit o armádě není divné.

Klaus se podle mě stále více posouvá k pravicovému extremismu. Nesnášel sem ho jako premiéra, styděl jsem se za něj jako za prezidenta a nesnáším ho zase.

Klaus je totálně trapný podporou jedné z nejtrapnějších pseudo figurek české politické scény - Jany Bobošíkové. Pravicové bojovnice proti EU a islamismu, která, když dostala nabídku kandidovat na prezidentku za KSČM, šla do toho. To je opravdu až bláznivá postava, takový méně agresívní Sládek, pamatujete na toho šílence? A mezi takové lidi Klaus stále více zapadá.

To je ale spíš úsměvná záležitost. Méně úsměvní, je když Klaus prohlašuje, že za všechno špatné v ČR může EU. To je ten populismus toho nejhrubšího zrna a nejstupidnější a nejžumpoidnější úrovně. EU zrovna není v čele žebříčku oblíbenosti obyvatelstva. Vzít se někoho neoblíbeného a schválit na n úplně všechno je prostě stupidní, ale úžasně chytlavé. A přináší to popularitu a body. Ale bytostně to nesnáším. Je to stejné jako když nacisté říkali, že za všechno mohou židé. Což je odporné. Stejně tak mi bylo odporné, když se před léty všechno házelo na Bushe. A teď se zase všechno hází na EU. Popularitu mi to nepřinese, ale říkám, že to je nesmyslná ubohost. A Klaus hlásá ubohosti, je tedy sám ubohý.

A nic na tom nemění, že má Klaus občas pravdu, třeba v otázce globálního oteplování.

To samé v rudomodrém je podle mně případ Miloše Zemana. Dnes se však na Zemana pěje chvála i od jeho nejzarytějších nepřátel a dlužno podotknout, že oprávněně. Zeman navrhl přenést české velvyslanectví Tel-Avivu do Jeruzaléma. Zemana kritizuji za jeho bohorovnost, ale někdy je taková vlastnost užitečná. Na Zemanovi je fajn, že si klidně bez ohledu na následky vytočí, koho chce. Nyní vytočil palestinskou politickou reprezentaci. Bezva. 

Přiznám se, že jsem po zveřejnění svých příspěvku o budoucnosti české armády trochu pochybnosti. Říkal jsem si, proč se poslední dobou tak moc zabývám českou armádou, jestli to není nějaká militaristická posedlost. Ale v médiích se objevil jeden argument, který mi pomohl mou motivaci lépe definovat. Dle průzkumu veřejného mínění je armáda institucí s největší důvěrou české veřejnosti. A víte proč? Protože přesto, že i tam jsou problémy a korupce, například v oblasti nákupů techniky nebo v případě afér tajných služeb, veřejnost vidí, že je to jedna z našich nejlépe fungujících institucí s výsledky a uznáním ve světě.

Samozřejmě, je jasné, že není jediná. Kdybych rozuměl třeba výzkumu a měl o tom přehled a zajímal se o to, psal bych více o českých vynálezech. Nebo třeba o českém lékařství. A myslím si, že se najde více úspěšných českých oborů a institucí, ale protože se zajímám o bezpečnost a zahraniční politiků já vím nejvíc právě o naší armádě.

Přeji ji tedy důvěru občanů a slibuji, že se jí budu dále zabývat.