ZPRÁVY

Ať žije Arabské jaro

Odsuzování Arabského jara a lkaní nad ním je nesmyslné a demagogické. Dějiny nezastavíte, ale můžete je ovlivnit ve svůj prospěch. Zaspíme?

Zatracovat však Arabské jaro kvůli vývoji na Sinaji nebo v Libyi je však hloupé, nesmyslné, dokonce si myslím, že je to islámofobní a rasistické. Protože ve všech ostatních regionech byl v minulosti takový vývoj vždy vítán.

Když  se Indie zbavila koloniální nadvlády a nastolila demokratický režim, došlo k obrovskému náboženskému násilí, které si vyžádalo miliony mrtvých. Indie se dle náboženského klíče rozpadla na vlastní indii a Pákistán, které spolu vedly několik krvavých válek a dodnes se ohrožují jadernými zbraněmi. Ale nikdo samostatnost Indie nepovažuje za tragédii.

Stejně tak v Africe došlo ke zrušení kolonií a kontinent se změnil na konglomerát malých chudých diktátorských státu s občanskými válkami a etnickými čistkami, přesto nebyl konec koloniální Afriky brán jako krok zpět. V JAR došlo po zrušení apartheidu k etnickým masakrům mezi jednotlivými kmeny (o čemž se už dnes politicky korektně mlčí), došlo k raketovému vzestupu kriminality a ekonomickému úpadku a přesto jen málo lidí považuje Nelsona Mandelu za někoho, kdo vytrucoval "západní styl" svobody, který "černoši nemají v krvi".

A konečně e východní Evropě vypuklo po skončení Studené války mnohé násilí a občanské války. V některých zemích zůstaly diktatury, rozlezla se tam korupce a organizovaný zločin, došlo ke ztrátám jaderných materiálů a dalším bezpečnostním rizikům. Ale může někdo rozumný říct "máte, co jste chtěli? SSSR a Varšavská smlouva  byl panečku ráj na zemi"?

Nechápu proč zrovna arabům nebo muslimům není dovoleno nebo není přáno, aby jejich oblast prošla stejným vývojem. Myslím si, že vzhledem k tomu co jsem popsal, jsou na tom lépe, než jak na tom byla ze začátku Indie nebo Afrika. A jen o málo hůře než východní Evropa nebo JAR.

Demokracie je nejrozvinutější tam, kde začala nejdřív. Například v Anglii. Ale i tam měli po svržení absolutismu občanskou válku a Cromwella. A podívejte se, kde jsou dnes. Takové USA se opozdily o 150 let a demokratické kultura je tam o poznání vulgárnější a některé problémy například rasového rázu se podařilo vyřešit teprve nedávno. Ve východní Evropě máme svobodu 20 let a je to znát. Když se podíváte na českou politickou scénu, připadáte si opravdu, že Češi umí se svobodou zacházet?

A po arabech potažmo muslimech bychom chtěli, aby během téměř měsíců vybudovali ideál. Proč? V čem se situace liší?

Je to tím, že svoboda v této oblasti je důsledkem americké politiky. A ta vlna iracionálního antiamerikanismu, která se zvedla před deseti lety, v souvislosti s válkou v Iráku pořád pokračuje. Nabyla jen rafinovanější formy a zblbla i spoustu lidí, kteří nesouhlasili s její stupidní fází. Dnes se to maskuje tvrzením, že "demokracii nelze vnutit."

Je to jedna z nejpopulárnějších zjednodušujících demagogií. Za prvé, demokracii lze vnutit, což bylo jasně dokázáno na příkladu Německa a Japonska po druhé světové válce. Demokracie jim byla vnucena rychle a brutálně a od této doby funguje perfektně. Za druhé, svoboda se vnutit nedá, ale to nic neznamená. Je to jako byste tvrdili, že někomu vnucujeme život, vzduch, vodu nebo jídlo. Svoboda je potřeba. Když člověka osvobozujete, tak mu nic nevnucujete.

Spíš jde o to, že region viděl, že po amerických intervencích v Iráku a Afghánistánu mohou muslimské, případně arabské země přežít v demokratickém režimu, a mohou mít převahu nad nejtemnějšími proudy islamismu. A to byla ta pravá inspirace pro Arabské jaro. A to prostě není schopno mnoho lidí překousnout. Ale to je jejich problém.

Je to jednoduché. Když v Iráku, Libyi, Egyptě, Sýrii nebo Afghánistánu nebude pořádek a zároveň svoboda teď, tak bude za pár let, když ne za pár let, tak za pár desetiletí nebo klidně i století. Jenže to, co se stalo na začátku 21. století je prostě dějinná nezbytnost. Když v Evropě skončila království, nastala svoboda. Ale ne hned. Dokonce konec monarchií přinesl dvě nejzrůdnější ideologie v dějinách – fašismus a komunismus, které svět málem zničily, a boj s nimi byl dosud nejkrvavější v dějinách.

Odpírat nyní arabům a muslimům svobodu by bylo stejně absurdní jako říkat na začátku 20. století, vyberete si, jestli chcete krále nebo bolševiky. Lidé, kteří toto tvrdili, skončili na smetišti dějin. A stejně tam skončí i lidé, kteří říkají, vyberte si mezi diktátory a islamisty. Já si spolu s arabskými a muslimskými bratry volím třetí možnost – svobodu.