ZPRÁVY

Rusko vs Česko

Ne nejde o hokej. Jde o postoj české veřejnosti, českých médií a českých politiků k situaci na Ukrajině.

Když vypukla aktuální krize kolem Krymu před několika dny, psal jsem o tom, že jsem rád, že se politici, veřejné mínění a média jakoby semkla a zastávají jeden český národní postoj, ve prospěch naší země a že si to máme užít, protože to nebude dlouho trvat. A skutečně. Dlouho to netrvalo.

Co se týče veřejnosti. Postoj je takový, jak jsem předpokládala a jak lze odhadnout. Podle průzkumu veřejného mínění 2/3 Čechů si myslí, že to, co se děje na Krymu je okupace ze strany Ruska a jen 15% si myslí, že to je internacionální pomoc. Zbytku je to jedno nebo má jiné starosti. Myslím si, že „západnost“ naší země lze právě určit podle toho kolik lidí stojí na straně Ruska a kolik na straně Ukrajiny. To, že je Česko z 66% na Západě a z 15% je lepší výsledek než jsem čekal. V minulém článku jsem pořád psal „já vám to říkal“. Nyní musím pokorně konstatovat, že jsem se hodně mýlil v tom, že jsem si myslel, že Česko je hodně pro východní národ. A jsem tomu nadevše rád. Neuvědomil jsem si, že pro většinu lidí není zahraniční politika tak důležitá a vzrušující věc, jako pro mě a že se samozřejmě veřejné mínění zmobilizuje, jen v případě nějaké děsivé krize, jako je tato. Takže z tohoto hlediska je to dobré. Ale na druhou stranu 2/3 je málo. Já bych chtěl, aby se 100% Čechů cítilo zápaďany. Neplést s tím, že bych chtěl, aby 100% volilo nějakou stranu, nebo aby 100% Čechů milovaly USA nebo EU. To ani náhodou. Chtěl bych ale, aby sto procentům Čechů bylo jasné, že na východě nelze nalézt žádnou politickou inspiraci. Opět tím nemyslím inspiraci kulturní, nejsem proti ruské kultuře a asijským pokrmům, naopak je to všechno skvělé. Ale 100% Čechů by nemělo pochybovat, že jsem západ. V Británii, Francii, Německu nebo USA o tom samozřejmě nepochybují. Ano, spousta lidí tam nenávidí své vlády, zapaluje americké vlajky a hledá duchovní obrodu v józe a budhismu, ale dobře vědí, že jsou Západ. A Češi by to měli vědět taky. Nepřestanu prosazovat tento názor, dokud tomu tak nebude. Takže mám do smrti o zábavu postaráno.

Protože je tento článek psán jako blog, musíme se okrajově zmínit o jedné specifické záležitosti. Je potřeba si neplést veřejné mínění s blogerskou nebo chcete-li internetovou komunitou. Pokud bychom měli hodnotit názor veřejnosti podle toho, co se píše na internetu, museli bychom nabýt dojmu, že si zde lidé v Česku již připravují kytice, kterými budou vítat ruské „osvoboditele“ od jha USA a EU. To je samozřejmě vysoce zkreslený dojem a ukazuje to, že internet je jen další médium se svými určitými specifiky.

Nejprve jsem s různými internetovými publicisty nebo blogery diskutoval, ale již k tomu necítím extra potřebu. Jsem přesvědčen, že by to bylo nošení dříví do lesa, protože na většinu jimi nastolených otázek, či názoru lze nalézt odpověď v hlavních médiích, takže opisovat články z například Idnes je opravdu zbytečné. Beztak jsou dnes zastánci a odpůrci Putinovy politiky pevně zakopání na svých názorových pozicích. Situace je tak vypjatá a veřejnost si situace na Ukrajině všimla tak moc, že si každý udělal svůj názor a nějací nepřesvědčení, které by jedna nebo druhá strana mohla získat pro svůj názor, reálně vzato neexistují. A myslet si, že by mohl někdo někoho názorově přetáhnout z opačného názorového tábora je naivní. Tolik okrajově k mediální situaci.

Podstatnější je ovšem situace politická. Názor nedemokratické levice, čili KSČM mě v podstatě nezajímá. KSČM je zkrátka KSČM a tam nelze najít nic dobrého a myslím, že nás už nemůžou nijak překvapit.

O Václavu Klausovi se již léta ví, že je příznivec Ruska a odpůrce EU a existovaly náznaky, že je i antiamerického smyšlení. Možná jsme to zapomněl, množná to nebylo jasné, ale nyní je evidentní, jaký je Klasu politický extrémista. Extrémista, kterého řadím k oněm patnácti příznivcům východu v české společnosti. Řadím jej po bok takových stran, jako jsou KSČM, či extrémní pravice. Je to člověk, jehož názory a snažení jsou proti zájmům naší země a jejímu směřování. Naprosto neakceptovatelné. Má na ně samozřejmě právo, jako každý, ale my máme právo je ignorovat. Velice mě zklamala ta část české pravice, která se k těmto názorům stále více přiklání. Mně se líbilo, když jistá část pravice hlásala osobní svobodu, když kritizoval byrokratickou molochovitost EU, když poukazovala na neschopnost EU mít aktivní a společnou zahraniční politiku prosazující západní hodnoty. Stejně tak se mi líbilo pravicové lpění na těchto hodnotách a jeho nelibost vůči západnímu levicovému politickému korektivismu. Nejsem však ochoten akceptovat politickou orientaci na Rusko, vychvalování Putinova režimu, podporu jeho kroků, ignoraci jeho kroků, upřednostňování hodnot tohoto režimu před hodnotami evropskými, izolacionalismus, antiamerikanismus, náboženskou bigotnost a nesnášenlivost a rasismus. Přesto prostě nejede morální vlak.

Domníval jsem se, že na sympatiích k Rusku a východu je postavena i politika Miloše Zemana a jeho příznivců. A že jeho eurohujerství je jiné než lidí jako já. Že přistupuje k podpoře EU jako k dobrému prostředku, jak přiklonit Evropu víc od euroatlantismu k putinismu. Tady jsem se nemýlil. V prvních dne krymské krize se Miloš Zeman vyjadřoval rozumně, ale nyní se bohužel vrátil do starých kolejí a ani poslední ruské počínání ho nemůže vyvést z jeho přesvědčení.

Zdravý demokratický stát potřebuje plné politické spektrum. Od levice po pravici. Často se píše, že je tristní situace na pravici, protože ta projela volby. Já to vidím tak, že tristnější je situace na levici. Je tam jediný subjekt, který jsem až dosud považoval za západní socialistickou stranu - ČSSD. Alespoň od doby Bohuslava Sobotky. Odpustil jsem ministru Zaorálkovi jeho angažmá na straně organizace Ne základnám, protože se mi líbily jeho postoje k situaci na Ukrajině. Uvítal jsem názor pana Dientsbiera na Temelín. Jsem proto šokován proruským proputinovským postojem některých poslanců ČSSD. Není možné, aby se strana, která má v parlamentu lidi s takovými názory, dala považovat za západní. Pokud budou v ČSSD takovíto extrémisté, stává se pro mě ČSSD nevolitelnou extrémistickou stranou. Na středu a vpravo je jistý počet stran, mezi kterými se dá vybrat. Na levici v tuto chvíli žádná. A to není dobré.

Jak sem již dříve uváděl, Rusko začne Evropu brát vážně, až Evropané ukážou, že jsou ochotni podstoupit nějaké ekonomické oběti, aby jej zastavili. S tohoto důvodu se mi debata sankce ano, či ne zdá bezpředmětná. Znovu musím zopakovat – lepší sankce než ruské tanky na hranicích, či válka. Jasně, že utrpíme sankcemi, ale jsou horší věci. Máme jen dvě možnosti. Buď uvalit sankce na Rusko, nebo nedělat nic. Co je horší?

Je samozřejmé, že sankce na Rusko nemůže uvalit ČR sama, to by bylo k smíchu, ale je třeba je podpořit v EU a pak s EU v tomto případě držet basu.

Ano s Ukrajinou souvisí i ona debata o tom jestli mají přednost lidská práva nebo vývoz. Pravdu mají ti vládní politici, kteří říkají, že lze podporovat vývoz i lidská práva. S tím souhlasím, to je rozumné. Ale dodávám, že lidská práva mají přednost. Myslí si to dokonce i někteří podnikatelé. Proto jsem se odvážil této nepopulární myšlenky.

Na závěr bych chtěl zmínit, že když jsem se včera opět zúčastnil demonstrace na podporu Ukrajiny na Václavském náměstí, dozvěděl jsem se, že byla založena občanská iniciativa, která přesně v duchu mého článku zahájila politickou akci proti ruskému podílu na dostavbě Temelína. Děkuji jí za to, i když jsem ji bohužel na internetu zatím ještě nenašel.