ZPRÁVY

Zubov kontra Klaus aneb není profesor jako profesor

Komentář k osobě a myšlenkám profesora Zubova.  Otázka morálnosti bojkotu oslav svátků osvobození.

Profesora Zubova považuji za prototyp moderní vlasteneckého Rusa, který není ovce, ale přemýšlí nad postavením a budoucností své země.  Kdyby to bylo přijatelné, klidně bych takové Rusy vyměnil za některé Čechy. Ano mám na mysli ty, kteří se už nemůžou dočkat, až naše země spočine v náručí „Ruského světa“.  Bohužel oni se stěhovat do Ruska nechtějí, chtějí aby Rusko bylo zde a bohužel profesor Zubov k nám emigrovat nechce, ale statečně zůstává v Rusku, aby působil na myšlení lidí. To je inspirativní.

 Různá média nám přinesla další přehršel profesorových názorů. Týkají se zejména postavení Ruska. Stejně jako Zubov si myslím, že Rusko JE součástí západu. Neustále soupeření mezi Západem a Východem skončí jediným způsobem. Východ totálně prohraje a stane se součástí Západu. Ale to změní Západ, který se přestane být Západem a stane se Severem. Východ je Rusko. To, čemu se říká Blízký východ, totiž žádný východ není. Je to Jih.

 Jinak to ani skončit nemůže, protože pokud by Východ pohltil Západ, byla by to pro svět totální katastrofa. Kdyby se sever stal z Východu a ne ze Západu, bylo by to tragédii pro svět, protože by lidstvo ztratilo jakoukoliv naději.

 Ale to jsou myšlenky mé, nikoliv Zubovovy. Co tedy říká pan profesor? Ačkoliv Rus jasně říká, že NATO musí dát najevo svou sílu, protože pokud Putina nezastavíme, tak bude ve své agresi pokračovat jako Hitler. Profesor Zubov ovšem doufá, že se Rusko jednou stane součástí západu, a já s ním. Myslím si, že by to bylo dobré nejen pro Rusko, ale i pro západ, kdy byl obohacen takovou velkou a silnou a specifickou zemí. Vnitřní pluralita západu, na které stojí, by se tak ještě zvětšila.

 Zubov jako motivaci Putinovy kliky pro protizápadní kurz vidí jednoznačně starost o vlastní majetek a majetek ruských oligarchů, protože takové soustředění moci a majetku v normální demokratické zemi není možné. Dovolím si připomenout, že jsou cynici, kteří říkají, že veškerá motivace politiků je daná jen touhou po majetku a moci. A současné Rusko je zemí, kde jsou tyto touhy realizovány.

 Včera se Zubov na  ČT24 rovněž vyjádřil k bojkotu oslav ruského Dne vítězství. Jako Rus to podpořil a to mi stačí. Lkaní českých rusofilů, kremlofilů a putinofilů nad neúctou nad ruskými oběťmi osvobození mě už nezajímá. Mimochodem matky ruských vojáků mohou jen stěží přijmout naše omluvy, protože se moc nedomnívám, že by jich ještě moc žilo. Kdybychom vzali extrémní případ, kdyby v roce 1945 bojoval patnáctiletý ruský voják a zahynul by, a jeho matka by ho měla v patnácti, tak by ji dnes bylo 99 let. To je jen má odpověď na patetické nesmysly o matkách…

 Ale teď k tomu podstatnému. Proč není bojkot oslav osvobození Rudou armádou morálně zavrženíhodný? Protože nová ruská státní ideologie je právě na tom vítězství z roku 1945 postavena. Putinova politika říká „všude kde zahynuly miliony našich vojáků za druhé světové je to naše“. A protože úcta k mrtvým hrdinům je považována za ctnost, udělali s toho Rusové povinnost. Tabu. Dogma. My na západě taky slavíme mrtvé ze světových válek. Ještě více na západě se nosí vlčí máky na klopě. Ale nikdo z těch mrtvých nedělá platbu za budoucí okupace.

 Myslím, že Karel Kryl zpíval něco o neznámém vojínovi, který není moc nedšený s toho, kdo mu klade věnce na jeho hrob. Znáte tu písničku ne? „Kolik vám platějí za tenhle nápad? Táhněte raději s děvkama chrápat! Co mi to říkáte? Že šel bych zas? Rád? Odpověď čekáte? Nasrat, jo, nasrat!“

 Ruská politika však oslavu osvobození jako pietu nechápe. Pokud přijde někdo na jejich oslavu, berou to jako potvrzení toho, co jsem napsal výše. Že uznáváme jejich právo mluvit do toho, co se děje na území, kde mají hroby svých vojáků. Proto je morální na tuto oslavu nejít, protože mrtvým už nepomůžete, ale živým můžete ublížit. Proto je amorální tento ruský postoj podporovat.

 Pokud opravdu žije nějaká matka ruského vojáka a vadí jí, že někdo nechce pít na Den vítězství vodku, tak ať se ptá Vladimíra Putina, proč to tak je. Třeba jí to vysvětlí.

 Nesmíme přistoupit na tabuizování a dogmatismus importovaný z Ruska. Rusové jsou vtom velmi silně. O stejný dogmatismus se snaží i u moderních událostí, jako byl například tragický požár v Oděse, který si z největší pravděpodobnosti zavinili sami, akorát se ještě neví, jestli to udělali schválně nebo jen náhodou.