ZPRÁVY

Problémy s muslimy a islamisty v Česku

Zatčený islamistický terorista v Česku. Aféra kolem policejní akce v modlitebně.

Vážení čtenáři, to, že neustále píšu články proti Putinovi a Rusku neznamená, že by mě přestaly zajímat i jiná nebezpečí, které ohrožuji Česko, svět a svobodu jako takovou.

Domnívám se, že Rusko v současné době představuje největší nebezpečí pro naši zem, to však vůbec neznamená, že je radno marginalizovat, podceňovat nebo ignorovat islamisty.

V celém tom povyku okolo policejní akce v muslimské modlitebně poněkud zanikla informace, že byl na ruzyňském letišti zatčen nebezpečný terorista, který bojoval v Sýrii proti Asadovi. Ačkoliv plně podporuji spravedlivý boj Syřanů proti krutému diktátorovi je jasné, že islamismem a terorizmem, který navíc nerozlišuje mezi proruským diktátorem a západním demokratem a považuje je oba za své smrtelné nepřátele, to dělat nelze. Respektive lze, ale nelze to podporovat a je nutno to potírat. Proto jsem rád, že se Česká republika podílí na potírání teroristů, ať se jedná o Sýrii nebo ne.

Akce na letišti byla jasná, proto se o ní příliš nemluví. Horší to je s akcí v muslimské modlitebně. Tuto akce odsoudili mnozí, i lidé, jejichž vztah k islámu by se dal hodnotit jako mnohem radikálnější než ten můj. Také ji odsoudili mnozí „pravdoláskaři“, ke kterým se tak rád hlásím. Bohužel ale mé svědomí mi jasně říká, že tentokrát nemohu souhlasit.

Rozčiluje mě, že se našlo tolik lidí, kteří dosoudili policejní zásah, u kterého není vůbec jisté, že byl přehnaný nebo zpackaný. Říkají to „postižení“, ale ministr vnitra má zase jiný názor. Rozčiluje mě i to, že muslimové v Česku jsou tak strašně rozhořčeni. A přitom nikdo z nich, ani z jejich současných obhájců není rozhořčen nad tím, že se tady šíří literatura, která šíří náboženskou a rasovou nenávist, ačkoliv to naše zákony zcela evidentně zakazují. Budiž. Pokud změníme zákony a zavedeme absolutní svobodu slova, jako v USA povolíme třeba fašismus, tak by zásah kvůli knize nebyl oprávněný. Ale v současnosti máme zákony, které takovýto zásah opravňuje. A zákony je třeba ctít.

Dále mi vadí, že rozhořčení nejsou rozhořčení ani nad faktem, že tuto knihu napsal muslimský kazatel, mezi jehož posluchače patří teroristé a sebevražední atentátníci. To je fakt, který mě šokuje a ne nějaký zásah proti muslimům. Je rovněž naprosto irelevantní jak velká část této knihy šíří nenávist. I jedna věta může mí nedozírné následky.

Bohužel, ale vidíme jasně, že v muslimské komunitě není nikdo viditelně rozhořčen nad kazateli terorismu a nesnášenlivosti, ale vždy pouze jen při sebemenším náznaku nějaké údajné policejní zvůle. A bohužel se najde mnoho lidí, kteří a tentokrát tomu věřím, že z poctivého přesvědčení tomu věří. Myslím si, že muslimská komunita má právo na nějaké rozhořčení teprve až jednoznačně prokáže, že se snaží potírat extrémisty ve svých řadách. Mluvím samozřejmě v morální rovině, jinak jim samozřejmě neupírám právo svobody slova, shromažďování a podobně. Myslí, si, že do té doby je solidarita s touto komunitou hloupá.

Nejsem moc velký fanoušek pana Lhoťana, který se dlouhodobě zabývá monitorováním islamistů v Čechách. Nesouhlasím se spoustou jeho názorů a nelíbí se mi, že podporuje Putina. Ale navzdory tomu musím uznat, že jeho práce je záslužná a že pokud bude muslimská komunita v naší zemi i zahraničí taková, jaká je, budeme takové Lhoťany potřebovat. V případě zmíněného policejného zásahu ho jednoznačně podporuji, navzdory názoru mnohých mě názorově spřízněných „pravdoláskařů“