ZPRÁVY

Průmyslová špionáž aneb diplomacie krokodýlů

„Diplomacie je umění dělat a říkat i ty nejodpornější věci roztomilým způsobem „, Isaac Goldberg, 1927. Třebaže nejdůležitější je mít INFORMACE, EU není chráněná proti průmyslové špionáži ze strany USA, Ruska,Číny ,Japonska,Brazílie ,Indie či jiných států .Z dnešních členů EU jediná Británie má promyšlenou strategii na ochranu proti průmyslové špionáži, ostatní, včetně Francie,zatím jen váhají a tápají .

Některé státy situaci řeší tak,že na svá ministerstva průmyslu vysílají zkušeného experta z ministerstva obrany, který zde vede odbor boje proti průmyslové špionáži (politicky korektnější preferují výraz " nekalé hospodářské soutěžení") ...

Průmysloví špióni např. zneužívají Mezinárodní komisi pro právní pomoc , která vyřizuje žádosti třetích států o nahlížení do spisů v rámci vedeného šetření v oblasti mezinárodního práva soukromého (občané a podniky ). Špionáží se obvykle zabývá ten, který je dotyčným státem vyslán jako „ expert“ do této komise , zejm. při vyšetřování leteckých nehod. Nebo když si při šetření dopravní nehody německého motoristy např. italská justice vyžádá přítomnost svého experta ,který vyžaduje k nahlédnutí přísně tajnou dokumentaci o motorech jisté německé společnosti ....

Vysocí funkcionáři leteckého průmyslu jsou při svých služebních cestách po Blízkém východě běžně připravováni v rámci boje proti terorismu o své služební notebooky , které jim bezpečnostní služba na blízkovýchodních letištích odebírá údajně kvůli tomu, že na nich na celnici zjistili stopy po nějakém prášku . Notebooky jsou jim zaslány zpět až o několik týdnů později poté, co si tajné služby zcela určitě okopírovaly soubory v nich .

Proti průmyslové špionáži nejsou zajištěny ani evropské firmy podnikající ve vojenském sektoru,např.společnost SNECMA, přední evropský výrobce leteckých motorů,doposud nepřiznalabezpečnostní debakl, který na podzim 2001 postihl její filiálku Messier-Dowty z Bidos pod Pyrenejemi ,která dominuje trhu s leteckými podvozky jak civilních, tak vojenských letadel. 7.11.01z její továrny zmizely dvě špičkové strategické součásti podvozků ultramoderního bitevního letounu Rafale Marine firmy Dassault, takževedení francouzských tajných služeb DST bylo nuceno zahájit v této firmě vyšetřování.

Továrna tvrdila, že součástky byly asi mylně odeslané do jiného jejího zařízení , ale jako by se po nich slehla země - DST obrátila firmu a její dokumentaci naruby, nezachytila však ani nejmenší stopu. Vedení firmy,které nechtělo připustit „ díru " ve svém bezpečnostním systému, přišlo s další hypotézou , že došlo k nějakému omylu v její dodavatelsko-zákaznické síti . Tajná interní zpráva DST však konstatuje :“ Obvykle firmy, které obdrží balíček, který jim nepatří, jej vrátí do 48 hodin – v tomto případě se nikdo neozval již celý měsíc. „ Messier-Dowty, SNECMA a Dassault chybu nepřiznaly – stále tvrdí, že se ony strategické součástky podvozku „dodnes někde potulují jako nedoručitelná zásilka „ . DST se odmítla k případu veřejně vyjádřit, její zástupce jen prohlásil, že „ DST lituje, že vedení firmy s DST více nespolupracovalo .“ Jinak řečeno, celá záležitost byla v tichosti pohřbena. Pošetmu se hovořilo ,aby nevypukl diplomatický skandál,o krádeži pro Rusko či pro USA ,přičemž silnější podezření vyvstává vůči USA : pár měsíců po zmizení dvou strategických součástek podvozků , dostala „ noční návštěvu „ firma, která přechovává veškerou dokumentaci továrny Messier –Dowty - průmysloví špióni odcizili veškeré mikrofilmy, které obsahovaly výrobní tajemství .

V červenci 2003 bylo odcizeno 14 počítačů inženýrů pracujících u jisté francouzské firmy na budoucím vojenském dopravním letounu A400M , což daná firma musela vysvětlovat na koberečku u tehdejšího ministra vnitra Sarkozyho.

Kdo se asi tak velmi zajímá o francouzský letecký program ? Francouzští experti na průmyslovou špionáž jednoznačně ukazují prstem na USA, na letecké konkurenty Boeing (stejný typ C17) a Lockheed martin(stejný typ C130).

Generální ředitel společnosti SNECMA Jean-Paul Bechat 12.5.2004 před parlamentní komisí pro průmyslovou špionáž ledabyle prohlásil, že „ zmizelé součástky z podvozku letounu Rafale Marine byly „ jen kusy železa „ . Špičkový světový podnik, který zaměstnává 3.000 specialistů ,s ročním obratem kolem 600 miliónů euro, tedy vyrábí „ jen kusy železa „. Ve skutečnosti továrna Messier-Dowty vyrábípodvozky, přezdívané „ skokani „,, na kterých i vojenská letadla naložená bombami mohou na letadlovou lodˇpřistávat i za rozbouřeného moře a několikametrových vln jako do bavlnky .Přistávací podvozek je složitý systém, zejména po stránce odporu materiálu. Messier-Dowty a SNECMAvyvíjejí složité kompozitní materiály z titanu a nerez ocelí. Při jejich výrobě se používá numerické simulace, která iextrémně snižuje testovací náklady a prodlení ve výrobě. Zvládnutí numerické simulace je pro průmyslovou budoucnost nevyhnutelné.
SNECMA výzkum v této oblasti nejprve ambiciózně rozjela a její filiálka Messier-Dowty se cíli velmi přiblížila – SNECMA však poté program v roce 2003 zastavila a výzkum v této oblasti svěřila společnosti informatických služeb Capgemini s cílem daleko méně ambicióźním.

Kauzu Rafale studovali vojenští experti z Vojenské univerzity : jejich tajná závěrečná zpráva jednoznačně potvrzovala průmyslovou špionáž .

Zprávu vojáci dovedli do konce , přestože vedení SNECMA jim zakázalo vstup do své filiálky v Bidos – paradoxně v momentě, kdy se dveře továrny nekompromisně zavřely před vysokými francouzskými důstojníky, otevřely se pro Američany, kteří ve firmě nechali provést audit, protože továrna Messier-Dowty si Boeing vybral , aby mu vyráběla podvozky pro jeho budoucí letoun 7E7 …..

Na počátku90.let průmyslový odbor CIA vyhotovil seznam 22 špičkových technologií nezbytných pro ekonomickou a vojenskou bezpečnost USA.Na předním místě na něm figurují technologie spjaté s materiály.

USA dále v letecké dopravě v rámci boje proti terorismu vnutily EU navzdory jejím kolidujícím zákonům,aby letecké společnosti poskytovaly americkým úřadům kompletní osobní údaje o cestujících letících do USA. Šlo o jasné vydírání – budˇposkytnete údaje anebo zaplatíte pokutu až do výše 5.400 euro za cestujícího či vám rovnou bude odejmuto povolení přistávat ve Spojených státech .

Komise EU protestovala, ale nakonec se podřídila. Američané tak mají k dizpozici

40 údajů o každém cestujícím ( Passenger Name Record –PNR ) a mohou svoji průmyslovou špionáž dál vesele provádět – protože kdo zaručí, že tyto údaje nezneužijí k tomu, aby sledovali a analyzovali pohyby významných představitelů a funkcionářů předních evropských konkurenčních společností a firem ? Nikdo.Navzdory tomu, že směrnice EU z roku 1995 stanovuje, že poskytnutí takovýchto údajů třetí straně lze jen tehdy, jestliže tato strana zaručí EU „ přiměřenou ochranu „ právě proti průmyslové špionáži .

Poslanci europarlamentu dokonce v dubnu 04 předložili spornou dohodu mezi Komisí EU a Bushovou vládou k Soudnímu dvoru Evropských společenství, ale marně. Komise ustoupila , takže Američané mají dnes přímý přístup k rezervačnímu systému Air France , zatímco francouzské bezpečnostní služby mají k němu přístup zakázaný .

 Co více : o společnost Amadeus ( založenou třemi leteckými společnostmi v roce 1987 ) , která spravuje rezervační systémy Air France, Iberia a Lufthansa, usilovaly dva anglosaské investiční fondy : BC Partners a Civen. Lufthansa a Iberia již odprodala část svých akcií .

Tyto neustálé cese (postoupení ) ve prospěch zámoří jen dosvědčují totální absenci jakýchkoliv strategicko-obchodních úvah ....

To samé platí o námořní přepravě.Pod záminkou protiteroristického boje Američané donutili i přístavy, aby se vzdaly jejich požadavkům , jinak by jejich lodě nemohly přistávat v amerických přístavech. Dva američtí celníci tak každý den kontrolují lodě ve francouzských přístavech Havre a Marseille a volně se pohybují po přístavních areálech , kam nemají volný přístup ani funkcionáři z francouzského ministerstva dopravy .

Denodenně musejí přístavní úřady zasílat americkým celnicím seznam plavidel plujících do amerických přístavů a veškeré informace jdoucí do neuvěřitelných detailů o jejich nákladu – Američané mají tedy dokonalý přehled i obchodování mezi EU a jihoamerickými státy, protože lodě plující do Jižní Ameriky , mají mezipřistání v amerických přístavech.

Norma ISO TC 204 znamená v dopravě revoluci - interoperabilní systémy letecké, námořní, železniční a silniční dopravy, zboží vystopovatelné kdekoliv na světě : nicméně, jen dva státy na světě dokážou v současné době zvládnout průmyslově a technologicky globální kontrolní systém nákladní přepravy – USA a Francie , které vyrábí všechny dopravní prostředky a všechny komunikační systémy GSM,WAP,GPRS,UMTS . Francii scházel jen satelitní lokalizační systém – proto vznikl evropský program GALILEO , který ohrožuje monopol amerického GPS .

V této francouzsko-americké bitvě byl lobbying na různých mezinárodních fórech ,pověřených vypracovat tuto normu, bezmezný , zejm. v pracovních komisích, v nichž měli být jen odborníci ,ale ve skutečnosti do nich Anglosasové vysílali „ funkcionáře s jinou totožností „ ...

Zuří prudká bitva i v právní sféře - každý chce prosadit svůj právní systém , Anglosasové common law, Evropa svoje kontinentální právo…. Největšími konzumenty strategických informací jsou banky, pojištˇovny , auditorské a poradenské firmy ( alias experti na hospodářské vyzvědačství ). Američané mají v rukou nejvýznamnější výše zmíněné ústavy, což znamená jistou jednostrannost ohledně podávaných zpravodajských informací o „ zdravotním stavu „ podniků - poté, co americká KPMG koupila firmu Salustro-Reydel, je jedinou diverzifikací v tomto oboru jen francouzská společnost Mazars .Všechny ostatní Američané skoupili .

Další otevřenou frontou je bitva za mezinárodní normy. Několik evropských firem již jasně naznačilo, že se jim nelíbí anglosaské pokusy nastolit jejich právní systém přes IASB (International Accounting Standard Board ), institutu, který má v této sféře činit návrhy. Thomas E. Jones , prezident této instituce, oslavuje nezávislost a transparentnost „ své „ instituce a na důkaz uvádí, že ze 14 administrátorů je pět Evropanů , ale již nezabíhá do detailů, aby řekl, že ze 14 administrátorů je deset Anglosasů, z toho pět Američanů .

V březnu 08 belgické civilní a vojenské zpravodajské služby zatroubily na poplach a v dubnu 08 začaly vyšetřovat pirátské útoky, evidentně vedené z Číny, proti elektronickým sítím belgických federálních úřadů … Obvinění vůči Pekingu potvrdil belgický ministr spravedlnosti Jo Vandeurzen, jenž sice neuvedl, zda se Pekingu průnik podařil, nicméně prohlásil, že „ Peking má již „tradičně“ velký zájem o elektronické sítě Bruselu, nejen kvůli tomu, že v něm jsou ústředí NATO a EU, ale i kvůli tomu, že Belgie stále hraje ústřední roli ve střední Africe ( Kongo RDC), kterou chce Peking ovládnout … „ .

Obvinění vůči Pekingu z elektronické špionáže potvrdil i belgický ministr zahraničí Karl de Gucht , který koncem dubna 08 v parlamentu prohlásil, že „ jeho rezort je stálým terčem čínské elektronické špionáže „ …Je to poprvé, co Brusel Peking veřejně obvinil, zatímco v roce 05 ututlal prozrazenou aféru, že Peking zorganizoval a prováděl z belgického území mnohaletou elektronickou špionáž vůči Belgii a Nizozemí. Zástěrkovou organizací pro tuto vědeckou, technologickou a farmaceutickou špionáž byla asociace čínských studentů, zejm. hyperaktivní na vlámské univerzitě v Louvain …

V zemích EU jsou čínské studentské organizace, napojené na čínské ambasády, předmětem bedlivého sledování zpravodajských služeb, protože v Pekingu je řídí zvláštní útvar vojenské rozvědky .Ke stížnostem ohledně hospodářské špionáže Pekingu se v dubnu 08 připojily i nizozemské tajné služby (AIVD), které zdůraznily, že Amsterodam je obětí intenzívní špionáže ohledně nizozemských strategických struktur také ze strany Ruska .

V srpnu 07 si na stejnou elektronickou agresivitu vůči Německu stěžovala přímo čínskému prezidentu také Angela Merkel, ke které se připojila Británie s tím, že vůči jejímu území elektronickou špionáž intenzívně provádí především čínská armáda … Také FBI potvrdila, že míra ekonomické špionáže Pekingu vůči USA roste ročně o 10% …

Samozřejmě, že čínský ministr zahraničí se těmto obviněním „upřímně“ zasmál s tím, že jsou „nepodložená „ …

Převzato z blogu autorky na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.