Přihlášení
Spřátelené weby
ZPRÁVY
Izraelské poradenské služby Turkmenistánu
Turkmenistán, jedna z nejsušších pouští světa (v létě 40-50 stupňů Celsia) , je o něco menší než Španělsko, a má necelých 5 miliónů obyvatel. Kaspické moře tvoří jeho hranici v délce 1.768 km. Jeho geostrategická poloha, kaspická ropa a zemní plyn (třetí největší zásoby na světě) z něho činí „velké jeviště“ světa .
Západní investoři v této bizarní chudé zemi s obrovským zahraničním dluhem usilují o vybudování neruských „transkaspických„ produktovodů (2/3 turkmenského plynu zatím proudí přes ruský Gazprom)
Po pádu bolševického SU vláda Bushe Seniora začala horečně jednat , přímo či přes své prostředníky ( izraelská firma Merhav Group) , s jednotlivými středokavkazskými republikami o stavbě neruských produktovodů .
Zatím se anglosaským firmám ( Unocal, Amoco, Enron, Chevron, Exxon Mobil, British Petroleum) podařilo vystavět a v roce 06 zprovoznit jen ropovod BTC/Baku,Tbilisi,Ceyhan, spojující Ázerbájdžán přes Gruzii s Tureckem, a plynovod BTE/Baku,Tbilisi, Erzurum, rovněž končící v TR .
Moskva, Washington a Teherán soupeří o to, aby se mohli stát dodavateli kaspické ropy a plynu lukrativního gigantického trhu Indie, Číny a Japonska, přičemž Washington chce obejít jak území Ruska, tak území Íránu , tj. postavit produktovody z Turkmenistánu přes Afghánistán do pákistánských přístavů (kvůli tomu se prodražil i ropovod BTC ve své současné verzi východ-západ, třebaže verze sever-jih přes Írán by byla lacinější) …
Ke stavbě US verze transkaspických produktovodů (v ceně asi 2,5 mld dolarů, jejíž projekty vypracoval Enron, který Bushovi II zaplatil první prezidentskou kampaň ) byla již v 2/99, za zprostředkování Merhav Group/Mossad, podepsána rámcová dohoda mezi Turkmenistánem a US firmami Bechtel a General Electric Capital Services , ale divoké politické poměry v Afghánistánu zatím neumožnily její realizaci …
Plynovod by podle projektu firmy Enron konkrétně vedl z turkmenských ložisek v Dauletabad do pákistánského Multanu, s plánovanou přípojkou do Indie , a dodával by plyn asi po 30 let .Ropovod podle projektu Enronu by vedl z turkmenského Chardzhou , paralelně s plynovodem přes Afghánistán, a spojoval by s pákistánským terminálem v Ras Malan ruské sibiřské ropovody …
Šéf iz. firmy Merhav Group se stal v oblasti energetiky hlavním „zahraničněpolitickým“ poradcem turkmenského „stalinpaši“ Nijazova, jenž mu udělil turkmenské státní občanství, a vedl všechna zákulisní jednání nejen za anglosaské firmy , ale taktéž za turecké firmy, protože Merhav Group úzce spolupracuje s Ankarou .
Iz. vláda v 3/95 podepsala s Ašchabadem dohodu o „ turismu“ , a v 5/09, navzdory finančnímu utahování opasků, otevřela v Ašchabadu iz. velvyslanectví .
Izrael hraje důležitou roli i v Ázerbájdžánu, kde jeho firmy zajištˇují bezpečnost provozu BTC ropovodu, a iz. firma Magal Security Systems zajištˇuje bezpečnost letiště v Baku …
Iz. firma Merhav a její turečtí partneři „vyhrály“ zakázku na modernizaci stávající turkmenské energetické infrastruktury a na výstavbu nových ropných rafinérií v přístavu Turkmenbaši (bývalý Krasnovodsk). Údajně dostala úvěry od německých, japonských, francouzských a tureckých bank …
Merhav Group má zajistit Tel Avivu nejen ropu a zemní plyn, ale také vodu. Proto s tureckými firmami pracuje na projektu odklonění části vodního toku Eufratu a Tigridu do jihovýchodního TR, proti čemuž protestuje Bagdád.
Zavilý bolševik Nijazov jako gen. tajemník KS Turkmenistánu, jmenovaný do této funkce , „liberálem“ Gorbačovem v roce 85, převzal řízení turkmenského „státu“ v roce 90 (podobně se bolševické diktatury upevnily v ostatních středoásijských „státech“ ).
V 10/91 soudruh Nijazov vyhlásil samostatnost, a v 5/92 vybavil prezidenta ústavním dodatkem o jeho mimořádných pravomocích …
V 1/94 voliči v referendu „jednohlasně“ prodloužili Nijazovi prez. mandát až do roku 02, Nijazov se však mezitím prohlásil doživotním prezidentem „stalinpašou“, kterého opěvovala nová národní hymna, a v 5/00 zakázal v zemi internet …
V 11/02 si Nijazov proti sobě zinscenoval atentát, aby mohl pozavírat veškerou opozici.
Nijazov se prohlásil nejen „stalinpašou“, ale i druhým Alláhem, takže Korán ve školách nahradil svojí zvěstovatelskou knihou „ Ruhnama / Knihou duše “ .
Každé ráno pak státní TV a rozhlas, jediné v zemi, pronášely veřejnou „státní“ modlitbu , ve které národ denodenně přísahal věrnost Alláhovi a „stalinpašovi“ . Muslimové, kteří se tradičně modlili „jen“ k Alláhovi, Nijaz označil za islámistické extrémisty, a zavřel je do žalářů.
Nijazov se dost nudil, proto vymyslel i nový kalendář, měsíce pojmenoval podle svých rodinných příslušníků, nové jméno dostal i turkmenský chléb, byl pojmenován podle „stalinpašovy“ matky. Mladým lidem zakázal zlaté zuby, a doporučil jim, aby ohlodávali kosti jako psi, a posilovali si tak chrup, aby jim zuby nevypadávaly …
Také lékaři přísahali ne na Hippokrata, ale zaručovali se věrností „stalinpašovi“ , ale stejně jim to nepomohlo : v rámci úspor Nijazov v 3/04 „ nadbytečné“ lékaře a zdravotní sestry propustil.
V létě 04 proti němu vypukla „ letáková“ revoluce, kdy se v Ašchabadu objevily letáky, vyzývající k jeho svržení , což Nijazovovi posloužilo ke „ konečnému řešení“ problému s disidenty .
V 2/05 zrušil veškeré „nemetropolitní“ nemocnice, s tím, že pacienti budou mít v hlavním městě větší „komfort“ .V té době , rovněž v rámci „úspor“ , v hlavním městě možná probíhala záměrná likvidace starých nemocných lidí, aby jim nemusel stát vyplácet penze.
Zdravým důchodcům Nijazov penze zrušil, ostatním penze snížil s tím, že museli státu vrátit rozdíl, který dostali navíc během posledních dvou let ….
Národu však dopřál, aby měl vodu a elektřinu zadarmo.
Faktem je, že to Nijazov neměl v dětství lehké, otec padl ve válce , a v roce 48, při rozsáhlém zemětřesení v Ašchabadu přišel v osmi letech o matku a další příbuzné, takže skončil v bolševickém sirotčinci, proto si ve funkci „stalinpaši“ nechal 6x udělit titul Hrdina turkmenského národa …
V 5/05 v MOW při příležitosti oslav 60.výročí vítězství bolševiků nad fašisty, si s tímto „stalinpašou“ podalo ruku mnoho významných západních „ liberálů“ , včetně Bushe Juniora …
Aby se EU necítila zahanbena, udělila „stalinpašovi“ doložku nejvyšších výhod pro „stalinpašovy“ nákupy v regionu EU .
21.12.06 Ašchabad se slzou v oku oznámil, že tyran Nijazov (ve stylu Násira a soudruha Babraka Karmala) náhle zemřel na infarkt (66), některá západní média psala, že byl otráven, a že zemřel již několik týdnů před oznámením jeho smrti.
Své rodině (manželka byla ruská Židovka, měli syna a dceru) zanechal tři miliardy dolarů, z toho dvě miliardy na účtech Deutsche Bank, a své zemi osvědčený politický systém, který se jeho soukromé „politbyro“ rozhodlo neměnit : otěže zaslouženě převzal „stalinpaša II “, údajně , mj. podle podobnosti, jeho nemanželský syn Gurbangula Berdymuhamedov (*1957, kdy Nijazovovi bylo 17 let), Zubař, jenž zorganizoval jeho pohřeb (v roce 97 Nijazov Zubaře jmenoval ministrem zdravotnictví, od 01 byl náměstkem premiéra , jenž skončil v žaláři ) …
Nijazov byl současně prezidentem, premiérem , vrchním velitelm , a generálním tajemníkem jediné strany pravé cesty.
Podle ústavy měl funkci úřadujícího prezidenta převzít předseda parlamentu, kterého Nijazov zavčasu uvrhl do žaláře, takže úřadujícím prezidentem Státní výbor bezpečnosti mohl jmenovat Zubaře .
Úřadujícím prezidentem měl být jen do voleb v 2/07, kterých se ,podle ústavy úřadující prezident nesměl zúčastnit, proto příslušný článek ústavy byl zrušen ještě v době, kdy tělo Nijazova ani nevychladlo …
První zahraniční cestu „stalinpaša“ II podnikl do Rijádu , poté zajel k Putinovi …
V 1/08 Ašchabad navštívil admirál William Fallon a senátor Richard Luger, podle ruského listu Vremja novosti, aby učinil „stalinpašovi“ II zajímavou nabídku budoucích zisků z budovaného transkaspického plynovodu, načež Kazachstán projevil nečekaný zájem exportovat svůj plyn přes Turkmenistán …
Převzato z blogu autorky na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
4.prosince 1942 potopily v Neapoli americké bombardéry B-24 italský lehký křížník Muzio Attendolo.
4.prosince 1268 – Uzavření Poděbradské smlouvy mezi českým králem Přemyslem Otakarem II. a Oldřichem Korutanským. Oldřich Korutanský, který neměl dědice, se zavazoval, že po jeho smrti připadne korutanské vévodství českému králi. Byli však pominuti Oldřichovi sourozenci, kteří se se ztrátou území nechtěli nechat smířit. Po porážce Přemysla Otakara římským králem Rudolfem Habsburským byly Přemyslu Otakaru Korutany zase odebrány.