ZPRÁVY

Zarkáví, další falešný bin Ládin

Jordánec zvaný abú Musáb Zarkáví ( podle průmyslem zašpiněného chudinského městečka Zarka se silnou komunitou palestinských „uprchlíků“ , kteří z městečka Zarka učinili baštu svého odboje, zatímco „Musáb“ odkazuje na Musába bin Omara, společníka Proroka Mohameda) se narodil 1966 jako jedenácté dítě městského zřízence Khalayleh (pravé jméno Zarkávího bylo Ahmad Fadel Nazzal Khalayleh), pocházejícího z největšího beduínského kmene Bam Hassan, kočujícího mezi Sýrií a Irákem, který Zarkávímu v jeho teroristické činnosti, podle  jeho CIA životopisu, poskytoval spolehlivé zázemí .  

Zarkáví žil od útlého dětství na ulici.

Ve 12 letech, kdy ukončil školu, žil v palestinských“uprchlických“ táborech na předměstích Ammánu, oddával se alkoholismu, proslul tetováním po celém těle (přezdívali mu „Zelený“ muž), a hromadil zápisy ve svém trestním rejstříku. V 17 letech byl zatčen pro brutální znásilnění, načež jej rodina po odpykání dvouletého trestu poslala do náboženské školy, ve které se seznámil s palestinským profesorem Abdulláhem Jusufem Azzamem, prvním ideologickým mentorem UBL …

Prof. Azzam, absolvent Zemědělské univerzity v Tulkarem, s diplomem ze Sharia College v Damašku, po vítězství Izraele v šestidenní válce prchl v roce 67 (26) do Jordánska, kde nejprve bojoval jako terorista pod Arafatem v OOP, ale „provinčním“ charakterem palestinského odboje byl znechucen, vstoupil proto do jordánské pobočky Muslimského bratrstva .

V tzv. černém září 1970 jordánská armáda vyhnala militantní Palestince z Jordánska (Jordánsko má 2 mil. Palestinců) , zatímco jordánské Muslimské bratrstvo v roce 71 vyslalo Azzama studovat na káhirskou univerzitu al-Azhar, kde v roce 73 získal doktorát z islámské jurisprudence / právní vědy.

Na káhirské univerzitě se Azzam stal členem islámistické skupiny šejka Omara Abdala Rahmana (podle CIA později  „řídil“ Zarkávího), a chirurga Ajmana Zawahiri (podle CIA druhý „ rádce“  UBL, a od roku 94 ideolog „al-Qajdy“) , jejichž politická skupina nechala v roce 81 zavraždit prez. Anvara Sadata poté,co podepsal 26.3.79 separátní mírovou smlouvu s Izraelem v Camp Davidu .

Pod jejich vlivem se z Azzama stal islámistický jestřáb, prosazující myšlenky Sajída Qutby, v roce 66 Gamalem Abdalem Násirem popraveného šéfa Muslimského bratrstva (násilné svržení muslimských prozápadních vlád + nevyhnutelný střet civilizací v boji za hegemonii islámu ) .

Palestinec Azzam ideologicky ovlivnil mj. Palestince Omara Mahmuda abú Omara (alias abú Qutada/Qatada) *1960 v Betlémě, do roku 89 žijícího v Jordánsku, poté v Afghánistánu, odkud se přes Pákistán dostal do Londýna, který mu poskytl politický azyl (viz Londýn, bašta islámistického extrémismu) .

Abú Qutada, velmi talentovaný řečník, kázal v mešitách, přednášel v nejrůznějších institucích,  byl mnohem nebezpečnější než „pokladník“ UBL, přesto se ve svobodomyslných britských médiích mohl svobodně vyslovovat, před 9/11 dokonce i v britské TV … Jeho přednášky a kázání o džihádu inspirovaly tisíce mladých muslimů, a po 9/11 se jeho videa v hojných počtech našla v hamburském bytě Mohameda Atty .

Azzam chtěl po obdržení doktorátu vyučovat na univerzitě v Ammánu, ze které  byl pro své extrémistické postoje velmi brzy vyhozen.

Odešel tedy do Saúdské Arábie, protože král Fahd byl proslulý tím, že nemalou část petrodolarů věnoval na reislamizaci muslimů ve světě, a proto přijímal exilované středoškolské a vysokoškolské profesory Muslimského bratrstva i z takových „levicových“ zemích, jako Egypt a Sýrie, či prozápadní Jordánsko …

V homosexuální Saúdské Arábii dr. Azzam v sobě objevil homosexuální orientaci, a podstoupil chirurgickou operaci za účelem změny pohlaví , ale následnou hormonální terapii nedodržel ( v té době měl již tři syny, jeden z nich 20 let žil mezi afghánskými mudžáhedíny, a v roce 07 o nich nelichotivě vyprávěl západnímu tisku) .

Takovéto operace jsou v Saúdské Arábii zcela běžné : muži se tímto zříkají svých mužských práv v islámu, musí pak na veřejnosti nosit burku, a smějí na veřejnost pouze v doprovodu svého mužského příbuzného, ale stále jsou na tom lépe než „skutečné“ ženy, protože o „společenské“ postavení muže ani zaměstnání nepřijdou …

Prof. Azzam učil do roku 79 na univerzitě v Jeddah, kde v letech 76-81 studoval i UBL, jehož otec, chudý stavitel z Jemenu, se v Saúdské Arábii vypracoval na miliardáře. Chudý Palestinec Azzam zbožnému miliardářskému mladíkovi UBL bez problému nasadil do mozku svá dogmata (ve vedru 50 stupňů Celsia UBL nedovolil matce svého dvouměsíčního syna, aby mu z kojenecké láhve dala čaj, když s pláčem odmítal kojení, protože „kojenecká láhev je hříšný vynález bezvěrců“  …) .

Rok 1979 je milníkem politického islámu s třemi převratnými událostmi :

a)     v 1/79 celostátní demonstrace přívrženců ajatolláha Chomejního zahnaly do egyptského exilu k příteli Anvarovi Sadatovi íránského šáha Rezu Pahlavího (16.1. odjel ze země, 1.2. Air France přivezla speciálem ajatolláha Ruholláha Chomejního z pařížského exilu, první „moderní“ teokratický stát spatřil světlo světa)

b)     obsazení Velké mešity v Mekce 20.11.79, její 14denní obléhání s rukojmími a krvavé zakončení její okupace bitvou se saúdskoarabskými bezpečnostními jednotkami se stovkami mrtvých a stovkami následně popravených, šokovaly celý muslimský svět.

Rijád odpovědnost za její obsazení kupodivu nepřiřkl Teheránu, ale exilovaným disidentům, se středoškolským a vysokoškolským vzděláním z  Muslimského bratrstva, které hromadně ze svého území vyhostil .

Vyhoštěn byl i palestinský radikál  prof. Azzam, jenž se přesunul na pákistánskou univerzitu v Islámábádu, ale brzy se přestěhoval do jednomiliónového Péšáváru, pouhých 15 km východně od strategicky důležitého Chabarovského průsmyku/Khyber Pass, v horách Safed Koh, napojených na pohoří Hindukúš, kde v roce 80 založil organizaci Maktab al-Khadamat (ústředí služeb/Services Office) pro řízení a podporu vybraných (spřátelených) afghánských mudžáhedínských milic v jejich boji proti sovětským okupantům

c)      třetím milníkem bylo, když sovětská vojska vpadla 25.12.79 do Afghánistánu, načež prof. Azzam vyhlásil fatwu Defence of the Muslim Lands, prohlašující boj Palestinců proti Izraeli, a boj afghánských mudžáhedínů proti bolševikům za svatou válku islámu, ve které je povinností každého muslima zabít co nejvíce nevěřících „psů“ /kuffar. Tuto fatwu Azzamovi odsouhlasil nejvyšší saúdskoarabský muftí Abdal Azíz bin Bazz.

Od vyhlášení této fatwy byl Palestinec Azzam , „mudžáhedínský princ“ , ústřední postavou džihádismu/globálního militantního islámismu ( národním problémům pomůže jen celosvětový kalifát), položil základy jeho paravojenské infrastruktuře, a organizoval nábor a výcvik džihádistů pro „spřátelené“ milice …

V roce 81, když UBL svá studia na univerzitě v Jeddah ukončil, Palestinec Azzam jej přemlouval, aby přijel do Afghánistánu, a ve prospěch jeho Services Office vypsal nějaký ten šek . UBL na krátkou dobu přijel do Péšáváru, prohlédl si Azzamovu Services Office na místě , a od té doby platil letenky, ubytování a výcvik rekrutů, jakož i nezbytné úplatky pro pákistánské úřady, pák. politiky a pák. náboženské představitele  …

UBL také financoval rozsáhlou sítˇ pravidelných kurýrů, kteří pendlovali mezi Afghánistánem a Péšavárem, která zůstala aktivní i po US vpádu do Afghánistánu  v 10/01, ale do Afghánistánu se stále ještě nepřesunul , a to ani v roce 85 , kdy na něj Azzam znovu naléhal – UBL odpověděl, že do Afghánistánu odjede jen se souhlasem krále  Fahda .

V roce 84 UBL v Péšáváru založil jako pobočku Azzamovy sítě Bait ul-Ansar/House of Helpers, která Usámovi v roce 87, kdy se nechal naverbovat CIA/ISI (naverbování UBL v tomto roce přiznal Colin Powell v RB OSN)  posloužila k ustavení vlastních milic (konfrontujeme-li pobyt  UBL s Azzamem, UBL se v Afghánistánu usadil až 86/87, některé prameny, bez srovnání, uvádějí rok 84)  …

Také Rijád (penězi) a CIA (zbraněmi) zvyšovaly svoji pomoc mudžáhedínům a džihádistům, takže tito s US protileteckými raketami Stinger, ručně odpalovanými, sovětskou armádu zdemoralizovaných, na zdejším opiu/heroinu závislých vojáků , který jim mudžáhedínové prodávali, úspěšně rozložili.

V létě 89 se UBL v Péšáváru poprvé setkal s Egyptˇanem Ajmanem Zawahiri, jenž potřeboval Usámovy peníze pro vlastní sítˇ, zatím je však odčerpával Palestinec Azzam, oblíbený pro svoji oddanost mudžáhedínské věci u afghánských kmenových vůdců, jejichž spory často řešil .

Palestinec Azzam nejenom že celá 80.léta zasvětil přímo boji v afghánském terénu, ale také intenzívně cestoval po Evropě a po všech US státech , kde od věřících na svůj džihád  za ustavení světového kalifátu pravidelně vybíral peníze, přičemž jeho heslem, které na shromážděních v US za přihlížení FBI  vykřikoval, bylo : Žádné konference, žádný dialog, vezměte pušky a jděte nevěřící zabíjet !“

Po jeho smrti jsou jeho kázání v US a v UK „stále živá“ , a lze si je stáhnout z internetu …

Zatímco se UBL v roce 89 vrátil do Jeddah , prof. Azzama v Péšáváru, kde žil se svými rodiči,  někdo zavraždil, jeho vražda se podařila až na druhý pokus, při prvním pokusu pák. policie odhalila v mešitě v Péšáváru, kde každý pátek kázal, tolik trhavin, že by mešitu rozmetaly …

Až 24.11.89 se podařilo jeho auto před mešitou vyhodit do povětří, při výbuchu zahynuli i jeho dva synové ,přežil jen třetí Hudayf, jenž v autě nebyl, zato zahynul i syn šejka Tameema Adnana , který v autě seděl . Bombu o síle 20kg TNT někdo odpálil na dálku.

Ajman Zawahiri, jehož děda byl svého času egyptským velvyslancem v Pákistánu, kam se Zawahiri , ještě před zavražděním prez. Sadata přestěhoval s celou svoji rodinou, se s Azzamem, který byl jeho hlavním rivalem, neshodl na cílech a rozsahu dalšího džihádu po odchodu sovětských jednotek. Po jeho vraždě konečně mohl nastoupit na Azzamovu funkci hlavního ideologa džihádu …

Také Zarkáví na převýchově u profesora Azzama objevil spasitelskou ideologii džihádu, a po odstranění veškerého tetování popálením těla kyselinou odjel v roce 86 s dalšími dvacetiletými jordánskými adepty na praktický  výcvik do Afghánistánu, v jehož rámci se zúčastnil dobytí pevnosti Khost.

Po stažení sovětských jednotek kvalifikovaný terorista Zarkáví (jeho specializací byly jedy a výbušniny) bloumal po ulicích v Péšáváru, kde se shromáždili džihádisté, kteří odmítli ukončit svatou válku, a za žold byli ochotni ji šířit v kterékoliv zemi,  jako nezaměstnaný.

V Péšáváru se Zarkávího po nějaké době „ujal“ další palestinský islámistický extrémista duchovní Issam Barkawi alias abú Mohamed Makdisi , jenž nejdříve pracoval v Kuvajtu, poté kázal v Jordánsku, a nakonec skončil v Afghánistánu.

Abú Makdisi Zarkávímu sehnal práci v salafistických novinách s kontakty na salafistické sítě na BV , a v roce 90 Makdisi se Zarkávím odjeli do Jordánska, kde si abú Makdisi založil vlastní salafistickou teroristickou skupinu Beyit-al-Imam/Union of Imams (působící i v tureckém městě Bursa) , sestávající z mladých delikventů, jejichž šéfem se Zarkáví, výrostky obdivovaný jako válečný veterán, stal …

V roce 92, těsně před první teroristickou akcí, kterou plánovali, byli oba, Makdisi i Zarkáví , zatčeni jordánskou policií, která sledovala všechny afghánské veterány, vycvičené pro boj s jedy, chemickými a bakteriologickými zbraněmi …

Za držení výbušnin a padělání dokladů byl Zarkáví odsouzen k 15 letům vězení, takže měl čas se naučit celý Korán nazpamětˇ, avšak v roce 99 byl Zarkáví v rámci amnestie vyhlášené ke dni korunovace nového krále Abdalláha, výměnou za spolupráci s jordánskou tajnou službou, propuštěn .

Trhliny v Zarkávího životopisu , aneb pohádka CIA o Zarkávím

Sotvaže vyšel z vězení, obnovil svoji skupinu mladistvých delikventů, a na rok 00 naplánoval teroristický útok proti známému jordánskému hotelu v Ammánu, ale policie, která z něho nespustila oči, se o chystaném útoku v 12/99  „opět“ dozvěděla, a Zarkáví se druhému zatčení „vyhnul“ lednovým (1/00) útěkem (v doprovodu své matky,která zde v roce 04 zemřela) do Pákistánu (klasická  „finta“, jak se znovu vmísit mezi salafisty) …

V Pákistánu obnovil své bývalé kontakty s islámisty, a odjel do afghánského Kandaháru, kde se poprvé setkal s UBL, se kterým se však rozhodně „nespřátelil“ ,jak tvrdí CIA.  naopak svědkové vypráví, že jakmile se Zarkáví se svoji tlupou v Kandaháru objevil, nastaly „rozbroje“ s lidmi UBL .

Jejich osobní historie, motivace a ambice byly absolutně rozdílné (nezkušený džihádista z ulice Zarkáví versus zhýčkaný a pobožný miliardářský synek, jehož nepřáteli byli saúdskoarabští princové, nepřáteli Zarkávího Izraelci a hášimitská monarchie ) …

Zatímco UBL si jej pravděpodobně ani nevšiml či jej přezíral, Zarkáví netoužil zůstat s UBL v Kandaháru, proto si s dalšími Jordánci a Palestinci založil vlastní výcvikový tábor „na druhém konci světa od UBL “ v provincii Herát u íránských hranic, nedaleko stejnojmenného města, a svoji skupinu pojmenovali Tawhid wal Djihad /Jednota a svatá válka.

Po US vpádu do Afghánistánu v 10/01  Zarkáví a jeho oddíl přešli do Íránu, kde jim podle tvrzení CIA íránské tajné služby poskytly veškerou podporu pro jejich přesun do iráckého Kurdistánu k teroristické sunnitské skupině Ansar al-Islam, která měla asi 500 mužů, a která vedla výcvikový tábor pro džihádisty …

Další naprosto nevěrohodné tvrzení CIA, protože íránské tajné služby sunnitské teroristické skupiny nepodporovaly, neznámý Zarkáví byl pro ně velkou nulou, a pro takfiristu Zarkávího byli šíité úhlavními nepřáteli …

Další tvrzení CIA krátce před US invazí do Iráku , že kurdští teroristé poslali údajně americkou střelou do nohy zraněného Zarkávího do Bagdádu, aby mu Saddám Husajn, kterého jejich skupina chtěla svrhnout, vyléčil jeho zraněnou nohu z podzimu 01, je velmi „vtipné“ …  ( viz dále, šíitské zdroje uvádějí,, že US střela pravého Zarkávího zabila v 4/03 v severním Iráku ) .

Z jedné strany je jisté, že Saddám Husajn od první války v Zálivu 90/91 v odvetu financoval vybrané islámistické teroristické skupiny, např. Gulbuddína Hekmátjára, jenž UBL neměl v oblibě, a na druhé straně je zvláštní, když US mohly islámistickou teroristickou kurdskou skupinu Ansar al-Islam zlikvidovat, neprojevily o tuto skupinu žádný zájem …

Říjen 02 je důležitý, jednak 7.10.02 Bush ve svém projevu  objevil teroristu Zarkávího pro US veřejnost, když tvrdil, že megaterorista Zarkáví, jenž významně ohrožuje US zájmy na BV, „dostal od Saddáma novou umělou nohu“, načež 8.10.02 Kongres Bushovi odhlasoval, že může rozjet invazi do Iráku, 23.10.02 údajní čečenští teroristé obsadili Dubrovku,  a nebezpečnost Bushem objeveného Zarkávího potvrdila  CIA  s tím, že Zarkáví 28.10.02  nechal v Ammánu zavraždit pro islámisty zcela neškodného, zato pro Washington až moc nezávislého US diplomata Lawrence Foley, za což Ammán Zarkávího odsoudil k trestu smrti, a vydal na něj mezinárodní zatykač (který, rozčilovala se CIA, Saddám neuznal)  …

60letý diplomat Foley, od roku 65 člen mírových sborů OSN, začal v roce 90 pracovat v US humanitárních programech vládní agentury USAID, od roku 00 šéfoval její pobočce v Jordánsku .

Poté,co byl v 10/02 zastřelen před svým domem v Ammánu , svět se poprvé (US veřejnost „podruhé“) s úžasem dozvěděl o dalším „UBL“ , Zarkávím, z úst US ministra zahraničí Colina Powella, jenž 5.2.03, krátce před US intervencí do Iráku, tvrdil na zasedání RB OSN, aniž by předložil důkazy, že Saddám Husajn ukrývá mezinárodního teroristu světového formátu, vraha US diplomata, který Saddámovi a jeho laickému baasistickému režimu dělá poradce v záležitostech islámistického terorismu a prostředníka pro styk s UBL, proto Washington musí do Bagdádu ještě v březnu  vtrhnout  (UBL ukrývat Saddám nemohl, protože mrtvolu prominentního UBL, přítele Wall Street, si Washington nemohl dovolit, ještě větší lahůdkou by byl US proces s UBL, nové strašidlo Zarkáví mělo  mj. odvádět i pozornost US veřejnosti od „neuvěřitelného“ útěku UBL – Colin Powell na tomto zasedání mj. přiznal, že UBL US naverbovaly v roce 87, načež si pro boj se Sověty založil vlastní milice, ale v terénu „moc“ bojovat již nestihl …  ) …

Pologramotného neznámého teroristu Zarkávího, jenž doposud všechny své akce zpackal, tímto tvrzením Colin Powell katapultoval na mezinárodní politickou scénu jako megateroristu, jenž se poté objevoval na všech frontách, jak CIA potřebovala …

Identitu nového strašidla Bushovy vlády, které mělo posloužit k invazi do Iráku, tak jako UBL posloužil k invazi do Afghánistánu, horlivě podpořil španělský premiér José Maria Aznar, jenž ve španělském parlamentu 5.2.03 prohlásil, že „má informace, že Zarkáví proti Madridu plánuje chemický útok …“

Aznar dále tvrdil, že Zarkáví udržuje kontakty nejen s Meruánem Ben Ahmedem, expertem na chemické válčení, „kterého před nedávnem navštívil v Barceloně“ , ale že se znal i s 16 dalšími ve Španělsku nedávnými zatčenými teroristy, u nichž se našly chemické výbušniny … (viz El Pais ze 6.2.03)

Španělský ministr obrany 27.2.03 přiznal, že nešlo o chemické výbušniny, ale o saponáty …

8.2.03 v US, krátce před invazí do Iráku, vypukl poplach jménem antrax, když v dopise adresovaném  Billu Fristovi, šéfovi republikánské většiny v senátu, CIA „objevila podezřelý bílý prášek“ , a okamžitě „mozkem“ tohoto atentátu učinila Zarkávího …

National Review z 18.2.03 shrnul důvody :“ Zarkáví, povoláním ing. biochemie, (Zarkáví vyšel školu ve 12 letech) působí v al-Qajdě jako expert na jedy …“

CIA si v tvrzení ohledně Zarkávího vztahu k „al-Qajdě“  silně protiřečila : třebaže na US seznamu mezinárodních teroristů  byl Zarkáví od doby, kdy CIA vyhlásila, že zavraždil US diplomata jako „žoldák UBL“,  neanglosaské zdroje v průběhu dalších let zdůrazňovaly nezávislost Zarkávího na UBL a „jeho al-Qajdě“ , Asia Times z 9.6.06 tvrdily, že  „ Zarkáví byl ochoten se UBL „podřídit“ , tj.  začlenit se pod velení „al-Qajdy“ až v 10/04 „,  kdy CIA, třebaže stále prohlašovala, že UBL Zarkávího  „od samého počátku“  financuje , přišla 19.10.04 s překvapivou informací, že  „UBL oficiálně Zarkávímu požehnal „ , a v 12/04 CIA prohlásila, že „Zarkávího skupina Tawhid se oficiálně začlenila do al-Qajdy“, čímž CIA rázem ze Zarkávího učinila emíra všech sítí přidružených k al-Qajdě v Iráku, a prohlásila, že pologramot Zarkáví „řídí 80 teroristických skupin ve více než 40 zemích, zejména v Evropě „ …

Ještě před článkem v National Review , přesně týden po vystoupení Colina Powella  v RB OSN ,TV kanál ABC 13.2.03 prohlásil, že „ terorista Zarkáví (fantom, kterého veřejnost nikdy neviděla, ani neslyšela) připravuje v Bagdádě útok na US radioaktivní bombou …“

Colin Powell, zocelený ze lhaní ohledně 9/11,  v této TV k tomuto obvinění bez mrknutí oka prohlásil :“ Pro teroristu takového formátu je snadné uškvařit nás radioaktivní bombou …“

Po těchto prohlášeních Američané vykoupili plynové masky a obvazy.

Po US intervenci v Iráku CIA pro mezinárodní veřejnost začala v Zarkávího životopisu psát další kapitolu -  „ irácké období „ Zarkávího .

Týdeník Weekly Standard z kruhů neokonzervativců ze skupiny PNAC 24.5.04 suverénně napsal : “Zarkáví řídil nejen dekapitaci Nicka Berga, ale i jatka v Madridu z 11.3.04 , načež v témže měsíci zmasakroval irácké šíity, zorganizoval sebevražedný útok proti přístavu Basra a v dalších iráckých městech, a pokusil se o několik atentátů proti US a izraelským turistům v Jordánsku …“ .

Podle oficiální historie napsanou CIA se Zarkáví na US intervenci v severním Iráku „důkladně“ a „důmyslně“ připravoval : budoval skrýše a obratně organizoval zpravodajské sítě u extrémistů z řad baasistických sunnitů v Bagdádu, a nakonec se jeho skupina z Kurdistánu přesunula do tzv. sunnitského trojúhelníku, kde z města Fallúdža pologramotný Zarkáví z Jordánska vedl protiamerický sunnitský odboj , jehož jádrem byli bývalí baasističtí důstojníci …

Tento odboj proti Američanům začal s několikaměsíčním zpožděním, protože pologramotný Zarkáví potřeboval mobilizovat nejen baasistické důstojníky, ale potřeboval se dohodnout i s důstojníky Saddámovy Republikánské gardy, a včlenit pod své vedení i haštěřící se šéfy různých kmenů, a mezi sebou soupeřící náboženské frakce … Velmi „věrohodné“.

Zarkávího takfiristický džihád byl namířen v prvé řadě proti iráckým šíitům, takže jeho údajné společné cesty s Teheránem, jak je v jeho životopisu popsala CIA, se protínat nemohly.

Zatímco se baasisté proti US armádě pracně spojovali, do Iráku ze všech stran hranic, které jim Paul Bremer otevřel, proudili pod černým džihádistickým praporem stovky žoldnéřů „svaté války“, jejichž zkušení šéfové v Iráku zřídili majlis al-choura, a převzali vedení odboje do svých rukou.

V této době je nejednotný národní odboj vítal, ale brzy litoval, protože takfiristé za potlesku Rijádu , který se bojí rozšíření vlivu Teheránu, sunnitský odboj systematicky využívali k masakrování iráckých šíitů, protože takfirismus za „špatné“ muslimy považuje především šíity, jejichž vyznání považuje za nepřípustnou deviaci, a vede vůči nim stejně nelítostný džihád jako vůči Židům a křestˇa nům …

Rijád nelibě nese , že v Libanonu zpola vládne proíránský šíitský Hezbolláh, proto prostřednictvím v 2/05 zavražděného libanonského premiéra Ráfika Hariri (stal se miliardářem jen díky kontraktům Rijádu) a jeho strany Rijád financoval libanonské a irácké sunnitské extrémisty, aby bojovali proti šíitům …

Iráčtí šíité se tak po pádu Saddáma stali hlavním terčem „al-Qajdy“, což nebylo proti mysli ani Washingtonu (nedovolit Teheránu, aby prostřednictvím iráckých šíitů ovládal Irák) , protože CIA s menší obměnou činila v Iráku totéž, co Rijád : vyzbrojovala Rijádem sponzorované irácké sunnitské extrémisty, přesně ty, které pochytala a pozavírala na základně Guantanamo, tj. proti kterým oficiálně bojovala  …Z téže peněženky a od téže organizace dostávají zbraně sunnitští extrémisté v Íránu (Chúzestán), v Libanonu, a Hamas ( viz např. Dvojí identita islámistických profesorů na západních univerzitách či Islámská republika v USA ?).

Paříž není o nic více upřímnější : Sarkozy v 7/07 vybídl libanonský Hezbolláh, aby přestal s teroristickými aktivitami a stal se normální politickou stranou, ale jedním dechem rychle dodal, že Hezbollah není na seznamu teroristických organizací EU (je jen na americkém), a že Paříž nemá nejmenší přání Hezbollah  na tento seznam zapsat …

19.8.03 Zarkáví podle CIA  uskutečnil svůj první velký nezpackaný teroristický útok přímo v centru Bagdádu, prošpikovaném US vojáky, když vyhodil do povětří budovu OSN, která pohřbila 22 lidí, včetně představitele OSN v Iráku Brazilce Sergio Vieira de Mello. O 10 dní později, 29.8.03, podle CIA  úspěšně zaútočil znovu , tentokrát na mešitu Alího v posvátném městě šíitů Nadžaf, a zabil 85 šíitů …

Přesto i ti antiamerikanismem nejzaslepenější šíitští hodnostáři , zejm. ing. šejk Jawad Khalessi, šíitský imám(správce) velké bagdádské šíitské mešity Kazemiya a doyen její náboženské školy,zastánce mladého Moktada Sadra a jeho militantních Mahdího milic, vzápětí po atentátu prohlásil, že si současného strašáka Zarkávího Američané vymysleli, protože pravý Zarkáví byl  při US náletu zabit v 4/03 v sev. Iráku, kdy mu jeho rodina v Jordánsku „vystrojila  pohřeb“, a pokračovali v jeho identitě, aby  prostřednictvím UBL II v Iráku vyvolali chaos, který by ospravedlnil jejich okupaci …

Ing. šejk Jawad Khalessi svoje tvrzení zopakoval pro list Le Monde z 16.9.06 s tím, že Zarkávího Američané používali jednak k rozdělení iráckého protiamerického odboje, a jednak poukazováním na jeho údajnou příslušnost k „al-Qajdě“ , strašák, který Washingtonu nahradil do propadliště dějin odsunutý  komunismus ,ospravedlňovali svůj pobyt v Iráku.

Al-Qajda/arabsky Základna, byla prachobyčejným výcvikovým táborem, který CIA provozovala v 80.letech pro výcvik afghánských mudžáhedínů pro boj se sovětskými vojáky. Když se tito z Afghánistánu stáhli, oddíly mudžáhedínů v tomto táboře vycvičené, se rozpadly, byli zabiti, uvězněni, či se v Afghánistánu/Pákistánu oženili a usadili.

V roce 94 z resuscitované al-Qajdy si CIA učinila mocný nástroj ve svých službách, který ji nahradil boj proti komunismu , tj. udržování vlastního i mez. veřejného mínění v atmosféře strachu , aby veřejné mínění ocenilo „ochranné a rozhodné kroky „ svých vlád, např. válku proti terorismu …

Stejný názor na al-Qajdu a Zarkávího  je vysloven v článku Jak vyvolat občanskou válku , Asia Times z 15.10.05.

Také francouzská média (včetně voltairenet.org) en masse  po atentátu na budovu OSN prohlašovala, že si Washington vytvořil fantoma Zarkávího, aby v Iráku zaséval „řízený“ chaos …¨

Na tyto pochybnosti nový US administrátor Paul Bremer (6.5.03 nahradil penziovaného gen. Jay Garnera, v Iráku skončil 28.6.04, kdy byla „obnovena“ jeho „nezávislost“ ), svého času asistent Henryho Kissingera, odpověděl v 2/04 zveřejněním 17stránkového dokumentu, ve kterém pologramotný Zarkáví osobně a důkladně do detailů rozvíjel svoji strategii pro Irák.

Tímto dokumentem však CIA neuspěla – jeho autenticitu zpochybnily mnohé zpravodajské služby, a francouzská média se CIA otevřeně vysmála : celoplanetárně hledaný terorista světa, jenž ztěží udrží v ruce okousanou tužku ,by sotva našel dostatek času na sepisování svých podrobných strategií …

Po atentátech v Madridu z 11.3.04, třebaže španělská policie, sotvaže zahájila vyšetřování, vyloučila jak „ hlubokomyslnou“ úvahu Aznara, že za atentáty stojí ETA, tak účast Zarkávího na nich, CIA  Zarkávího 13.3.04 na CNN označila za hlavního  podezřelého, „ protože  tento útok naznačoval ve své poslední hrozbě, kterou CIA zachytila …“ .

Když španělská policie ze svého tvrzení neustoupila, CIA o pár dní později v CNN „opravila“ svoji hypotézu s tím, „ že šlo sice o skupinu marockých teroristů, kteří však byli v kontaktu se Zarkávím … „ . ( CIA v roce 03 připsala Zarkávímu i sebevražedné atentáty z 5/03 z Casablanky + z 11/03 z Istanbulu, na základě kterých byla turecká a marocká policie vybavena „rozšířenými“  pravomocemi , ke kterým saúdskoarabské policii dopomohly atentáty z 5/04 …, Jediný atentát, který CIA Zarkávímu „opomněla“ připsat, byly bombové útoky na Bali z 10/02) .

Vzápětí poté, co se Zarkáví/“Lev Mezopotámie“ podle tvrzení CIA přihlásil k útoku proti stanovišti italské policie, Zarkáví, podle dalšího tvrzení CIA, v rámci vykreslení svého psychopatického mediálního obrazu (komentář k videu prohlašoval, že „ je třeba, aby nepřátelé Alláha pochopili, že v našich srdcích není ani kousek lítosti vůči nim“ ) nechal 11.5.04 po internetu šířit údajně jím osobně provedenou krvavou a šokující dekapitaci US 26letého rukojmího Nicka Berga/ NB, obchodníka s židovskými kořeny ( otec Berga nicméně po „oficiální“ smrti Zarkávího prohlásil, že nevěří, že jeho syna dekapitoval Zarkáví, a vyjádřil soustrast Zarkávího rodině …) …

Francouzský tisk se opět en masse ptal Dekapitovala Američana CIA ? , a poukazoval na to , že tato přehnaně medializovaná dekapitace až moc hrála do karet US ministra obrany Donalda Rumsfelda uprostřed skandálu s ponižováním iráckých vězňů ve věznici Abu Ghraib, kdy mnozí US senátoři požadovali Rumsfeldovu demisi, zatímco videonahrávka s dekapitací mladého Američana vyvolala v US protiirácké nálady, které skandál s Abu Ghraib utlumily …

11.5.04 CNN informovala o záhadné zprávě, která se objevila na jakési islámistické webové stránce, která Zarkávímu blahopřála k dekapitaci „amerického Žida“ …

Po dvou dnech CNN oznámila,že CIA potvrdila, že vrahem NB je Zarkáví, a jako důkaz předložila videokazetu s nahranou dekapitací, avšak záznam jen ukazuje maskovaného muže mluvícího plynně anglicky bez jordánského přízvuku , o kterém experti z CIA přesto jednomyslně prohlásili, že jde o Zarkávího …

Navíc muž tvrdící, že je Zarkáví ani náznakem nechodil jako ten, kdo má amputovanou nohu ( Bush 7.10.02 a Colin Powell krátce před invazí do Iráku tvrdili,, že mu Saddám poskytl novou umělou nohu“ ) …

Této uveřejněné videonahrávce se francouzská média „řechtala“ již na plné kolo :

pologramotný Zárkáví mluví plynně anglicky bez jordánského přízvuku, CIA zapomene, že mu Bush/Powell mediálně amputovali u Saddáma nohu, a kat na levé ruce na prsteníčku ke všemu nosí velký zlatý snubní prsten, který by islámský fundamentalista nikdy nenosil, protože mu to víra zakazuje …

Časopis US News and World Report z 24.5.04 uveřejnil následující zprávu :

“ Američtí oficiální představitelé a CIA, kteří se domnívali,že Zarkáví přišel o nohu, změnili svůj názor, a dnes tvrdí,že Zarkávímu noha v Bagdádu amputována nebyla .“

Od popravy Nicka Berga se v Iráku roztrhl pytel s únosy západních občanů , které se jevily spíše jako podivné obchody s rukojmími, či výhodná vojenská strategie, protože „Zarkáví“ unášel a stínal  jen osoby, proti kterým měla CIA zásadní výhrady  ( v 9/04 Eugene Armstrong (51), civilní kontraktor z UAE + civilní ing. Jack Hensley (49), v 10/04  britský ing. Kenneth Bigley (62)) .

Unášeni byli obchodníci, které CIA podezírala z protiamerické špionáže (NB byl unesen v okamžiku, kdy se chystal, jako mnohokrát předtím,  překročit hranice do Íránu , jeho rodina byla v US vyšetřována FBI, která se chtěla dozvědět jeho kontaktní adresy v Íránu) , „levicoví“ či nezávislí novináři, kteří situaci v Iráku líčili proti US zájmům, aniž by dbali na cenzuru vyhlášenou US armádou  ( v 2/05 unesená , a v 3/05  propuštěná italská reportérka Giuliana Segrena z listu italské KS Manifesto, která kritizovala US „genocidu sunnitů“ ve městě Fallúdža ) , protože US armáda povolovala vstup do Iráku jen oficiálním válečným zpravodajům, kteří byli u US armády akreditováni,  kterým poskytovala uniformu a ochranku .

Stejně jako za války v Bosně tito akreditovaní váleční „zpravodajové“ významných světových deníků a časopisů dostávali „informace“ a videa od CIA přímo do své schránky v chráněném hotelu, ze kterého mnozí z nich nevystrčili paty … Díky této informační „technice“ události v terénu mnohdy proběhly zcela jinak, než jak je světovým médiím naservírovala CIA .

Novináři, kteří nepsali v rámci armádní cenzury a opatřovali si informace i mimo CIA a svůj hotelový pokoj, se vystavovali nebezpečí, že budou uneseni „Zarkávím“ a popraveni, anebo za ně bude požadováno vysoké výkupné (z 250 unesených v letech 04-06 bylo 44 popraveno, ostatní byli za jásotu národa  „osvobozeni“ CIA, italské rukojmí Berlusconi údajně vyplatil, takže mu prudce vzrostla popularita). Totéž platilo pro pracovníky nevládních organizací, které únosy měly odstrašit od cestování do „citlivých“ zón, stejně jako v Bosně.

Zarkáví dosahoval podle CIA svých cílů tak bizarními a rozmanitými způsoby ( jedy, antrax, únosy a dekapitace, bombové útoky, organizování městské gerily), že i laik jen stěží uvěří, že tyto rozdílné a složité  akce dokázal naplánovat jeden pologramotný člověk … (Daily Telegraph)

Australský deník The Age v roce 04 uveřejnil slova anonymního důstojníka ze sekce psychologických akcí US armády :“ Zarkáví neexistuje, za každou akci jemu přičtenou jsme organizátorům vyplatili 10.000 dolarů.“

Washington Post z 10.4.06 ústy gen. Marka Kimmit připouští, že „ US armáda roli Zarkávího v protiamerickém sunnitském odboji přeháněla, a že její program PSYOP Zarkáví byl její nejúspěšnější dezinformační kampaní …“ , což potvrdil i  zpravodajský důstojník pluk. Derek Harvey.

Za US strašáka Zarkávího označil v BBC 8.6.06  v diskusi po oznámení jeho smrti i britský poslanec George Galloway .

Dalším krvavým atentátem, který CIA přiřkla Zarkávímu byl bombový útok proti šíitům v Karbala, a obvinila jej z desítky jiných útoků, které v Iráku chaos spolehlivě vyvolaly (mj. masakry v Hella,Amarah,Musajeb,Hawija) , jejichž obětˇmi byli převážně šíité …

V další etapě se šíitské vedení spojilo s Američany, a v témže měsíci „Zarkáví“  utrpěl „první těžkou porážku“ při útoku Američanů na město Fallúdža, podle CIA výkladu obleženého „sunnitskými extrémisty vedenými Zarkávím“ …  Přesto Zarkáví z města Fallúdža vyklouzl, CIA tvrdila, že „vyskočil za jízdy ze svého pickupu, když uviděl zátarasy US námořní pěchoty“ …

4.1.05 se Zarkáví ústy CIA přihlásil k zavraždění guvernéra Bagdádu Aliho Haidari ( Zarkáví, na rozdíl od UBL nevydával žádná „tisková prohlášení“ ) .

26.4.05 se na internetové stránce al-Qajdy objevilo propagační video Zarkávího, na kterém je se svými vojáky při střelbě někde v poušti jako model s černým šátkem na hlavě, v ruce samopal, kolem pasu pás s municí .

Od 5/ 05  CIA začala  Zorra Mstitele Zarkávího pomalu ale jistě odsouvat z iráckého pódia . Nejprve jistá islámistická webová stránka uveřejnila  24.5.05 informaci, že Zarkáví byl vážně zraněn.

V 7/05 Zarkáví, podle CIA, udělal „další vážnou chybu“, když nechal popravit uneseného egyptského diplomata, kterého při popravě prezentoval jako „špatného muslima, nepřítele Alláha“. Jeho poprava nebyla zachycena na videu, jen vynesení rozsudku nad ním .

Zarkávího bývalý mentor Palestinec abú Mohamad Makdisi odkudsi přispěchal na světové jeviště, aby popravu a samotného Zarkávího odsoudil slovy, že „Zarkávího zaslepené násilí věci mudžáhedínů škodí „ …

20.11.05 po listopadových atentátech „Zarkávího“ v Ammánu, které zabily 67 lidí, šéf jordánského klanu Chalayleh, ke kterému patří Zarkávího rodina, se podle anglosaských médií veřejně Zarkávího zřekl a zavrhl jej, přičemž oficiální deklaraci spolu s ním podepsal Zarkávího bratr Sajíd Fadel Chalayleh , načež média uvedla, že Zarkáví byl zabit při útoku na jeden dům v Mosulu …

28.11.05 nelenil ani Interpol, a po dlouhém zimním spánku na Zarkávího předal zatykač 184 zemím Interpolu …

15.12.05 CNN vypustila informaci, že Zarkáví byl iráckou armádou zajat již v roce 04 ve městě Fallúdža, ale omylem propuštěn … Tvrdil to saúdskoarabský atentátník AhmadAbdullah Shaiyah, kterému se nepodařilo vybuchnout při útoku proti jordánskému velvyslanectví v Bagdádu, a byl zatčen .

V 1/06 se Zarkáví údajně zúčastnil založení Poradní rady mudžáhedínů v Iráku, a 25.4.06 po sérii údajných neúspěšných léček ze strany US armády, jej video na internetu ukazovalo „ v plné síle a svěžesti, jak prohlašuje, že ze Země Dvou Řek vyžene všechny křižáky, Židy a bezvěrce …“.

V 5/06  US armáda prohlásila, že smyčka kolem Zarkávího se stahuje, že zatkla osm jeho nejbližších velitelů , kteří ji prozradili, kde se přesně Zarkáví skrývá …

7.6.06 Zarkáví podle tvrzení US armády zahynul v domě , ve kterém se měl údajně setkat se svým mentorem a  „zpovědníkem“ šejkem  Omarem Abdalem Rahmanem, ve vesničce Hibhib, 8 km severně od města Bakuba, 50 km severovýchodně od Bagdádu, přímo v srdci sunnitského trojúhelníku .

Američané, kteří na Zarkávího vypsali odměnu ve stejné výši jako na UBL (25 miliónů dolarů) jej údajně dostali podobně jako Saddáma díky informátorům infiltrovaných do jeho sítě, zejména díky jednomu členovi al-Qajdy,  kterého se podařilo propašovat do okruhu Zarkávího nejbližších jordánské zpravodajské službě , a který je upozornil na plánovanou schůzku .

K Zarkávího skrýši je poté dovedl „zpovědník“  Rahmán, jehož auto s černými skly doprovázené dalšími dvěma auty, ve vesničce Hibhib  u opuštěného domku u palmového háje , sledované Američany, zastavilo . V tomto okamžiku, podle US prohlášení, genštáb US armády v Bagdádu dal povel k akci dvěma F16 stíhačkám a vrtulníkům Black Hawk . Po první výměně střelby mezi US komandem a ochrankou Zarkávího jedno auto, ve kterém byl i jordánský informátor, z místa odjelo.

(Zatímco mluvčí irácké vlády tvrdil, že odměna ve výši 25 mil. dolarů bude tomuto informátorovi vyplacena, US velvyslanec v Bagdádu Zalmay Khalilzad na CNN tvrdil, že odměna mu jako příslušníkovi al-Qajdy nemůže být vyplacena … ) .

US genštáb se údajně obával, aby Zarkáví nezmizel, a proto jedna stíhačka dostala rozkaz, aby na lokalitu svrhla 250 kg laserem naváděnou bombu, a brzy stejnou bombu svrhla i druhá stíhačka …

US komanda poté s místní policií místo prohledala, a objevila tři mrtvá těla a tři těžce zraněné, Zarkáví údajně vydechl krátce poté, mrtev byl i šejk Rahman …

Identifikován byl podle obličeje, svých popálenin na celém těle (tetování si vypálil kyselinou), a podle  digitálních otisků prstů …

Fotografii mrtvého Zarkávího US armáda nechala kolovat médii (tak jako Putin fotografii 8.3.05 zabitého čečenského prez. Maschadova) …

US armáda se neshoduje v okamžiku, kdy „Zarkáví“ vydechl naposledy, nejprve ve své první zprávě tvrdila,,že jej US vojáci našli již mrtvého, generálmajor William Caldwell tvrdil, že zemřel na těžká zranění  poté, co byl naložen na nosítka, zatímco jeden Iráčan, jenž tvrdí, že k domku přišel pár minut po útoku, tvrdí, že „ těžce zraněného muže Američané ubili k smrti“  …

Pitevní zpráva z 12.6.06 uvedla, že po roztržení plic umíral ještě hodinu .

„US armáda“ pod jménem Matthew Alexander vydala o vystopování Zarkávího knihu How to Break a Terrorist .

O smrti UBL II se svět dozvěděl z úst iráckého premiéra Nuriho Málika druhý den poté.

12.6.06 irácká pobočka al-Qajdy oznámila, že novým šéfem al-Qajdy v Iráku se stává abú Hamza Muhajer, alias Ajub Masri, zástupce Zarkávího, se kterým se údajně setkal ve výcvikovém táboře  Al-Farouk v Afghánistánu v roce 00 .

US armáda vypsala na jeho hlavu odměnu ve výši 5 mil. dolarů 1.7.06 , zbavila se ho 1.5.07, kdy byl podle prohlášení iráckého  ministra vnitra zabit v bojích v severním Bagdádu , aniž by se našlo jeho tělo …

Převzato z blogu autorky na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.