ZPRÁVY

Jak dlouho bude ještě Rusko pravoslavné?

Z 20 miliónů ruských muslimů (jeden ruský obyvatel ze sedmi je muslim) třetina žije na Severním Kavkaze (Čečensko, Ingušsko s hlavním městem Magas, Dagestán s hlavním městem Machačkala, kde místní politické klany tvoří desítky rozličných etnik, z nichž žádné početně nepřevládá, 28% z nich jsou Avarové, Balkarsko-kabardinská republika s hlavním městem Nalčik, v Severní Osetii je 30% muslimská menšina zejména Ingušů a Avarů)  … Dagestán, kde si vyhlašují válku jednotliví „etničtí“ starostové, je střediskem severokavkazského obchodu s drogami a se zbraněmi.

Muslimskými republikami jsou i Tatarstán (přes polovinu Tatarů však žije mimo Tatarstán, oblast kolem Moskvy má možná více muslimů než Baškortostán … ) , Baškortostán (Baškirsko,Ufa hlavní město) a Karačevo-Čerkesie .

Když Putin v 10/99 vyslal jednotky do Čečenska, prohlásil:“ Nerad bych se dožil toho, že se na Kavkaze usadí islámističtí extrémisté, kteří tuto infekci rozšíří po Volze i do jiných ruských republik.“

Putinova „špinavá“ válka v Čečensku přinesla dva do očí bijící důsledky :

a) „islámistický“ terorismus metastázoval do celého Severního Kavkazu, přičemž tuto „infekci“ rozšířily samy ruské jednotky

b) renesanci islámu v severokavkazském regionu (vzešlá nejprve z tureckých, poté saúdskoarabských peněz) a rozmach islámu v celém Rusku, v němž markantně přibylo konvertovaných k islámu v řadách nudící se „zlaté“ mládeže. Být muslimem se stalo „módním“ trendem na středních školách a univerzitách, přičemž nejde jen o vesnickou či sociálně slabší mládež, naopak, většina konvertovaných pochází ze středních intelektuálních vrstev, nejradikálnější z nich pocházejí z ateistických rodin.

„Boj muslimů neskončí, dokud celé Rusko nekonvertuje k islámu“  neprohlásil žádný frustrovaný džihádista z hor, ale mladý chirurg a profesor anatomie z univerzity v severoosetském Vladikavkazu …

Od euroasijství k islámu :

Demografické propočty ukazují, že muslimové v Rusku početně převáží k roku 2050  …

(Čínská vsuvka : hrozbu pro Rusko představuje i čínské zalidňování ruského Dálného východu a Sibiře, odkud se mladí  hromadně stěhují, tu a tam zůstávají mladé ženy, které vstupují do manželství s čínskými občany, staří vymírají, takže stovky sibiřských vesnic představují ve statistice jen „mrtvé duše“ .

Čínská pracovní síla proudí na Sibiř ze severního Mandžuska s metropolí Harbin, provincie Heilongjiang, jak se čínsky jmenuje řeka Amur, která delimituje rusko-čínskou hranici, ,, kterou přejíždějí ruští turisté v luxusních lodích a v pohraničních čínských městečkách utrácejí své rubly, zejména jsou zváni do muzea , kde je uložena smlouva z Aigun, kterou Čína v roce 1858 přišla o jeden milión km čtverečních území za řekou Amur, které „podstoupila“ carskému Rusku, jež nechtělo zůstat pozadu za ostatními velmocemi, které si „koncesními smlouvami“  Říši středu v době jejího největšího úpadku za mandžuské dynastie Čching, která Čínu izolovala od ostatního světa a umocnila tak její zaostávání ,  rozdělily na zájmové sféry .

Podle smlouvy mohli čínští obyvatelé na postoupeném území zůstat, Rusko se jich zbavilo v roce 1900, kdy carští kozáci pod bajonety nahnali čínské obyvatele z vesnic podél Amuru kolem Chabarovska do řeky, kde je nechali utopit …

Rusové šli ještě dále : protáhli transsibiřskou magistrálu přes Mandžusko, a postavili si (naproti Pekingu) námořní základnu Port Artur (dnes čínský přístav Dalian), který Japonci obléhali v době rusko-japonské války 1904-5.

Poté, co Putin pohraniční spor s Čínou překvapivě vyřešil ústupkem ve smlouvě z roku 06, čínští zemědělští dělníci začali proudit na ruský Dálný východ, čínská reconquista ztraceného území, umně organizovaná místními čínskými úřady za spolupráce s ruskými zaměstnavateli, hledajícími levnou pracovní sílu … ( novodobí otroci, kteří mají pracovní povolení, mohou odjet i do měst, ti, co mají jen turistická víza, nevystrčí nos z místa svého „zotročení“ s výdělkem 150 euro za měsíc, které posílají rodině)  .

Čínský venkov je přelidněný, zatímco na ruské straně je řídce obydlené (7 mil. lidí) obrovské území s kvalitní černou ornicí , oblast ruského Amuru je nazývána budoucí obilnicí Dálného východu )  …

Zpět k islámu:

K islámu konvertovali většinou po internetu či po setkání s potulnými islámskými „misionáři“ /kazateli, kteří mládeži nadbíhají a z konvertovaných „vyrábějí“  anglicky plynně mluvící imámy s notebooky a s „chytrými“ mobilními telefony.

Rusko brázdí především palestinští islámští  „misionáři“ , kteří do Moskvy přilétají z Kuvajtu, a za saúdskoarabské peníze napříč Ruskem zakládají madrasy (Teherán se svým šíitským islámem má ve středoásijských republikách jen okrajový vliv, hlavní slovo má íránský velvyslanec v Bosně-Hercegovině)  …

Jeden z nich vlákal do tenat islámu 34letého imáma mešity ve Vladikavkazu, která stojí na neútulném břehu kalné řeky Terek,tekoucí do Čečenska.

Jeho rodiče jsou ateisté, imám konvertoval k islámu v roce 95 po častých „ rozjímáních“ vedených s palestinským přítelem …

Imám( al-azan.ru /výzva) má v domě TV s plochou obrazovkou, která vysílá  reportáže z arabského satelitního kanálu ( vystudoval na madrase v Jordánsku,  tvrdí, že zůstal věrný místnímu súfismu, úřady jej vedou jako profesionálního teroristu ) .

Přiznává, že po modlitbě se v mešitě hovoří o politice ( v mešitě si jsou všichni rovni, islám tak zdánlivě  smazává  všechny etnické, lingvistické a sociální odlišnosti) , a dle stupně radikálnosti imáma se v ní radikalizuje mládež, která poté odmítá nejen místní laické autority, ale i umírněné autority islámské, kontrolované místními představiteli FSB.

Vzorem kavkazských imámů je imám Šamil, jenž v 19.stol. vedl povstání proti ruským jednotkám.

 „Obrození“ severokavkazští muslimové masově solidarizují s Čečenci, napadenými „ruskými křížáky“ , a všichni chtějí pomstít „ veškeré“ křivdy spáchané Ruskem na muslimech ( již za Gorbačova se v Moskvě/MOW rozpoutala veřejná polemika o národnostní mozaice RF mezi akademikem Andrejem Sacharovem a  gruzínským filozofem  Merabem Marmadašvilim, jenž samozřejmě hájil  územní celistvost Gruzie, zatímco Sacharov obhajoval právo národnostních menšin na sebeurčení až do odtržení) …

Kreml svým muslimům toleruje dvě oficiální konkurující si organizace ( Ústřední duchovní ředitelství muslimů Ruska a Rada ruských muftí) , kterým střídavě poskytuje politickou a finanční podporu v rámci strategie „rozděl a panuj“  ( obě organizace vyzvaly  po US intervenci do Iráku v 3/03 k džihádu vůči Američanům) …

Počátkem 90.let se zejména wahhábističtí  „misionáři“ snažili na Severním Kavkaze vymýtit místní  umírněný islámský súfismus s kultem šejků a mysticismu, a odsuzovali jej ve svých kázáních jako pohanský.

Místní lidé přebírali  za „finanční odměny“  wahhábismus, ale za kalifát odešla do světa bojovat jen hrstka z nich, proto wahhábisté na Kavkazu své „misijní“ působení brzy vzdali , turecký islám nevytlačili ( Čečencům šlo o pomstu za prolitou krev příbuzných, nikoliv o ideje wahhábismu, navíc jediní Čečenci na vlastní kůži pocítili, co je to šaríja v praxi, když byla zavedena na nátlak „čečenských“ radikálů v roce 97, její veřejné tresty v nich zanechaly odstup vůči „čistému“ islámu ) .

Pseudowahhábisté byli/jsou na výplatní pásce ruských tajných služeb, které prostřednictvím svých „džihádistů“ provozovaly/provozují terorismus „islámistických extrémistů“ na Kavkaze , aby  „islámistickým terorismem“ odůvodnily zdejší ruský „pobyt“.

Svá džihádistická komanda tajné služby vedly přes pseudoimámy (svědci je často viděli v baště FSB na základně Kankala u Grozného) , kteří komandu udělovali rozkazy, kdy a kde proti ruským jednotkám zaútočit, a zásobovali je nejen audiokazetami s modlitbami v arabštině (které „islámisté“ nerozuměli, ale poslouchali je) , ale hlavně penězi, za které si „džihádistická“ komanda bez problémů nakupovala miny (které kladli pod ruské konvoje) a jinou voj. techniku z vojenských skladů ruské armády v Ingušsku …

Le Monde z 12.12.04 uvádí, že „ruská armáda na Kavkaze prodává i informace proti vlastním lidem“ …

Tajně konvertované lze hojně najít v místních policejních složkách, ale  i v ruských federálních jednotkách rozmístěných na Kavkaze, včetně veteránů zdejší „špinavé“ války, ale jsou i v řadách veteránů z Afghánistánu  …

PUTIN SE CÍTÍ BÝT  KŘESTˇANEM  I MUSLIMEM

Putin se sice pasoval na oddaného ortodoxního křestˇana, ale v rámci strategie vytvořit „OPEC“ zemního plynu, ve které by Kreml hrál hlavní roli, usiloval a usiluje  o „přidružení“ Ruska k muslimským zemím …

V 8/03 Putin odjel na státní návštěvu Malajsie, aby zde dojednal prodej ruských zbraní , a 14.8.03 celý svět šokoval, když z Malajsie oznámil, že „ usiluje  o křeslo v Organizaci islámské konference, na jejíž činnosti by se Kreml rád podílel „ … , a jako hlavní důvod uvedl, aby Kreml mohl se Saúdskou Arábií, svým hlavním konkurentem na světových ropných trzích, „lépe a účinněji spolupracovat v boji proti mezinárodnímu terorismu“ …

Pro Putinovo namlouvání Moskvu ve dnech 2.-4.9.03 navštívil saúdskoarabský korunní princ Abdulláh, jenž v Kremlu na stvrzení náhlého přátelství s Putinem podepsal smlouvu o spolupráci v oblasti ropy a zemního plynu …

Rusko ani se svými 20 milióny muslimy zdaleka nesplňuje její kritéria pro přijetí, proto Putin, kterému jako jedinému představiteli státu s nemuslimskou většinou bylo na zasedání této organizace uděleno 10.10.03 slovo, skromně prohlásil, že  „pro začátek by Rusko mohlo mít jen statut pozorovatele, třebaže 20 miliónů jeho muslimů bude těžce zklamáno, protože se považují za nedílnou součást světové muslimské obce „ …

Muslimští diplomaté v Moskvě se prohýbali smíchy , stanovy totiž uvádějí, že „pravověrným“ muslimem musí být především hlava státu  …

Navíc nezapomněli na to, jak Putin koncem roku 02 v Bruselu nevhodně na účet muslimů „zažertoval“ : „ Chcete-li se stát islámistickým extrémistou, přijedˇte k nám do Moskvy. Naši specialisté na obřízku vás obřezají tak, že zpět již nic nezastrčíte …“  Všechna světová média jeho vtip zcenzurovala, ruská jej citovala v plném znění .

Diplomaté se sice smíchy prohýbali, ale Kreml, díky paradoxní podpoře jak Rijádu , tak Teheránu, statut pozorovatele obdržel …

Putin byl první v historii Ruska/SU, jenž přijel na oficiální návštěvu Rijádu, a to v 2/07, při níž Rijádu nabídl nejen ruské zbraně, ale i ruské jad. elektrárny, a zároveň požádal o zvýšení počtu povolení pro ruské muslimy, kteří chtějí vykonat poutˇ do Mekky …

Rijád, který do té doby oficiálně a hlasitě vyjadřoval podporu čečenským separatistům, od Putinovy návštěvy předstírá, že neví, že nějaké Čečensko existuje …

Od té doby Putin a ministr zahraničí Sergej Lavrov neopomněli na svých výjezdech do zahraničí pravidelně zdůrazňovat, že „Rusko patří do muslimského světa , a musí proto s muslimskými zeměmi udržovat  „privilegované“ vztahy , a bojovat proti jakékoliv formě islámofobie, protože s terorismem nelze spojovat žádnou formu náboženství “, zatímco na domácí scéně Putin ve stejné době čečenské rebely systematicky nazýval „ islámistickými extrémisty napojenými na al-Qajdu“  …

16.10.03 Putin ve svém rozhovoru pro katarskou TV al-Džazíra prohlásil:

“ Ruští muslimové, na rozdíl od muslimů, kteří žijí na Západě, jsou již dnes plně nezávislí, mají vlastní autonomní republiky. Rusko přijalo islám ještě dříve, než křestˇanství ( islám již od konce 7.stol., křestˇanství oficiálně od 10.století ) … „ .

Putin zdůraznil, že „ historickým posláním Ruska je být prostředníkem mezi Západem a muslimským světem „ , což přeloženo znamená, „ podporovat multipolaritu protiamerických nálad a zaplavit muslimský, zejména arabský svět, včetně tradičních US spojenců jako je Rijád, Káhira a Ankara ruskými jadernými elektrárnami a špičkovými vojenskými technologiemi (vývoz zbraní jako jediný od pádu SU nestagnoval)  …

Spolupráce Ankary s MOW a Teheránem , kromě aspektu energetického, vzešla i z US tažení do Iráku, kdy se Ankara ocitla s de facto nezávislým kurdským „státem“ na svých hranicích, kdy jakákoliv destabilizace Íránu by nezávislý Kurdistán ještě posílila …

Kreml neusiluje o dekorativní rusko-muslimské spojenectví, ale o silná politická pouta, avšak aniž by se dostal do přímého konfliktu s Washingtonem ( proto má Teherán stále jen statut pozorovatele v Šanghajské organizaci pro spolupráci, založené v 6/01  (Rusko,Čína, Kazachstán, Kirgizstán,Tádžikistán,Uzbekistán), třebaže od počátku usiluje o plnoprávné členství …

Teherán, třetí hlavní zákazník ruského zbrojního průmyslu hned po Číně a Indii, jenž se měl vždy na pozoru, aby nikdy veřejně nevyjádřil svojí podporu čečenskému separatismu, „výloha“ Putinova know-how, jak „ řízeně a citlivě “  exportovat jaderné elektrárny, je svým statutem pozorovatele zklamaný.

Teherán s Moskvou dlouhodobě spolupracoval mj. na likvidaci talibanského státu v Afghánistánu ( jediného státu na světě, který diplomaticky uznal nezávislost Čečenska) , sponzorovaného „al-Qajdou“, ještě v době, kdy Washington talibance podporoval  …

I z tohoto důvodu se Putin v RB OSN připojil k Chirakovi, a zbavil tak US tažení do Iráku mezinárodní legitimity (třebaže vzápětí po Beslanu v 9/04 ,když jej Bush za masakr dětí pochválil, pochválil i Bushe, jak v Iráku zatočil s mezinárodním terorismem) …

Putin se neschází jen s muslimskými Mocnými, ale již třikrát se sešel i s papežem.

V roce 00 a v roce 03 navštívil v Římě papeže Jana Pavla II, v době, kdy moskevský patriarcha Alexej II ( či jen management patriarchátu, tvořený agenty KGB/FSB) obvinil katolickou církev a samotného papeže z proselytismu /přetahování věřících na územích spadajících pod vliv ortodoxní církve (papež sponzoroval ukrajinské řeckokatolické uniaty a ruských 600.000 katolíků, v drtivé většině polského původu) , a odmítl jím podanou ruku o smír ( nedovolil jeho návštěvu v Rusku, přestože vzájemná schůzka ve Švýcarsku na neutrální půdě byla domluvena, Alexej II se na ní nedostavil)  …

26.8.08  Kreml uznal „nezávislost“ Abcházie a Jižní Osetie, ale náboženská integrace se nekonala, právě naopak. 7.10.08 tiskový mluvčí moskevského patriarchy Alexeje II oznámil, že „ Alexej II neshledává žádné důvody k revizi gruzínských hranic …“

Neposlušný patriarcha estonského původu zemřel o dva měsíce později po tomto prohlášení, 5.12.08(79), ve kterém Putinovy pirátské pseudostátečky odmítl uznat …viz Smrt ruského patriarchy a územní celistvost Gruzie.

V předvečer italsko-ruského summitu v jihoitalském městě Bari se Putin 13.3.07 setkal i s Benediktem XVI,  hovořil s ním německy, a oba poté prohlásili, že si navzájem „moc rozuměli“ …

Zatímco Gorbačov a Jelcin papeže do MOW pozvali, Putin se vymluvil, že papeže do MOW pozvat nemůže, protože to Alexej II opět nedovolí  ( tiskový mluvčí patriarchy k Putinově setkání s Benediktem XVI prohlásil, že „  ruská ortodoxní církev Putina nepověřila, aby upravoval vztahy mezi ní a Vatikánem „ , schizma mezi katolickou a ortodoxní církví/Římem a Konstantinopolem/Cařihradem trvá od roku 1054) …

Nicméně v roce 06 se v Kremlu za zády Alexeje II sešel FSBmanagement patriarchátu s kardinály Kasperem a Ečegarajem k čaji o páté …

S emisary Vatikánu se ve Vídni setkal i Vladimír Michailovič Gundajev, metropolita ze Smolenska a Kaliningradu (alias Putinův rodák z Petrohradu) ,“ministr zahraničí“ moskevského patriarchy od roku 89, aktivní agent KGB/FSB , jenž se spolu s US Cholodovem postaral o likvidaci nezávislé ruské ortodoxní církve v zahraničí, a sloučil ji po sérii úmrtí nepřátel této integrace pod moskevský patriarchát, pod který tak 17.5.07  spadl i obrovský nemovitý majetek zahraniční ortodoxní církve, ve kterém si založila své rezidentury FSB (( Putin  nařídil, že smlouva o sloučení musí být podepsána ještě před zahájením prezidentské volební kampaně, viz Putin a církevní majetek v zahraničí) …

V 10/08  Gundajev brázdil Latinskou Ameriku, setkal se mj. s Fidelem Castrem, jenž jej nazval „ spojencem v antiamerikanismu“ …

Kremlu, jenž se chce stát šéfem všech ortodoxních, zbývá ještě ovládnout nezávislý konstantinopolský patriarchát v čele s patriarchou Bartolomějem I , jenž je honorární hlavou všech ortodoxních věřících  na světě …

Ruská ortodoxní církev, která se díky Putinově FSB a jejím metodám nesmírně obohatila majetkem své zahraniční větve, horlivě podporuje požadavky Kremlu, které vznesl na lukrativní nemovitý  „ortodoxní“ majetek po celém světě …

Nejkřiklavějšími požadavky jsou nároky Kremlu (+ SVR civilní rozvědky)  na rozsáhlé nemovitosti v Jeruzalémě, a luxusní katedrálu svatého Mikuláše v Nice (ve čtvrti obývanou z velké části Rusy) , kterou spravuje místní kulturní společnost, a v případě které se Kreml ohání nájemní smlouvou z roku 1909  …

Pozemek pod katedrálou v Nice car Alexandr II koupil v roce 1865, katedrála však byla financována jen částečně z carských zdrojů, většina peněz na její stavbu pocházela ze soukromých darů .

Místní ortodoxní komunita tvrdí, že car Alexandr II pozemek koupil jako soukromá osoba, nikoliv jako představitel státu, Kreml tvrdí opak.

V 10/05 oficiální delegace SVR si na DST(dnes pod DCRI) vymohla oficiální návštěvu katedrály v doprovodu „průvodce“ z DST, kdy DST tvrdila, že šlo „ jen o turistickou „ výpravu … (viz Le Monde z 5.2.09) . O několik týdnů později magistrát v Nice umožnil ruskému soudnímu úředníkovi , aby sepsal inventář katedrály …

Podruhé se ruský soudní úředník u brány katedrály objevil 7.2.06, tentokrát v doprovodu s několika činiteli ruského konzulátu, ale do katedrály se již nedostal, protože zmocnění, aby mohl sepisovat inventář, mu bylo pozastaveno.

Od té doby se kauza řeší u soudu, mj. proto, že se francouzská veřejnost vehementně postavila proti převedení katedrály na Kreml, tj. na rezidenturu SVR …

Nicméně starosta Nice a francouzské úřady se úpěnlivě snaží zavděčit se Kremlu, takže poukazují na „přátelské“ rozhovory s ruským velvyslancem, jenž jim vyložil, že „ Kreml se chce „jen“ domoci oficiálního uznání vlastnických práv, ale že správu katedrály ponechá ve správě původní společnosti, takže se nic nezmění  „  …

Kreml požadoval kontrolu nad pravoslavnou katedrálou v Paříži a v Nice již v roce 1923 s tím, že  „obě pro sovětský stát představují nebezpečné hnízdiště monarchistů „ , nároky však vznášel marně.

Kreml od roku 04 požaduje „navrátit“ i pravoslavný kostel v Biarritz, kde v 12/04 FSB zorganizovala prostřednictvím některých místních farníků „puč“ proti duchovnímu vedení ze strany konstantinopolského patriarchy …

Hned druhý den se moskevský patriarchiát uvolil, že vzbouřené farníky přijme pod svá „laskavá“ křídla … Ostatní farníci  se proti „puči“ odvolali k soudu, který rozhodnutí vzešlé z „puče“ prohlásil za neplatné, taktéž odvolací soud, moskevský patriarchát se však o své "duchovní vedení“ soudí dál …

Dnešní Cyril II (Gundajev)  hned po zvolení Putina prezidentem v 3/00 prohlásil, že „moskevský patriarchát bude v úzké součinnosti s Kremlem vyžadovat  historickou spravedlnost a požadovat navrácení zahraničního majetku ruské ortodoxní církve …“ .

Dosavadní taktika přes soudy zatím Kremlu nevychází, tak přijal taktiku jinou :

od roku 07 Putin okázalou štědrostí nadbíhá potomkům ruské aristokracie žijící v zahraničí ( „bílým“), aby apelováním na  „duchovní“ pouta k vlasti aristokratické emigrantské kruhy přiměl k lobbování u zahraničních vlád ve prospěch vydání ortodoxního majetku ruskému státu …

V 10/07 moskevský patriarcha Alexej II navštívil ruský hřbitov v Sainte-Genevieve–de-Bois, a „věnoval“ jeho správci 700.000 euro na zaplacení správních nedoplatků.

V 5/08 Putin „věnoval „ 100.000 euro soukromému muzeu Courbevoie, zasvěcenému kozáckým důstojníkům, a navrhl vytvořit studijní seminář zabývající se historií ruských kozáků …

Duo Putin/Medvěděv také zamýšlejí postavit v Paříži novou „vlastní“ katedrálu, kteroužto myšlenku veřejně podpořila i Medvěděvova manželka …

Ruské katedrály v zahraničí mají být druhými anbasádami Kremlu ( a rezidenturami SVR)  …

Po smrti „neposlušného“ Alexeje II 5.12.08 si FSB management moskevského patriarchátu  v 1/09  „zvolil „ svého člověka – metropolitu ze Smolenska a Kaliningradu, jenž se stal moskevským patriarchou pod jménem Cyril II  …

Cyril II horlivě prosazuje Putinovu „ruskou vlasteneckou doktrínu“ (ultranacionalismus), jejímž cílem je obnovit velikost ruské armády a ruské církve ( v rámci této doktríny Putinův patriarcha Cyril prosazoval ústavní zakotvení  nadřazenosti „plavovlasého“ ruského etnika v RF,  jeho dodatek však neprošel ) …

Moskva má tři teologické fakulty, modlitebny a zpovědnice patří k výbavě armády, nemocnic a vězení . Stovky nových klášterů a nově založených církevních středních škol jsou však mnohdy jen rezidentury FSB, která na rozdíl od laického Západu národu poskytla  osvědčené opium v podobě ortodoxní iluze , novou „Stranu“ s Kremlem úzce propojenou ( tak jako byla církev závislá na carské a sovětské garnituře, ,je dnes závislá na vládnoucí elitě FSB ) …

V Rijádu Putin předkládá ruskou identitu muslimskou, v Moskvě identitu ortodoxní, atˇsi každý vybere …

Na podporu „morálního obrození“ byla založena ruská AntiDiffamation League,  v podstatě jde o lobbistické skupiny ortodoxní církve, které se spolu s mládežnickou organizací Putina Naši „vrhají“ na nezávislé intelektuálské kruhy a farizejsky je cupují jako hanobitele nacionalistických hodnot, třebaže temné a čilé obchodní aktivity moskevského patriarchátu byly častým tématem ruských médií, naposledy při volbě nového patriarchy v 1/09 .

V letech 95-97 dostal moskevský patriarchát od Jelcina povolení „vydělat si na své potřeby “ bezcelným dovozem cigaret a alkoholu (oficiálně nešlo o cigarety a alkohol, ale o položky „humanitární pomoci“ ) , čehož vrchovatou měrou využil zejména organizátor tohoto obchodu,, dnešní patriarcha Cyril II , jehož osobní majetek z prodeje cigaret a alkoholu vzrostl na 1,5 mld dolarů, kterým se mohl pochlubit v roce  04 …

Putinova FSB kandidáta se zastal bývalý ruský ministr „daní“  senátor Alexandr Počinok, jenž v rádiu Hlas Moskvy před volbou patriarchy zasadil rozhodný úder, když prohlásil, že „tento obchod neorganizoval Putinův Cyril, ale odpůrce a protikandidát Cyrila, kalužský metropolita Kliment „ …

Převzato se svolením autorky z jejího blogu na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.