ZPRÁVY

Gruzie, byla delegace EU 8.9.08 v Kremlu příčetná ?

Rusko-kavkazské války v 19.stol. (poté, co Turecko/TR v roce 1829 smluvně postoupilo své vazalské kavkazské „provincie“  Rusku ) vyhladily podstatnou část kavkazské populace, dnes přežívají jen  „menšiny“ z ní ...  Zatímco Abcházové (+Abazové, Čerkesové a Ubykové, kteří žili kolem Soči s obchodními pouty na Itálii) jsou severozápadní Kavkazané, Osetové patří do národností Severního Kavkazu. V roce 1864, kdy Rusové Kavkaz s definitivní platností dobyli, se polovina kavkazských národností raději rozhodla pro turecký exil  …

 I. Pirátské pseudostáty Abcházie a Jižní Osetie /JO a jejich „diplomatické uznání

(viz Ruské tajné služby a jejich politická ruleta v Gruzii III,IV,V)

Po invazi do Gruzie „prezident“ Medvěděv/DM přijal  15.8.08 pseudoprezidenty obou pirátských pseudostátečků s tím, že „ MOW podpoří a na mezinárodní scéně prosadí jakékoliv jejich rozhodnutí o jejich budoucím statutu“ ( JO v čele s Kokojtim požadovala začlenění do RF, zatímco soudruh Bagapš pro Abcházii požadoval „jen „ statut území přidruženého k RF ") …

24.8.08 Sarkozy svolal na 1.9.08 mimořádné zasedání EU s tím, že Paříž/PAR trvá na respektování státní svrchovanosti a územní celistvosti Gruzie, ale již 25.8.08 Putinova Duma hlasovala pro uznání „nezávislosti“ těchto gruzínských provincií, a  Sarkozyho plán, který počítal s rezolucí RB OSN o neporušitelnosti územní celistvosti Gruzie, poslala ke dnu ( Duma tímto „ legalizovala“ ruské jednotky v těchto gruzínských provinciích, protože hned po uznání jejich loutkoví představitelé podepsali s Kremlem smlouvy o voj. pomoci/zřízení voj. základen ) …

Rozhodnutí ruské Dumy odsoudila Angela Merkelová a Franz-Walter Steinmeier v listu Handelsblatt z 26.8.08, a dokonce i italský ministr zahraničí Franco Frattini upozornil Sergeje  Lavrova na „delikátnost tohoto uznání vzhledem k severokavkazským republikám“ …

26.8.08 DM/alias Putin oba pirátské pseudostátečky „diplomaticky uznal“ , a velmi cynicky své rozhodnutí založil na dovolávání se Charty OSN a Závěrečného aktu KBSE, třebaže oba dokumenty hrubě porušil , nemluvě již o tom, že Kreml tímto flagrantně porušil i rezoluci RB OSN o územní nedotknutelnosti Gruzie, kterou sám stvrdil ( pro list The Financial Times  DM nepřímo prohlásil, že je to „pomsta Kremlu za to, že Západ v 2/08 uznal „nezávislým státem“ Kosovo, třebaže jej MOW varovala“, a nerozpakoval se nazvat ruskou invazi do Gruzie „ humanitární“ intervencí) ….

Duo Putin/DM poté do obou „pseudo-mikro-států“ vyslalo nejen ruského velvyslance, ale přes stísněnost prostoru i ruského konzula …

Zatímco Washington 28.8.08 uvedl, že „zvažuje zrušit svoji smlouvu s Ruskem o spolupráci v civilní jaderné energetice“ , dlouholetý ruský velvyslanec v Afghánistánu ještě z dob ruské okupace Zamir Kabulov pohrozil, že by se MOW „ mohla postarat o to, aby Washington přišel o své základny v Uzbekistánu, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu …

DM poté arogantně vyzval i ostatní státy, aby obě gruzínské provincie diplomaticky uznaly za „nezávislé státy“ ( ve skutečnosti Kreml nechce , aby je někdo uznal, protože RF je konstelací mikrostátečků, kterým by „uznání“  JO a Abcházie ze srdce vadilo, zejména daleko větší Severní Osetii, nemluvě již o Čečensku, které se muselo „držet“ při cynickém prohlášení Putina o „genocidě“  JihoOsetů ze strany Gruzie, jedinou variantou pro Kreml je začlenit je do RF)   …

Z mezinárodněprávního hlediska ruské uznání na podstatě věci nic nemění, v moderním mezinárodním právu je stát mezinárodně uznán, je-li na doporučení RB OSN přijat do OSN na základě schválení alespoň dvěma třetinami  delegátů VS OSN (např. v roce 06 byla takto uznána za 192. stát světa Černá Hora) …

Není-li stát přijat do OSN, závisí jeho faktické uznání na tom, zda má jasně delimitované území, které zcela kontroluje, je soběstačné, a na počtu států, které jej uznaly de facto …

Patriarcha ortodoxní Gruzínské církve Ilja II napsal prezidentu DM protestní dopis, v němž uvedl, že „ gruzínská snaha o obnovení gruzínské územní celistvosti ze strany gruz. armády nemůže být označována za agresi „ ( již 16.7. 08 gruz. ministr zahraničí v PAR marně žádal, aby „proti zrychlující se anexi obou gruzínských provincií ze strany MOW zakročila EU „ , přičemž pro Tbilisi se provokace jihoosetských „separatistů“ pod vedením ruských důstojníků neúnosně vystupňovaly poté, co Putin 16.4.08 vydal dekret, kterým ruská vláda navázala s oběma gruz. provinciemi přímé kontakty, a začala do nich stahovat svá další „mírotvorná“ vojska za nečinného přihlížení OSN i EU )  …

Pro svoji intervenci v Iráku Washington dokázal vytvořit přikyvující koalici ze třicítky států, zatímco Kreml nepřiměl ani státy ze SNS, aby jeho intervenci v Gruzii zatleskaly  …

Mezinárodně exkomunikovaný běloruský prezident Lukašenko po vpádu Ruska do Gruzie stoicky mlčel celých 10 dní a na Putinovu invazi zdráhavě kývl až v Soči, poté, co mu Kreml slíbil prodej raket Iskander a výhodný úvěr, taktéž , ze stejného důvodu, prezidentu Bašíru Asádovi …

28.8.08 na summitu států Šanghajské organizace pro spolupráci,která má bránit pronikání Washingtonu do středoasijské oblasti, se Putinově intervenci do Gruzie nedostalo ani vlažného nadšení  …

Proto Putin odjel 2.9.08 vyvíjet tlak do Taškentu. Třebaže prez. Karimov kývnul na výstavbu ruské sítě plynovodů, za což bude MOW uzbecký plyn nakupovat za evropskou cenu, Putina za vpád do Gruzie nepochválil.

Turkmenistán se obrátil ke Gazpromu zády a podbízí se západním firmám, Kyrgyzstán znovuotevřel vojenskou základnu Manas pro US armádu, Uzbekistán se odmítl zapojit do vytvoření  SNS sil rychlého nasazení  …

Rusko jim nemá co nabídnout, prosazuje se jen armádou, ropou a plynem .

Arménie, z nutnosti vojenský spojenec Ruska (Jerevan kontroluje Náhorní Karabach jen díky MOW) , závisí na US subvencích, takže hlasitě schvalovat ruský vojenský vpád do Gruzie nemohla, naopak arménský prez. Robert Kočarian Moskvu šokoval, když prohlásil, že „ na uzavření ruských základen v Gruzii má Tbilisi právo“ , a po ruské intervenci v Gruzii Saakašviliho hrudˇ „obdařil“ arménským státním vyznamenáním …

Jelikož Arménie nemá vyřešený spor o Náhorní Karabach s Ázerbájdžánem, se kterým je od roku 93 stále ve válečném stavu, mlčela během ruské invaze  jako ryba.
Ázerbájdžánský prez. Alijev, jenž s Putinem v 7/08 podepsal dohodu o hospodářské spolupráci, „svým ruským a gruzínským přátelům doporučil, aby zasedli k jednacímu stolu“ …

Jerevanu  ani Baku navíc není příjemné, že Kreml k destabilizaci Gruzie využívá jak arménskou, tak ázerbájdžánskou menšinu z horských pasteveckých oblastí Gruzie …

Čína, evidentně v rozpacích, 27.8.08 vyjádřila své „krajní znepokojení“  nad ruským „diplomatickým“ uznáním  Ruskem odtržených gruz. provincií, protože takovýto jednostranný model uznání by mohl napomoci i k uznání de iure „odtrženého“  čínského ostrova Tchajwanu, nemluvě již o Tibetu …

Také by povzbudil separatismus muslimských Ujgurů v největší čínské provincii Xinjiang.

Ruský vpád do Gruzie přivedl do choulostivé situace i Izrael a Ankaru, které mají v Tbilisi početnou suitu voj. pozorovatelů.

TR, ve kterém se odjakživa střetávají protichůdné zájmy mocností, je závislé na ruském plynu, takže jeho provázanost jak s NATO, tak s Kremlem z něho činí nevěrohodného partnera obou stran …

Putina rozlítilo, když turecká vláda povolila průjezd tří US válečných lodí bosporskými úžinami do Černého moře, na což měla Ankara podle úmluvy z Montreux z roku 36 plné právo : úžiny spravuje TR, válečné lodě musí zažádat o povolení, průjezd je povolen jen do určité tonáže, a válečné lodě nepobřežních států se smějí zdržet ve vodách Černého moře jen 21 dní, což Kreml neopomněl Ankaře odpočítávat …

Putin Ankaru okamžitě potrestal : ruští celníci celý týden na rusko-tureckých hranicích blokovali turecké kamióny, když proti nim uplatňovali přísnější měřítka.

Turecké firmy tak přišly o dvě až tři miliardy dolarů, takže TR ministr zahraničního obchodu v odvetu oznámil, že Ankara odvolá svoji podporu  pro přijetí Ruska do Světové organizace obchodu /WTO …

Jediný, kdo duo Putin/DM jednoznačně vřele podpořil byl Hugo Chavez, „šašek“ Moskvy, který Saakašviliho nazval „šaškem“ Washingtonu, a oba pseudostátečky diplomaticky uznal 9.9.08  …

Zatím Abcházii a JO kromě Chaveze uznalo jen Rusko, Nikaragua Daniela Ortegy, Turecká republika Severního Kypru, nikým neuznané Podněstří, nikým neuznaný Náhorní Karabach, palestinské islámistické hnutí Hamas (!), ostrov Nauru, a samozřejmě se navzájem diplomaticky uznaly Abcházie a JO …

II.

ABCHÁZIE

Bývalá perla sovětské Riviéry se pod vedením ruských důstojníků (mj. Šamila Basajeva) od Gruzie za cenu 8.000 mrtvých civilistů  „odtrhla“ v roce 93, kdy Abcházii místní milice pod ruským velením etnicky vyčistily od Gruzínců (vyhnaly 250.000 gruzínských civilistů).

Abcházové tvoří 45% obyvatel, dále zde žijí Arménci a Řekové.

Ekonomické blokádě ze strany Gruzie Abcházie čelila obchodováním s Tureckem.

Významný německý diplomat Dieter Boden, ve své době emisar gen. taj. OSN pro Abcházii a kandidát EU na post emisara EU pro jihokavkazskou oblast , navrhl pro jednání mezi Tbilisi a Suchumi velmi flexibilní plán, počítající s nejširšími pravomocemi pro Abcházii (asymetrickou federaci), se kterým Tbilisi souhlasila, zatímco abcházská strana jej podle instrukcí Putina odmítla.

Putin masku „nestrannosti“ odhodil v 1/06, kdy své úmysly začlenit Abcházii do RF projevil mj. tím, když na šest měsíců zablokoval mandát pozorovatelů OSN pro Abcházii/UNOMIG, který RB OSN prodlužovala 2x do roka, a souhlasil jen s technickým obnovováním každé dva měsíce  …

Třebaže pozorovatelé OSN nehrají žádnou roli, jsou naprosto pasivní, monopol ruských „mírových“ jednotek nijak neohrožují, naopak, zcela na ruských jednotkách závisejí jak svojí činností, tak  svojí bezpečností, jsou nicméně důležitým svědkem místních událostí (ruských „zákroků“) , proto se jich Putin snažil zbavit, a pravidelně vyhrožoval, že jejich mandát bude vetovat, zejména v případě, že Tbilisi bude požadovat odchod ruských „mírových“ jednotek z Gruzie …

Proto RB OSN každých šest měsíců, když mandát UNOMIG prodlužovala, se Putinovi, architektu nového ruského světového pořádku, hluboce klaněla, a do své rezoluce vkládala pasáž vychvalující „přínos ruských mírových sil v Abcházii“ …

15.5.06 „prezident“ Abcházie soudruh Bagapš předložil vlastní kremelský plán na řešení „abcházské otázky“ , o kterém Saakašvili prohlásil, že je deklarací nezávislosti Abcházie …

7.9.08 na tiskové konferenci v MOW soudruh Sergej Bagapš prohlásil, že „ abcházské vedení z vděčnosti k ruskému lidu učiní vše pro to, aby se z Abcházie na základě vojenské smlouvy o bratrské ochraně Abcházie před Gruzií stala obrovská ruská vojenská základna „  …

Obří základny na minimální dobu 50 let budou v Gudauta (letecká) a v přístavu Očamčira.

Ruská vojenská stanoviště budou také ve strategickém Kodorském průsmyku, konkrétně v jeho horní části ( 30 km severovýchodně od Suchumi), kam se ruské obrněné transportéry dostávají přes zdejší pastviny, a hrubě se tak vměšují do života stádům krav,ovcí a koz …

Sergej Lavrov poté dodal, že 10.100 ruských vojáků v těchto odtržených gruzínských provinciích zůstane „hodně dlouho“ („mírová“ vojska z 90.let v počtu 2.500 + nových 7.600) …

Ruský ministr obrany tvrdil, že v Abcházii bude mít Rusko 3.100 vojáků , a v JO navýší počet vojáků z původních 2.000 na 7.000 , a navíc hranice obou Ruskem okupovaných gruzínských „provincií“ budou  „před Gruzií“ bránit jednotky ruské pohraniční stráže spadající pod vojska FSB, což opomněl dodat  …

Kreml se dále zmocnil místní telefonní a železniční sítě, a hlavně si přivlastnil letiště v Suchumi, které má během zimních olympijských her v Soči v roce 2014 nahradit příliš malé a nesnadno přístupné tamní letiště …

21.10.08 abcházský „ministr zahraničí“  Sergej Šamba prohlásil, že se „gruzínští civilisté mohou vrátit do horní části Kodorského průsmyku a do okresu Gali (byl pod dohledem OSN) , ale do jiných částí Abcházie se vrátit nesmí „ …

Aby gruzínské obyvatele Gali  Kreml odřízl od  Gruzie, ruské jednotky v Abcházii vyhodily 24.10.08 do povětří dva „ hraniční“ mosty přes řeku Inguri , druhý zničený most spojoval Gali s gruzínským okresem Zugdidi …

25.10. 08 exploze miny zabila gruzínského guvernéra okresu sousedícího s Abcházií den poté, co vyslal pozorovatele EU do gruzínských vesnic , které navzdory podepsané smlouvě o příměří obsadili ruští vojáci …

27.10.08 šéf abcházského „parlamentu“ prohlásil, že „Abcházie bude na Gruzii požadovat vydání pohraničních vesnic, které ji byly bezdůvodně předány v éře SU, např. vesnice Kurča či Pačulani …“ .

Otázku návratu 250.000 Gruzínců vyhnaných ruskými vojsky z Abcházie v letech 93-94 neřešil .

Abcházský „ parlament „ jednohlasně schválil své hranice s Ruskem : na severu a severozápadě jsou vytyčeny pohořím Velkého Kavkazu od hory Donguz-Orunbaši do hory Agepsta, a podél řeky Psou od jejího pramene až do jejího ústí do Černého moře, zatímco hranice s Gruzií “zatím“ tvoří linie od hory Donguz-Orunbaši podél řeky Něskra k řece Inguri, a podél řeky Inguri do jejího ústí do Černého moře .

12.12.09  Kreml zinscenoval prezidentské volby v Abcházii,ve kterých se soudruh Bagapš utkal s pěti dalšími kandidáty : Raulem Chadzimbou, bývalým důstojníkem KGB,kterého veřejně podpořil Putin při prezidentských volbách v Abcházii v roce 05,  obchodníkem Beslanem Butbou, šéfem námořní firmy Zaurem Ardzimbou, a univerzitním profesorem filozofie Vitalijem  Bganbou.

V těchto prezidentských volbách, které EU prohlásila za nezákonné, Putin zůstal věrný svému KGB kolegovi, zatímco DM decentně podpořil soudruha Bagapše, jenž volby opět „vyhrál“ …

11.8.010 MOW oznámila, že v Abcházii rozmístila ruský raketový systém protiletecké obrany s raketami S-300, a v JO nespecifikovaný systém protiletecké obrany. Na protest Gruzie se ozvala jen Paříž, která „jemně naznačila“ své „obavy“ …

JIŽNÍ OSETIE/JO (zhruba 70.000 obyvatel)

Jihoosetský „separatismus“

„Prezident“ Eduard Kokojti žádným separatistou nikdy nebyl, jen obyčejným mafiánem, jenž v 90.letech šéfoval petrohradským kasínům, dokud je Putinova FSB  „separatismem“ nepověřila …

Podobně  bývalý jihoosetský šéf KGB Anatolij Baranov byl svého času pověřen „separatistickou“ misí v ruské autonomní republice Mordovie, stejně tak jako jihoosetský ministr vnitra Michail Mindzajev, jenž svého času působil ve vládě Severní Osetie … Jihoosetský ministr obrany Vasilij Luněv  byl předtím  ruským voj. komisařem v Permu na Urale … Anatolij Barančevič, šéf Rady národní bezpečnosti JO, je ruským důstojníkem z Krasnodaru …

Turistický výlet do JO by vyžadoval hodně trpělivosti a času, protože vesnice jsou budˇ pod jihoosetskou/ruskou správou , či gruzínskou, takže trasa naplánovaná podle mapy se mění v  „ netušené“  a neuvěřitelné objíždky v těžkém horském terénu …

Starousedlíci z JO tvrdí, že až do kolapsu SU, kdy nepočetní separatisté, sponzorovaní Kremlem, „zakázali“ starousedlíkům „kamarádit“ s gruzínskými sousedy, se kterými doposud žili v naprosté pohodě, svými provokacemi nakonec uspěli vyvolat mezi oběmi etniky v 6/92  ozbrojený konflikt …

Pro bývalé gruzínsko-osetské sousedy např. v Gori po vyjití na ulici od roku 93 do 8/08 byly dvě možnosti, kam se mohli vydat : každých sto metrů podle dekorativní hranice bylo napravo kontrolní stanoviště ruských „mírových sil, nalevo gruzínských „mírových“  sil .

Gruzínsko-ruské “mírové“ jednotky měly dbát na demilitarizaci choulostivých oblastí, ale opak byl pravdou : Tbilisi se připravovalo bránit svojí územní celistvost, zatímco MOW úspěšně svého neposlušného bývalého vazala Kremlem placenými jihoosetskými milicemi dál destabilizovala  …

90% obyvatel JO vybavil Putin, během pár let  po příchodu Saakašviliho nalákáním na „sociální výhody“ , ruskými pasy (stejně jako obyvatele Sevastopolu,v němž  Kremlu v roce 2017 vyprší pronájem zdejší námořní základny).

Každý měsíc si jihoosetský důchodce s čerstvě nabytým ruským pasem dojíždí do Vladikavkazu pro důchod ve výši 3.000 rublů (asi 67 euro), zatímco jihoosetský důchodce bez ruského pasu měsíčně pobírá jen 500 rublů (asi 11 euro) …

Obyvatelé v produktivním věku s ruským pasem mají zase nárok na „ROH“ rekreaci v Saratově , a poté se vracejí do svých rozbombardovaných domovů bez oken, elektřiny a tekoucí vody do Cchinvali …

Kreml štědře sponzoroval zdejší separatismus ( „separatisty“ Kreml vybavil zbraněmi, a za jejich provokace je slušně platil – 200/400 dolarů měsíčně,tj.  „separatisté“ brali 10x více než byla zdejší průměrná mzda … ) tak jako financuje rozpočet dnešní „vlády“  ( nejen rozpočet, Kreml oběma pseudostátečkům poskytl i odbornou státní správu složenou z Rusů) …

Putin pověřil petrohradského mafiána Eduarda Kokojtiho *1964, bývalého zápasníka v národním týmu SU a šéfa místního Komsomolu, jenž v roce 92 odjel do MOW šéfovat tamním kasínům, aby se jako „ kapitalista miliardář “  vrátil do JO, měsíc před „prezidentskými“ volbami, které ve svých 38 letech úžasně, jako později DM ,  v 11/01 „vyhrál“ …

V JO jeho vítězství NIKDO nečekal, de facto jej dosadil místní proruský mafiánský klan bratří Tedějevů, který pro Kreml organizoval separatistické milice …

Kokojti organizátory místního separatismu odměnil tím, že jim předal do rukou celní „správu“  (včetně vybírání poplatků z transkavkazské dálnice, které tvoří většinu příjmů abcházské „republiky“ ) …

Podporován ruskou FSB , Kokojti se Alberta Tedějeva, kterého mj. ustavil šéfem abcházské národní bezpečnostní rady, zatímco dalšího mafiána z Tedějevova klanu učinil „ministrem“ obrany, a všech jeho mafiánů zbavil v 7/03, kdy je obvinil z pokusu o „státní převrat“ , zprostil je všech jejich funkcí, a  rozpustil jejich ozbrojené milice …

Po nástupu Saakašviliho v 1/04, Kokojti válečnicky prohlašoval, že je připraven na válku s Gruzií.

Kokojti byl „znovuzvolen“  v 11/06, v den voleb progruzínská opozice v čele s Dimitrijem Sanakojevem zorganizovala alternativní “ prezidentské“ volby, v nichž vyhrál Sanakojev , do nástupu Kokojtiho bývalý progruzínský „ separatistický premiér“ JO ( Tbilisi „alternativní“  progruzínskou jihoosetskou vládu  dodnes sponzoruje zhruba šesti milióny dolary ročně)  …

11.9.08 Kokojti prohlásil, že „ JO nikdy nepřestala být součástí carského Ruska, a tudíž členem RF“ , což Kreml v oné choulostivé době po napadení Gruzie  musel rychle dementovat, a Kokojti se poté vymluvil, že „ novináři jeho slova překroutili“ …

V 12/08 Kokojtiho ze zpronevěřování ruských rozvojových fondů obvinil nejen Tedějevův klan, ale i jeho doposud neochvějní spojenci, jihoosetský miliardář sídlící v Rusku Albert Džusojev, bývalý jihoosetský „ministr“ obrany Anatolij Barančevič, a „premiér“ Oleg Morozov .

V gruzínské TV Imedi jej tito jeho soukmenovci obvinili i z toho, že „osobně mučil jednoho zajatého gruz. vojáka „  …

Kokojti všechna obvinění popřel jako „pomluvy“, nicméně ruský list Kommersant ze 3.3.09 obvinění ze pronevěry ruských „rozvojových“ fondů  zopakoval s tím, že „ obvinění bylo vzneseno přímo z Kremlu“, který v 3/09 skutečně přestal ruble na rekonstrukci JO vyplácet, dokud nebudou vybudovány kontrolní mechanismy … První ruská platba na „rozvoj“ JO v částce 1,5 mld rublů  tak pravděpodobně  skončila v kapse Kokojtiho.

Celkem Kreml slíbil JO vyplatit 10 mld rublů (zhruba 228 mil. euro) …

V 5/09 jej z téhož znovu obvinili mafiánští bratři Tadejevovi (Ibragim byl mezitím zavražděn) s tím, že  Kokojti není pro Kreml „spolehlivým“ spojencem , a že „lid je na pokraji sociálních bouří“ …

31.5.09 Kreml v JO zinscenoval parlamentní volby, ve kterých vyhrály dvě strany Kokojtiho : Jednota a Lidová strana. Opoziční strana  „stavebního“ miliardáře Alberta Džusojeva, jenž stojí v čele podniku, který má vybudovat plynovod z Ruska přes horský hřeben do JO, aby nezávisela na Tbilisi, nebyla k volbám ústřední volební komisí připuštěna .

Také tyto volby EU prohlásila za nezákonné a neplatné.

Cílem voleb bylo zajistit Kokojtimu kvalifikovanou většinu, aby mohl změnit ústavu , a mohl znovu kandidovat v prezidentských volbách,které by se měly konat v roce 011 …

Cchinvali i po dvou letech stále zdobí trosky rozbombardovaných domů, domy s prostřílenou fasádou chráněné pytli s pískem, jejichž rekonstrukcí jsou pověřeny ruské firmy s ruskými dělníky, které stavební materiál velmi nákladně dovážejí z Ruska přes horský tunel Roki, vybudovaný sovětskou armádou v 80.letech, spojující JO se Severní Osetií nekvalitní silnicí , po které se nepřetržitě v obou směrech i v době „ míru“ valí ruské vojenské konvoje  …

Domy po vyhnaných Gruzíncích se lukrativně rozprodávají těm, co na to mají, podle tvrzení zdejší „vlády“ jde údajně o domy, ze kterých byli v roce 92 vyhnáni Osetové …

Hranici mezi JO a Gruzií Rusové neprodyšně uzavřeli, čímž připravili zdejší obyvatele o poslední zdroj příjmů, protože pohraniční obchod vždycky zkvétal, i za politicky vyhrocených situací …

Z administrativní hranice mezi Gruzií a JO tak Rusové budují skutečnou hraniční pevnostní linii, pozorovatelé z Pozorovací mise EU průběh ruského opevňování nazývají „ bunkerizací“ …

Na betonových stanovištích 130 km dlouhé „hraniční čáry“ s plechovými strážnými budkami, ve kterých se v noci a v zimě topí dřevem, gruzínské a jihoosetské vlajky od sebe mnohdy vlají na 20 m.

Zatímco gruzínská stanoviště ovládají jen gruz. vojáci pyšnící se US útočnými puškami M-16 , ruská armáda byla zpočátku nucena „decentně“ využívat služeb jihoosetských „dobrovolníků“ z řad milicionářů , které MOW platila, aby hlídali vlastní „hranice“, a na které místní FSB musela dohlížet, aby se do služby nedostavovali zcela opilí a beze zbraně, pro každý případ jim záda vždycky kryl ruský obrněný transportér ( opilí Osetové mnohdy stříleli po neozbrojených mezinárodních pozorovatelích, a střízliví Osetové se zbraní mají za úkol střelbou provokovat gruzínské hlídky, které mají přísný rozkaz žádnou provokaci neopětovat, třebaže k 8/09 12 z nich Osetové při těchto provokacích zastřelili před očima pozorovatelů EU, jež si „škody“ působené Gruzii jen pečlivě zaznamenávají do svých notýsků ) …

Pozorovatelé EU také pravidelně Brusel informují, že miny na dálkové ovládání, nastražované pro gruzínské voj. konvoje, jsou dílem „vojenských specialistů“, ale Berlín a Paříž toto malé „povyražení“ Kremlu benevolentně dopřávají …

Mimo hraniční „čáru“ Kreml na decentnost nedbá, takže ruské tanky, obrněné transportéry, a přistávací plochy pro vrtulníky dva roky od invaze jsou všude . Všude jsou také plakáty a billboardy s nápisy „Děkujeme, Rusko!“

2.5.09 Kreml oficiálně oznámil, že na základě dohody s oběma pseudostátečky přebírá hraniční kontrolu nad těmito okupovanými územími do svých rukou, včetně nasazení dronů a  systémů videokamer, do doby, než si oba pseudostátečky budou schopné své hranice hlídat samy , což údajně bude minimálně za 10 let …

V 6/09 navíc ruské jednotky, po společných manévrech NATO a Gruzie, v blízkosti gruzínských hranic uskutečnily rozsáhlé voj. manévry …

III.

Dohoda mezi EU a Kremlem, podepsaná v MOW 8.9.08

Ve druhé „mnichovské“ dohodě z 8.9.08 nedotknutelnost hranic nebyla stvrzena, naopak byla potvrzena jejich „dotknutelnost“, kdy DM/alias Putin zpochybnil jeden ze základních mezinárodních principů, když prohlásil, že „ státní suverenita je jedna věc, a „dotknutelnost“ hranic  věc druhá „ …

V „mnichovské“ dohodě z 8.9.08  „mírotvorná“ EU posvětila jen „částečné“  stažení ruských okupačních vojsk do pirátských pseudostátečků, nikoliv zpět do Ruska, jak předpokládal Sarkozyho plán z 12.8.08 ( „vojska se vrátí na předchozí pozice před zahájením nepřátelství“ ) , protože Kreml jednoduše prohlásil, že se ruská vojska z těchto gruzínských provincií „již nestáhnou“ …

Již 3.9.08 Condoleezza Rice poukázala na to, že „ Moskva/MOW porušila všechny  závazky, ke kterým se při zprostředkovací misi Sarkozyho v šestibodové dohodě o příměří prezident Medvěděv „tak horlivě“  zavázal (misi Sarkozyho Washington již na samém počátku odsoudil)  …

Místo, aby MOW ruské jednotky z obou gruzínských „provincií“ stáhla, Kreml se po podepsání dohody Sarkozymu vysmál a prohlásil, že v obou „provinciích“ zavede ještě  „dodatečná bezpečnostní opatření“ (druhý den po podepsání dohody Kreml zdvojnásobil kontrolní stanoviště kolem přístavu Poti a několikrát narušil gruzínský vzdušný prostor průzkumnými letouny)   …

Co bylo ještě neuvěřitelnější : dohoda ze 12.8.08 mezi Sarkozym a DM se nevztahovala na Abcházii , proti které gruzínská armáda neútočila, ale delegace nejvyšších představitelů EU 8.9.08 pokorně podepsala text, který již nedělá rozdíl mezi bezdůvodně ruskou armádou obsazenou Abcházií a ruskou armádou účelově obsazenou JO …

Delegace EU si před podepsáním tohoto textu budˇ hodně „přihnula“ nebo nebyla příčetná, protože text dohody dokonce označuje ruská okupační vojska za „mírové“ jednotky …

Boj o mezinárodní pozorovatele :

8.9.08 opět proti duchu dohody, kterou DM podepsal se Sarkozym, se Kreml ostře postavil proti nezávislé pozorovatelské misi EU v Gruzii, třebaže francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner na neformálním setkání ministrů zahraničních věcí EU v Avignonu 6.9.08 uvedl, že se na této misi Sarkozy s DM dohodl …

Mluvčí ruského ministra zahraničí Andrej Něsterenko prohlásil, že „ jedna pozorovatelská mise OSN v Abcházii a jedna pozorovatelská mise KBSE v Jižní Osetii jsou víc než dost “  …

Kreml místo ozbrojených pozorovatelů propagoval v tzv. pásmech přiléhajících k ruským „bezpečnostním zónám“ neozbrojené zahraniční pozorovatele …

Sarkozyho mírový plán z 12.8.08 počítal s tím, že mezinárodní pozorovatelé budou především dohlížet na demilitarizaci obou pirátských pseudostátečků, což Medvěděv 12.8. podepsal a 8.9. rozhodně vyloučil …

Jediný bod, který dobře placení představitelé EU „úspěšně“ vyjednali, byla změna názvu , kde budou mez. pozorovatelé soustředěni : nikoliv v „bezpečnostních“ zónách, ale v „přilehlých“ zónách …

Dohoda z 8.9.08 nestanovila pod jakou hlavičkou budou mezinárodní pozorovatele podél hranic pirátských pseudostátečků rozmístěni (kdyby působili v rámci OSN či OSCE, mohla by MOW vetovat lokality jejich rozmístění a náplň jejich práce ) …

Kreml si navíc prosadil, že mez. pozorovatelé , kteří zde byli rozmístěni již na základě dohod z 90.tých let, zůstanou jen v místech svého dosavadního působení , s dosavadní náplní práce a v dosavadním počtu …

Putin dále prosadil záruky ze strany EU, spočívající v tom, že „EU je garantem toho, že se Tbilisi již nikdy neuchýlí k použití síly vůči těmto svým provinciím , což znamená, že při jakékoliv Ruskem vyvolané provokaci, může Kreml zpochybnit legitimitu působnosti 230 pozorovatelů EU ( jsou zde např. francouzští četníci), kteří v obrněném transportéru od 10/08 brázdí přilehlé „pohraniční“ oblasti ( pozorovatelům OSCE/JO + 130 z OSN /MONUG/Abcházie ,kde byli od roku 94, Kreml jednostranně sbalil kufry v 10/08 s tím, že „chtějí-li zůstat, musí OSN napřed uznat nezávislost těchto pseudostátů jako „ novou realitu“ “ , třebaže DM podepsal se Sarkozym pravý opak : Sarkozy po podepsání dohody na tiskovce  novinářům tvrdil, že  „ přítomnost mezinárodních pozorovatelů v Abcházii a JO je páteří dohody s DM „ )  …

Rezoluce RB OSN číslo 1866 z 2/09 naznačovala přes odpor Kremlu s odkazem na ženevská jednání, že by případně bylo možné rozšířit působnost pozorovatelské mise OSN na celou Gruzii, veto Kremlu v rámci jeho záměru vyčistit Kavkaz od mez. misí však činnost pozorovatelů OSCE + OSN  v Gruzii definitivně ukončilo k 30.6.09.

Berlín a Paříž však Kreml „uprosili“, aby alespoň  nevetoval prodloužení pozorovatelské mise EU, jejichž mise, zahájená 1.10.08, tak byla prodloužena 27.7.09 …

EU v této hře Kremlu bez mrknutí oka hraje před mez. veřejností svoji  „kocourkovskou“ roli „ pozorovací“ mise, vedenou německým diplomatem a francouzským generálem  : její pozorovatelé  „kocourkovsky“ hlídkují na „demarkační“ linii, kterou EU nikdy nemůže uznat jako hraniční, zatímco 10.000 ruských vojáků v JO  upevňuje bez jakékoliv mez. kontroly ruskou okupační moc …

Berlín a Paříž tuto pozorovatelskou misi sestavily tak, aby „ nerozrušila“ Kreml (jehož delegace na jednáních v Ženevě o gruzínské kauze více ostentativně opouštěla jednací sál, než jednala) , tj. vyloučily z ní dobrovolníky z východoevropských států EU …

Berlín a Paříž navíc „šlechetně  „přimhouřily oči nad tím, že ruské jednotky porušily dohodu o příměří i tím, že se nejen nestáhly na území RF, odkud přišly (genštáb mají v severoosetském Vladikavkazu) , ale nestáhly se zcela ani do jimi okupovaných pirátských pseudostátečků , a ponechaly si některé gruzínské  vesnice, což potvrdil ve Štrasburku na tiskové konferenci po boku Sarkozyho 3.4.09 Barack Obama, jenž na toto „přehlédnutí“ ze strany EU poukázal  (poté, co se Barack Obama v Kremlu v 7/09  setkal s duem Putin/DM  „rychle“ změnil názor s tím, že je vše v nejlepším pořádku) …

Saakašvili „mnichovskou“ dohodu z 8.9.08 Evropské unii „odsouhlasil“ , ale nepodepsal, protože tím, že dohoda vyloučila mez. pozorovatele z pirátských pseudostátečků, jasně stvrdila jejich anexi ze strany Kremlu ( včetně strategického Kodorského údolí v Abcházii, a údolí Achalgori v JO) .

Den po podepsání dohody z 8.9.08 Washington splnil svoji hrozbu a oficiálně „ zmrazil“ , tj. stáhl z jednací agendy Kongresu, smlouvu o své spolupráci s Ruskem v civilní jad. energetice …

17.9.08 DM provedl „Anschluss“ Abcházie a JO de facto, když s těmito pirátskými gruzínskými provinciemi podepsal podrobnou smlouvu formalizující jejich  vojenskou (obrana jejich hranic Ruskem, výstavba rus. základen na jejich území), ekonomickou (integrace energetická,dopravní a telekomunikační) a diplomatickou provázanost s RF …

Abcházie se de facto stala 84. regionem RF …

Převzato se svolením autorky z jejího blogu na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.