ZPRÁVY

Argentina a ropa kolem Malvín/Falkland

Znovuzvolení v 10/011 Kirchnerové vdechlo křídla -  vnutila svoji představu šéfovi argentinské ústřední banky, nad kterou de facto převzala kontrolu, a znárodnila YPF, do jehož čela jmenovala dva sobě zcela oddané spolupracovníky ( Axel Kicillof *1971 a Julio de Vido ), zatímco Sebastiana Eskenaziho nemilosrdně odstavila .

Kirchnerová dle vzoru Putina vybudovala peronistické  „ mládežnické“  hnutí La Campora, které vede její 36letý syn Maximo Kirchner, kterého si Kirchnerová pěstuje jako svého nástupce v prezidentském úřadě ( třebaže pro média nikdy nepronesl ani větu, je údajně jejím hlavním poradcem) …

Axel Kiciloff, náměstek ministra hospodářství , brilantní demagogický řečník, je jedním ze šéfů tohoto mládežnického hnutí prokirchnerovské dynastie …

Dynastie Kirchnerů , vládnoucí od roku 03 (Nestor K. zemřel v roce 010, Cristina jej ve funkci prezidenta vystřídala v roce 07 ) , má své odpůrce  především v argentinském Kongresu, který ji vždy tvrdě kritizoval za její devastující energetickou politiku  …

Kauza REPSOL-YPF

Neúspěch neoliberálního koktejlu namíchaného pro latinskoamaerické státy ze strany MMF způsobil, že si tyto našly vlastní cestu k ekonomické nápravě – opětovné zestátnění velkých ropných firem v rámci své snahy dosáhnout ropné soběstačnosti.

V roce 08 Kirchnerová znárodnila důchodové fondy a  argentinské aerolinky.

Od 3/012 peronistická prezidentka Kirchnerová hrozila, že znárodní hlavní argentinskou ropnou společnost YPF, jejíž  51% akcií vlastnila španělská firma Repsol, v jejímž majetku je i 55% argentinských rafinérií a 1.600 benzínových čerpacích stanic.

Paradoxně ropnou firmu YPF zprivatizoval  největší ultraliberální politik Jižní Ameriky , rozkrádáním státního rozpočtu nechvalně proslulý prezident a pravicový peronista Carlos Menem/1989-1999/, a to  za vydatné podpory Cristiny Kirchnerové a jejího zesnulého manžela Nestora Kirchnera, v té době obskurního guvernéra  bohaté ropné provincie Santa Cruz (Patagonie), posléze prezidenta v letech 03-07.

Carlos Menem v roce 92 převedl vlastnictví nerostných zdrojů z federálního státu na jednotlivé provincie, a poté, co byla argentinská ekonomika sražena na kolena asijskou finanční krizí z roku 97 a v roce 98 brazilskou měnovou krizí, Menem YPF privatizoval ze 100% , přičemž byla prodána jako celek jedinému velkému vlastníku – poprvé v historii se tak stát zcela dobrovolně vzdal, aniž by k tomu byl nucen válečnou prohrou či mezinárodním tlakem, svého nejcennějšího strategického nerostného zdroje ve prospěch zahraničního podniku …

Španělská firmička Repsol, bez vlastních ropných studní, tak vstoupila do byznysu vyhrazeného ropným firmám světového formátu .

YPF byla chloubou argentinské ekonomiky s ročním příjmem přes 4 mld dolarů ( Forbes) , její privatizace vyvolala v zemi skandál …

Zatímco jako polostátní firma byla hýčkána jak Buenos Aires tak Madridem, od své privatizace firma YPF/ Yacimientos Petroliferos Fiscales (založena v roce 1922) chátrala, a navíc své obchodní aktivity zaměřovala na internacionální byznys se zeměmi , které byly od argentinských pamp velmi vzdálené, např. Alžírsko či Kazachstán, zatímco potřeby argentinského trhu zařadila až na druhé místo žebříčku své pozornosti …

Zatímco v 70.letech YPF obhospodařovala 110 ropných studní, v roce 01 jako zprivatizovaná jen 30.

Kirchnerová poukázala na znárodnění Anglo-Íránské ropné společnosti Mohamedem Mossadekem, proti kterému CIA uskutečnila krvavý puč, na znárodnění Suezského průplavu Násirem v roce 56, alžírských podílů francouzských firem Elf + Total prezidentem Boumediennem v roce 71, či na rozkradení Jukosu ze strany Vladimíra Putina .

V roce 06 ropné zdroje zestátnil bolivijský prezident Evo Morales, ve stejné době se venezuelské firmy Petroleos Venezuela / ložiska Orinoko zmocnil Hugo Chavez, třebaže v obou případech se stát do těchto ropných firem natlačil jen z 51% , zbytek přenechal smíšeným firmám, které měly přinést kapitál a odborné knowhow.

Taktéž se zachovala i Argentina .

Hugo Chavez znárodnil i metalurgické podniky a cementárny, které chtěl kontrolovat, zatímco v Argentině znárodnění některých dalších podniků mělo zajistit ekonomicky slabším vrstvám přístup k vodě ( na úkor francouzské společnosti Suez) , a dynastii Kirchnerů hlasy ve volbách …

Argentinská Socma, která měla monopol na poskytování poštovních služeb, byla znárodněna pro svoji neefektivitu, v Argentině někteří podnikatelé sami žadoní o znárodnění svých deficitních firem …

„Levicová“ peronistická miliardářka Cristina Kirchnerová  ( v roce 011 byla zvolena 54% hlasů, což je nejvíce od roku 83, kdy Argentina přešla k demokracii) obvinila španělsko- argentinskou firmu, že 90% zisků přelévá do Španělska, a nedostatečně investuje v Argentině , ta se brání, že v roce 011 investovala v Argentině 3 mld dolarů, tj. o 50% více než v roce 01 .

Senátor Gerardo Morales prohlašoval, že nejde jen o Repsol, ale k odpovědnosti by měly být pohnány i argentinské soukromé firmy,které se akcionáři YPF staly díky svým známostem s  Kirchnerovou.

Kirchnerová firmě Repsol-YPF vyčetla, že své akcionáře zasypala významnými dividendami, a ochudila tak investice do argentinské ekonomiky, ale veřejnosti již neprozradila, že firma Repsol –YPF jednala na pokyn samotného argentinského ministerstva financí/sídlo v Casa Rosada, jenž v roce 08 do firmy nasadil bankéře blízkého argentinské vládě  Enrika Eskenazi ( a jeho skupinu  Petersen), jenž převzal 15% akcií, posléze 25 % , a kdy byla firma Repsol-YPF ministrem financí vyzvána, aby akcionářům vyplatila 90% zisků ( oproti dřívějším 44 %  ), načež argentinský ministr hospodářství firmu obvinil z 20% poklesu těžby argentinské ropy v důsledku neinvestování do ropné infrastruktury  ( týdeník Les Echos  ze 27.4.012)  ...

Vývozce ropy Argentina musela v roce 011 nakoupit v zahraničí benzín v částce  10 mld dolarů, což byl oproti roku 010 nárůst o 110% - argentinský energetický rozpočet se tak poprvé propadl do červených čísel (10 mld dolarů, pro rok 012 se očekává propad 12 mld ), a protože je od svého finančního úpadku v roce 01  na finančních trzích považována za páriu, nemůže se na ně se svým rozpočtovým deficitem za první trimestr roku 012 ve výši 5.1 mld dolarů/ 15x vyšší než v roce 011, obrátit …

O drastické zhoršení hospodářské situace v Argentině se především zasloužil Kirchner a Kirchnerová, kteří poté, co argentinská ekonomika začala v roce 03 pomalu vstávat z mrtvých, zmrazili ceny energie, která je dnes v Argentině o 70%  lacinější než v okolních státech, což firmu Repsol donutilo, aby své aktivity v Argentině omezila, a hledala jiné destinace s atraktivnějšími cenami, zatímco v Argentině spotřeba ropy během posledních 8 let prudce vzrostla, takže ropná mocnost Argentina musela zvýšit objem ropy dovážené z Venezuely, a plynu z Bolivie …

V důsledku fám o znárodnění se hodnota akcií Repsolu počátkem roku výrazně propadla.

Od 14.3.012 Buenos Aires firmě Repsol YPF odňala 16 licencí v 6 provincicích, tj. připravilo ji o 16% těžby.

Vyvlastnění akcií YPF španělské firmy, argentinskou vládou oznámené 16.4.012, vyvolalo v Madridu poprask.

V Madridu se kauza YPF Repsol stala státní záležitostí, tisk nemluvil o ničem jiném, než o zklamání španělských akcionářů, denně se k ní vyjadřovali prominentní politici.

Španělský ministr zahraničí Margallo 13.4.012 argentinskému velvyslanci v Madridu hrozil, že v tom případě  nedojde jen k zpřetrhání vzájemných  ekonomických vztahů, ale i diplomatických …

Také Brusel se proti znárodnění firmy YPF ohradil s tím, že je Buenos Aires povinno chránit oprávněné zahraniční zájmy/investice na své půdě …

Listy Wall Street Journal a Financial Times z 18.4.012 nazvaly znárodnění YPF „ aktem ekonomického pirátství „  …

Týdeník The Economist dokonce navrhl, aby byla Argentina za toto pirátství vyloučena z G20, a aby byla všude na světě pro argentinské občany zavedena víza …

20.4.012 Madrid oznámil první odvetu – zmrazení dovozu argentinského biodieselu v objemu 750 mil. euro ročně.

Španělští diplomaté zahájili tažení na mezinárodní scéně, zejména v EU, za zmrazení všech obchodních preferenčních dohod, jejichž beneficientem Argentina je .

Španělský ministr zahraničí prohlásil, že jestliže výše odškodnění bude jen směšná částka, Madrid v souladu  se španělsko-argentinskou smlouvou o ochraně investic kauzu předloží arbitrážnímu tribunálu Světové banky pro urovnání sporů vznikajících při investování v zahraničí , zatímco firma Repsol, která znárodněním YPF přišla o polovinu své těžby,  se nechala slyšet, že podnikne právní kroky proti všem zahraničním firmám, které by z vyvlastnění jejího podílu těžily ( Argentina se již spojila s několika mezinárodními ropnými firmami, mj. s brazilskou Petrobras, kontakty navázala i s US a čínskými ropnými firmami) …

Buenos Aires odpovědělo, že se o výši odškodnění nebude s Madridem radit .

Rizika, která argentinská vláda podstupuje, nejsou právní povahy, protože znárodnění ústava povoluje, a navíc podle výše uvedené španělsko argentinské smlouvy o ochraně investic, kterou se Madrid ohání, firma Repsol musí nejprve svoji žádost o vyřešení sporu předložit před argentinský soud, což znamená soudní tahanice vlekoucí se desetiletí …

Proto možnosti škodit Buenos Aires ze strany Madridu a Repsolu jsou velmi omezené.

Madrid, který je hlavním zahraničním investorem v Argentině, nemá v přímém konfliktu s Buenos Aires co získat , protože jeho podniky ( v Argentině podniká přes 600 španělských podniků)  si nemohou dovolit argentinský trh ztratit , o to více, když za dnešní krize přežívají jen díky svým zahraničním aktivitám, zejména na latinskoamerickém trhu, kde je Španělsko druhým zahraničním investorem …

Španělské podniky navíc v Argentině značně prosperují ( Telefonica zde např. v roce 010 utržila roční obrat v objemu 1 mld euro) , takže nemají zájem na tom, aby si rozladily argentinské ministertvo financí …

Španělská vláda by se proto chtěla s Argentinou usmířit, čeká jen na výši odškodnění, které argentinská vláda firmě Repsol, která požaduje 10.5 mld euro,  nabídne ( argentinská vláda naznačila, že by firma Repsol také nemusela dostat vůbec nic ) …

Argentinská rizika spočívají v tom, že k dosavadním ložiskům by bylo záhadno objevit a zprovoznit ještě další, na což Argentina nemá žádné finance, o to více, že nová argentinská ložiska  spadají do kategorie „ nekonvenčních“ , náročnějších na těžbu.

Argentinské ložisko Vaca Muerta v provincii Neuquen na jihozápadě země patří k trojici největších nekonvenčních ropných ložisek na světě , k jejichž těžbě jen pro první fázi by bylo třeba  20 mld dolarů  …

Firma Repsol tvrdí, že hlavním důvodem znárodnění Repsol-YPF je úmysl argentinské vlády se tohoto ložiska zmocnit

Tento úmysl potvrzuje i to, že argentinská vláda ponechala společnosti YPF status „ anonymní společnosti“ , a převzala jen 51% jejích akcií s tím, že do Argentiny, zůstanou-li ceny ropy vysoké,  přiláká další zahraniční investice ( především americké a čínské) …

Pro Argentinu její souboj se Španělskem není tak zábavný, jak se jej argentinská vláda snaží prezentovat, tím spíše, že Argentina vyhlásila „nezávislost“  na zahraničních věřitelích, zejména  na MMF …

V roce 01 finančně vykrvácená Argentina přestala splácet svůj zahraniční dluh a devalvovala svoji měnu .

Všichni mezinárodní experti ji předpovídali finanční úpadek, ale stal se pravý opak, těžba argentinské ropy závratně stoupala, až měla Argentina rozpočtový přebytek  …

Vyvlastnění RepsolYPF  je v Argentině stejně vášnivě populární jako předkládaný nárok na Malvíny,…

100% znárodnění firmy YPF požadoval např. známý peronistický disident a režiser Fernando Pino Solanas.

Provládní list Pagina12 zatleskal konci „druhé španělské kolonizace“ s obrázkem na titulní straně Kryštofa Kolumba, který mává praporem Repsolu .

Vlna nacionalismu má zakrýt probíhající občanské sociální nepokoje , kdy se lidé bouří proti zvyšování cen za nonstop vládních korupčních skandálů …

Boj o Malvíny/Falklandy ( 778 skalnatých ostrovů), a o ropná ložiska kolem nich,13.000 kmod britských břehů

Poslední koloniální válku si Británie /UK odbyla 2.4.82 ( 650 mrtvých Argentinců, 250 Britů) , ale spor o Malvíny/britské Falklandy, strategickou bránu do Antarktidy,  se znovu rozhořívá.

Británie tvrdí, že ostrovy nepřetržitou držbou od roku 1833 „ vydržela“ , zatímco Kirchnerová hrozí, že proti UK firmám, které by v jejich okolí chtěly těžit ropu, podá žalobu k mezinárodnímu soudu …

LON odpověděl symbolickým gestem, a na ostrovy na šestitýdenní pobyt vyslal dědice britského trůnu prince Williama, aby si zde odpočinul na UK vojenské základně , taktéž vyslal na ostrovy ultramoderní válečnou lodˇ Dauntless, která nahradila postarší válečnou lodˇ klimbající u zdejších břehů.

Koncem března 2012 na Falklandy dorazila delegace UK parlamentního obranného výboru, která potvrdila, že předání ostrovů Argentině nepřipadá v úvahu …

Argentina, která finančně nemá na druhou vojenskou invazi, odpověděla ekonomickou blokádou ostrovů .

Ostrované, kteří prohlašují, že jsou do morku kostí Britové, přežívají jen díky leteckému mostu s Británií , kdy Boeing767 s vojáky a se zásobami pro obyvatele startuje 2x týdně  ze základny RAF Brize Norton u Oxfordu …

Na ostrovech pro neustálé vichry nic neroste, všechny jejich potraviny pocházejí z UK, i mléko, které před blokádou dováželi z Chile .

Ostrované si kvůli blokádě ani nemohou najímat v Chile posádky pro své lodě  lovící kalamáry, najímají si je proto - v Indonésii, kdy se indonéské posádky nalodˇují  ve Španělsku na španělské lodě, protože ve Španělsku se kalamáry  prodávají  .

Sami ostrované, chovatelé skopového, na moře nevyjíždí, takže když v roce 87 k velké nevoli Argentiny Falklandy kolem svých ostrovů vyhlásily výlučné rybolovné pásmo, museli se uchýlit k najímání evropských, především španělských lodí, které jim za výlov tučně platily – po argentinské blokádě se tak ostrovní rozpočet ze dne na den ocitl na mizině …

Ostrovy však plavou na ropě , která by jim do 25 let mohla vynášet 10-140 mld dolarů ročně, což je pro ostrovní entitu, jejíž roční rozpočet činí kolem70 mil. euro ( zatímco udržování zdejší vojenské základny s předimenzovaným počtem vojáků stojí LON 100 mil. euro), úžasná vyhlídka, pusté F/M se asi stanou Dubajem jižního Atlantiku .

První ropné pole o rozsahu 350 mil. barelů ropy bylo objeveno v roce 010 v poměrně mělkých vodách, místní vláda očekává, že by z něho dalo těžit od roku 016.

Ostatní, daleko bohatší ložiska, se prozkoumávají v daleko horších podmínkách - ve hloubce2.000 m.

Zdejší britský guvernér Nigel Haywood však surrealisticky tvrdí, že   „ LON nemá o ostrovy žádný zájem, a že zatímco Argentina chce tyto skály fanaticky získat, LON má jen obavy o blaho zdejších obyvatel „ , proto zde k jejich ochraně vydržuje vojenskou základnu.

Ze stejného důvodu LON v roce 013 na ostrovech uspořádá referendum o sebeurčení, zda se  obyvatelé chtějí připojit k tomu či onomu státu „ …

O Malvínách a o Kubě  se nedohodli ani účastníci 6. meziamerického summitu v kolumbijské Cartageně , summit skončil bez závěrečné deklarace.

Zadní dvorek Spojených států holt již není tím, čím býval, latinskoamerické státy si vynutily diskusi na téma, proč US neuspěly ve své stoleté válce proti drogám, ale návrh guatematelského prezidenta, aby byly všechny drogy odkriminalizovány , nepodpořily.

Dále si všechny latinskoamerické státy přejí návrat Kuby do meziamerických vztahů, takže příštího summitu se Kuba již asi zúčastní, třebaže Obama a premiér Harper tento návrh vetovali, taktéž prohlášení ve prospěch argentinského nároku na F/M, kdy Obama prohlásil, že v této otázce jsou US „ přísně neutrální „ …

Kvůli tomu, že nebyla přizvána Kuba, nedorazil ani ekvádorský ani nikaragujský prezident, zatímco Hugo Chavez podstupoval v Havaně radioterapeutickou léčbu …

Není bez ironie, že inkriminovaný víkend Hillary Clintonová trávila večer v baru s názvem Havana …

Převzato se svolením autorky z jejího blogu na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.