Přihlášení
Spřátelené weby
ZPRÁVY
Putinovo vydírání Gruzie a OSN
V 8/99 Boris Jelcin na nátlak Putina marně žádal Ševardnadzeho/EŠ, aby ruské letouny mohly vést akce proti Čečensku i z ruských základen v Gruzii. Přestože to EŠ neumožnil, Putin jen během prvních měsíců své války v Čečensku 25x vtrhl do gruzínského vzdušného prostoru, ale přiznal to pouze v jednom případě. Když si EŠ v 11/01 stěžoval na summitu SNS na narušování gruz. vzdušného prostoru ze strany MOW, Putin utrousil, „ a to ještě ruské letectvo nestřílelo „ …
Na jaře 02 se Putin a EŠ dohodli na zprovoznění železnice z Gruzie do Ruska, která vede přes abcházské území, za podmínky současné repatriace uprchlíků do Abcházie : repatriace se nekonala, a Putin železnici jednostranně zprovoznil na ruské straně, Suchumi – Moskva, třebaže přerušením železniční dopravy mezi Ruskem a Gruzií byla poškozena především Arménie, která přišla o přímé železniční spojení s Ruskem …
8.8.02 se ruští vyjednavači nedostavili k jednání o uzavření smlouvy o spolupráci s Gruzií, a 22.8.02 ruský gen.Vasilij Prizemlin porušil mezinárodně stanovené hranice svých „mírových sil“ v JO, a vyslal své „mírové“ jednotky, aby vybudovaly zákopy a kontrolní stanoviště na gruzínském území …
23.8.02 tři ruské letouny bombardovaly gruzínské vesnice v Pankiské soutěsce, zabili jednoho gruz. civilistu a sedm zranili.
Třebaže pozorovatelé KBSE ruské bombardování potvrdili, Putin jej s úsměvem popřel, a jeho ministr obrany Sergej Ivanov, který od 7/02 Gruzii hrozil „přímým ruským voj. zásahem“ , cynicky uvedl, že „ si Gruzínci své vesnice bombardovali sami, aby vyhnali čečenské ozbrojence … „
Cynismus o to větší, že ruské letouny gruzínské vesnice v Pankiské soutěsce již několikrát od Putinova nástupu k moci bombardovaly, a jen za měsíc 7/02 gruz. vzdušný prostor ruské bombardéry narušily pětkrát …
Ani Michail Saakašvili si před Putinem neklekl.
26.1.06 na zasedání RB OSN k abcházskému konfliktu Putin v odvetu za ultimátum gruzínského parlamentu oficiálně zamítl Bodenův plán z léta 01 na vyřešení konfliktu v Abcházii, který prohlašoval Abcházii za nedílnou součást Gruzie, a ruská delegace odmítla i jakoukoliv zmínku o tomto plánu v rezoluci RB OSN …
To, že si Putin hodlal Abcházii anektovat, naznačil i tím, že částečně zablokoval mandát pozorovatelů OSN v Abcházii(UNOMIG), který RB OSN prodlužovala 2x do roka, ale Putin na lednovém zasedání 06 prodloužení na 6 měsíců vetoval, a souhlasil jen s technickým obnovováním každé dva měsíce …
Třebaže pozorovatelé OSN v konfliktu nehrají žádnou roli, jsou naprosto pasivní, a monopol ruských „mírových“ sil nikterak neohrožovali, naopak, zcela na ruských jednotkách záviseli jak svojí činností, tak svoji bezpečností, byli nicméně důležitým svědkem, proto se jich Putin snažil zbavit, a již několikrát předtím OSN hrozil a Tbilisi vydíral, že jejich mandát bude vetovat, jestliže Tbilisi bude požadovat odchod ruských „mírových „ jednotek z Abcházie …
V 2/06 Saakašvili pro list Süddeutsche Zeitung z 3.2.06 uvedl, že „ sebedefinice Ruska podstatně ohrožuje gruzínskou územní celistvost, a že konflikty v Abcházii a JO Putin z původně etnických konfliktů přeměnil do mezistátního konfliktu, ve kterém si Rusko jednostranně posunuje hranice „ ...
Saakašvili dále prohlásil, že „západní státy, o KBSE a OSN ani nemluvě, dlouho preferovaly tuto skutečnost ignorovat, teprve poté, co Rusko v 1/06 oficiálně zamítlo Bodenův plán z léta 01 na vyřešení abcházského konfliktu, je Západ nucen se k ruské vojenské agresi vyjádřit … „
Tyto pirátské státečky mez. společenství de facto uznalo tím, že do nich vyslalo pozorovatele OSN (Abcházie) či KBSE (Jižní Osetie), třebaže byly jen gruzínskými správními provinciemi …
15.5.06 „prezident“ Abcházie soudruh Sergej Bagapš, dosazený ruskými „ mírovými „ pozorovateli, předložil „vlastní“ plán na řešení abcházské otázky - deklaraci nezávislosti Abcházie … ( to samé Putin předvádí na Krymu – krymského Bagapše hraje Sergej Aksjonov, Putinem dosazený „premiér“ krymské vlády ) ...
7.9.08 na tiskové konferenci v MOW soudruh Bagapš prohlásil, že „ abcházské vedení z vděčnosti ke Kremlu učiní vše pro to, aby se z Abcházie na základě vojenské smlouvy o bratrské ochraně Abcházie před Gruzií stala obrovská ruská vojenská základna „ ( letecká Gudauta + přístav Očamčira ) ...
Všude Bagapš rozvěsil plakáty a billboardy s nápisy „Děkujeme ti, Rusko!“
Ruská vojenská stanoviště Putin zřídil i ve strategickém Kodorském průsmyku, konkrétně v jeho horní části ( 30 km severovýchodně od Suchumi), kam se ruské obrněné transportéry dostávají přes zdejší pastviny stád krav, ovcí a koz …
Také hranici mezi JO a Gruzií Rusové neprodyšně uzavřeli, čímž zdejší obyvatele připravili o poslední zdroj příjmů …
Z původně administrativních hranic tak Rusové vybudovali pevnostní linie s ostnatými dráty, pozorovatelé z Pozorovací mise EU průběh ruského opevňování nazývali „ bunkerizací“ …
Ruská armáda byla zpočátku nucena využívat hraničních služeb jihoosetských „dobrovolníků“ z řad milicionářů, které MOW platila, a na které místní FSB musela dohlížet, aby se do služby nedostavovali zcela opilí a beze zbraně, záda jim vždy kryl ruský obrněný transportér ( opilí Osetové mnohdy stříleli po neozbrojených mezinárodních pozorovatelích, a střízliví Osetové měli střelbou provokovat gruzínské hlídky, které měly rozkaz žádnou provokaci neopětovat, třebaže k 8/09 Osetové při těchto provokacích zastřelili 12 z nich před očima pozorovatelů EU, jež si „škody“ působené Gruzii jen pečlivě zaznamenávali do svých notýsků ) …
Pozorovatelé EU také Brusel informovali, že miny na dálkové ovládání kladené k ničení gruzínských vojenských konvojů, jsou dílem „vojenských specialistů“, ale Berlín a Paříž toto malé „povyražení“ Kremlu benevolentně dopřávaly …
2.5.09 Kreml oficiálně oznámil, že na základě dohody s oběma pseudoprezidenty přebírá hraniční kontrolu nad těmito okupovanými územími do svých rukou, včetně nasazení dronů ...
12.12.09 Kreml zinscenoval prezidentské volby v Abcházii, ve kterých se soudruh Bagapš utkal s pěti dalšími kandidáty, mj. s Raulem Chadzimbou, bývalým důstojníkem KGB, kterého veřejně podpořil Putin při prezidentských volbách v Abcházii v roce 05.
V těchto prezidentských volbách, které EU prohlásila za nezákonné, soudruh Bagapš opět „vyhrál“ …
11.8.010 MOW oznámila, že v Abcházii rozmístila ruský raketový systém protiletecké obrany s raketami S-300, a v JO nespecifikovaný systém protiletecké obrany. Na protest Gruzie se ozvala jen Paříž, která naznačila své „obavy“ …
Jihoosetská provincie
„Prezident“ Eduard Kokojti žádným separatistou nikdy nebyl, jen obyčejným mafiánem, jenž v 90.letech šéfoval petrohradským kasínům, dokud je Putinova FSB „separatismem“ nepověřila …
Podobně bývalý jihoosetský šéf KGB Anatolij Baranov byl svého času pověřen „separatistickou misí „ v ruské autonomní republice Mordovie, stejně tak jako jihoosetský ministr vnitra Michail Mindzajev, jenž svého času působil ve vládě Severní Osetie …
Anatolij Barančevič, šéf Rady národní bezpečnosti JO, je ruským důstojníkem z Krasnodaru …
Starousedlíci z JO tvrdí, že až do kolapsu SU, kdy nepočetní separatisté, sponzorovaní Kremlem, „zakázali“ starousedlíkům „kamarádit“ s gruzínskými sousedy, se kterými doposud žili v naprosté pohodě, svými provokacemi nakonec uspěli vyvolat mezi oběmi etniky v 6/92 ozbrojený konflikt …
Putin pověřil petrohradského mafiána Eduarda Kokojtiho *1964, bývalého zápasníka v národním SU týmu a šéfa místního Komsomolu, jenž v roce 92 odjel do Petrohradu šéfovat tamním kasínům, aby jako komsomolský miliardář měsíc před „prezidentskými“ volbami dorazil do JO, které, třebaže jej v JO nikdo neznal, v 11/01 „vyhrál“ - na trůn jej dosadil místní proruský mafiánský klan bratří Tedějevů, který pro Kreml organizoval separatistické milice …
Kokojti organizátory místního separatismu odměnil tím, že jim předal do rukou celní „správu“ (včetně vybírání poplatků z transkavkazské dálnice, které tvoří většinu příjmů Abcházské „republiky“ ) …
Podporován ruskou FSB, Kokojti se Alberta Tedějeva, kterého mj. ustavil šéfem abcházské národní bezpečnostní rady, zatímco dalšího mafiána z Tedějevova klanu učinil „ministrem“ obrany, a všech poté se zbavil v 7/03, kdy je všechny obvinil z pokusu o „státní převrat“ …
V roce 06 Putin zinscenoval v JO referendum, ve kterém se KGB/FSB placený „prezident“ Eduard Kokojti vyslovil pro úplnou nezávislost( Kreml slíbil JO na „rozvoj“ vyplatit 10 mld rublů, první ruská platba v částce 1,5 mld rublů skončila v kapse Kokojtiho ) …
Putin referendum zinscenoval jako velkou frašku ve stylu referenda z Čečenska (3/03), které se konalo pod bodáky ruských vojáků : na regulérnost hlasování dohlíželi pubertˇáci z Putinova fašistického hnutí Naši, kteří prohlásili, že 99,9 % voličů hlasovalo pro odtržení od Gruzie ...
Nebyl přítomen ani jeden mezinárodní pozorovatel, přesto veřejné kanály ruské TV neustále ukazovaly „ skupinky mez. pozorovatelů „ …
Britský list The Financial Times citoval zdroj z EU, že „ Rusko může uspořádat v Jižní Osetii a jinde třeba 50 referend, ale EU neuzná ani referendum, ani jeho výsledky „ ...
Mezinárodní společenství toto referendum sice neuznalo, ale Lavrov přesto neopomněl udělit cynickou radu Tbilisi, „aby si nedělala vrásky, protože právo na sebeurčení je uznané mezinárodním právem „ ...
31.5.09 Kreml v JO zinscenoval parlamentní volby, ve kterých vyhrály dvě strany Kokojtiho, Jednota a Lidová strana.
Cílem voleb bylo zajistit Kokojtimu kvalifikovanou většinu, aby mohl změnit ústavu, a mohl znovu kandidovat v prezidentských volbách, které se měly konat v roce 011 …
Také tyto volby z roku 09 EU prohlásila za nezákonné a neplatné.
29.11.011 se v JO konaly „prezidentské“ volby, v nichž k Putinově šoku hladce vyhrála 62letá Alla Džiojevová, bývalá ředitelka školy, sponzorovaná úhlavním nepřítelem Kokojtiho, kterou Putin okamžitě nazval „ agentkou Saakašviliho“,, …
Kremlem nastolený kandidát generál Anatolij Bibilov z ruské Rjazaně ( na generála byl povýšen po ruském vpádu do JO v 8/08) prohrál 40:57, třebaže jej v předvečer voleb ostentativně v Kremlu přijal Medvěděv ...
Strana Kokojtiho Jednota podala žalobu k Nejvyššímu soudu Jižní Osetie, který nefalšované volební vítězství Džiojevové zrušil prohlášením voleb z 29.11.011 za neplatné, což popudilo její stoupence, kteří se utábořili uprostřed Čchinvali ( Kremlem slíbená rekonstrukce obytných čtvrtí v 8/08 ruskými vojsky srovnaných se zemí je stále jen „slíbená“) …
Hra na volby musela být zinscenována z důvodu, že mezi lidem nenáviděný Kokojti ztratil podporu i zdejší ruské menšiny, načež se Putin 5.12.011 ruským médiím svěřil, že se mu „ nelíbí, že v JO o kremelském kandidátu diskutují “ , a z tohoto důvodu vyslal generálu na pomoc svého demagoga Sergeje Vinokurova, jenž se Putinovi za dosazení Bibilova zaručil vlastní hlavou …
Vinokurov Džiojevové vzkázal, že jako kandidátka „není na úrovni“ – není ani Ruska, nemá vojenskou hodnost, a nemá za sebou ani zdejší ruskou vojenskou základnu s 8.000 vojáky a raketami …
Když demonstrace v JO neustaly, Kreml po Vinokurovovi vyslal do JO tvrdšího Sergeje Naryškina, jenž vyjednal „ smír“ se všemi aktéry - Kokojti na naléhání učitelky Džiojevové odstoupil, zatímco Džiojevová poslala své demonstrující stoupence domů .
Boj Putina se Saakašvilim/MS
Když se Saakašvili v 9/06 „ odvážil“ po neúspěšném pokusu o své svržení vyhostit šest důstojníků GRU, kteří puč zorganizovali, MOW 28.9.06 odvolala svého velvyslance z Tbilisi, Putin nařknul Saakašviliho „z vedení agresívní protiruské kampaně „, vyjádřil „obavy“ z gruzínské „ militarizace“, a ruský ministr zahraničí Lavrov „varoval“ NATO před „ dalším napomáháním „ Tbilisi v tomto směru …“ , protože Putin obvinil NATO, že „únosu“ ( výslechu) ruských důstojníků z GRU „napomáhalo“ …
Na žádost Moskvy bylo poté svoláno mimořádné zasedání RB OSN.
O pět dní později, 3.10. 06 Putin zavedl odvetná opatření proti „ „gruzínskému státnímu teroru podporovanému ze zahraničí „ (tato Putinova „opatření“ NATO označilo za první případ blokády od dob kubánské raketové krize 1962 ) ...
7.8.07 Tbilisi obvinila MOW z raketového útoku proti gruzínskému státu ze dne 6.8.07, poté, co jedna ruská raketa dopadla u kukuřičného pole jednoho vesničana z vesnice Citelubami, kde vyhloubila obří kráter, kolem něhož se povalovaly kusy rakety popsané ruskými znaky.
Třebaže Putin obvinění „důrazně“ odmítl, vyšetřovací komise KBSE a západní voj. experti jednoznačně potvrdili, že šlo o ruskou protiradarovou raketu typu Kh-58 ruské výroby. Rusové se pravděpodobně snažili zničit radarové zařízení u Tbilisi , ale minuli cíl .
Přesto 15.10.07 RB OSN na naléhání Putina prodloužila mandát ruských „ mírových „ sil , a pokrytecky současně potvrdila i „ celistvost“ gruzínského území …
Eduard Ševardnadze v rozhovoru pro ruský list Nezavisimaja Gazeta se „značně“ podivil nad rozhodnutím MOV vybrat ruské lázeňské středisko Soči, které leží pouze 30 km od Abcházie, kterou Putin anektoval, pro ZOH , a vyzval mez. společenství, aby OH v Soči 2014 bojkotovalo …
16.4.08 Putin oznámil, že MOW posiluje své ekonomické vztahy s Abcházií a Jižní Osetií poté, co Putin vydal dekret, nařizující ruské vládě komunikovat s gruzínskými separatistickými provinciemi „přímo“ ( Putin se oháněl uznáním Kosova ze 17.2.08, ale vynecháme-li ruské „ohledy“ vůči Srbsku, ruským tajným službám, které jsou v Kosovu „ jako doma“ / pašování zbraní/drog , „nezávislost“ Kosova musí jen vyhovovat) …
V rámci Putinem vyhlášené „ intenzívnější“ spolupráce MOW za nečinného přihlížení Washingtonu, OSN i EU, začala do těchto gruz. provincií stahovat další ruské „mírotvorné „ vojáky, a učinila z JO nejmilitarizovanější zónu z celého postsovětského prostoru …
Putin dokonce do Abcházie poslal speciální, dle jeho slov „ neozbrojené“ , jednotky ruského ministerstva obrany, aby , podle jeho tvrzení, „ opravovaly silnice a koleje „ / opravili železnici vedoucí kolem Černého moře, de facto, aby zde připravily infrastrukturu pro rozsáhlou ruskou invazi, což potvrdil i ruský voj. expert Viktor Baranec : “Jestliže naše armáda opravuje někde železnice, tak i hlupák pochopí, že se po nich budou převážet ruská vojska „ ...
Gen.tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer proti vyslání ruských posil do Abcházie protestoval s tím, že narušují gruzínskou státní suverenitu, ale Tbilisi marně žádalo, aby byli ruští vojáci nahrazeni policejními jednotkami EU, protože ruští vojáci se již mezinárodnímu společenství vymkli z kontroly .
21.4.08 Tbilisi obvinilo MOW, že 20.4.08 sestřelila gruzínský průzkumný letoun nad Abcházií , a to ruskou stíhačkou MIG-29 z ruské základny Gudauta v severní Abcházii, o které Putin již několikrát v minulých letech veřejně prohlásil, že již byla Rusy vyklizena, a tudíž „neexistuje“ ( !) ...
Tbilisi požádalo o svolání mimořádného zasedání RB OSN .
MOW incident tentokrát nemohla popřít, protože NATO již Tbilisi vybavilo moderními radary, které poskytly zdokumentovaný záběr …
MS později popsal svůj telefonický rozhovor s Putinem z téhož dne ( se kterým si MS tyká ) : místo aby se Putin omluvil, Putin jej „ poslal do pr....le“, a uvedl, že “je v šoku, že Tbilisi organizuje průzkumné voj. lety v bojové zóně “ ( nad svým vlastním územím ) …
Kreml na kritiku ze zahraničí, včetně na kritiku ze strany OSN, které potvrdilo narušení vzdušného prostoru Gruzie ruskými letouny, reagoval opět výsměchem : vyslal do Abcházie 450 dalších výsadkářů v rámci ruských „mírových „ sil … 12.5.08 se do Abcházie odebrali 4 ministři zahraničních věcí (polský, litevský, slovinský a švédský), aby vyjednali nějaké řešení faktu, že Putin v Abcházii jednostranně zvýšil počet svých „ mírových „ pozorovatelů na 2.500 mužů „ z důvodu ochrany ruských občanů „ …
MS pro zahraniční novináře prohlásil, že se obává, že se Putin připravuje na válku …
Na dotaz, zda by neměl jednat přímo s Abcházy, MS odpověděl, že „ ruští poradci, kteří je obklopují, přímá jednání znemožňují “ ...
V 5/08 se Gruzie ohradila proti slovům ruského admirála Alexandra Zelinina, jenž prohlásil, že „ si Rusko vybuduje námořní základnu v gruzínské Abcházii (přístav Batumi + Suchumi), protože Rusko zde „prostě“ flotu pro ochranu svých břehů potřebuje “ …
( Vůči čínské expanzi se Putin chová „ velmi vstřícně“, a nebojí se čínského obklíčení, tak jako se bojí obklíčení ze strany států NATO, přesněji svobody a demokracie, která by jeho diktaturu smetla : krátce před vpádem do Gruzie Putin ve velké tichosti postoupil Číně sporná území, o které se s Čínou hádal již SU, a o která v roce 69 obě země málem zahájily válku ) …
Na schůzce Rusko-NATO Putin výhružně hřímal, že jestliže se Ukrajina stane členem NATO, „ rozhodně se jím nestane ve stávajících hranicích „, čímž učinil narážku na poloostrov Krym ...
6.6.08 na summitu SNS v Petrohradě Medvěděv/DM pohrozil Kyjevu a Tbilisi, že v případě jejich vstupu do NATO, budou důsledky „hrozivé“ …
Ruský ministr zahraničí v této souvislosti rovněž pohrozil „ spirálou konfliktů“ …
Rekordně nejkratší schůzku na summitu SNS v Petrohradě měl DM s Juščenkem, kterého odbyl během 15 minut, a to jenom aby mu sdělil, že od roku 09 bude Gazprom prodávat Ukrajině plyn za 400 dolarů místo dosavadních 179.5 dolarů , na což Juščenko odpověděl, že čím dříve Ukrajina přejde na tržní ceny, tím lépe pro její ekonomiku „ ...
Po červencovém summitu NATO 08 Putin vyjádřil svoje „silné znepokojení“, že NATO nepřijalo jím navržené moratorium na přijímání nových členů do NATO, a trval na ruském ultimátu z 5.6.08, který Medvěděv přednesl v BER, a kterým navrhl zkoprnělé a nejednotné EU vytvořit v Evropě, ovládané Gazpromem, nový „ panevropský pořádek“ prostřednictvím nové KBSE ( putinovská MOW již řadu let usiluje o revizi institucí KBSE, zejm. těch, které sledují úroveň demokracie), o jejíž „architektuře“ by bylo rozhodnuto na novém bezpečnostním summitu v Evropě, protože „euroatlantismus“ se podle Putina již s novým silným Ruskem „nenosí“ …
Putin jasně naznačil, že o nové obranné koncepci Evropy „od Vancouveru po Vladivostok“ hodlá spolurozhodovat i Rusko (nové evropské bezpečnostní těleso by podle ruského plánu zahrnovalo 56 států od Vancouveru po Vladivostok) …
KBSE z roku 75 si Kreml „vydupal“ po okupaci Československa.
Tak jako si na KBSE Kreml nechal potvrdit své anexe v Evropě, také případným novým bezpečnostním summitem si Putin hodlá nechat potvrdit svoji „ červenou linii „ , kterou před uspořádáním konference nabyde vojenskými agresemi …
Tento velký handl by zahrnoval i potvrzený monopol Gazpromu v Evropě (Německo na Gazpromu závisí ze 40%, rusko-německý baltský plynovod Putin postavil i přes ostré výhrady Polska a Švédska ).
O „čestných“ úmyslech ruského návrhu svědčí to, že DM zdůrazňoval, že při přípravných jednáních této panevropské dohody by státy navzájem vyjednávaly „jen jednotlivě“, nikoliv jako členové EU či NATO, aby si mohly vyjednat jen to , co je pro ně „nejvýhodnější“, bez ohledu na ideologie EU či NATO …
Nevěřil jim ani ukrajinský ministr zahraničí Volodymir Ohryzko, jenž naznačil, že se Kyjev obává, aby poloostrov Krym se strategickým Sevastopolem nedopadl jako Československo 21.8.68 …
18.6.08 DM prohlásil, že Rusko nestrpí „nepřijatelné provokace“ ze strany Tbilisi vůči jeho „mírovým“ jednotkám v Abcházii poté, co v severozápadním gruzínském regionu u Abcházie v Zugdidi byli 4 ruští vojáci gruzínskou policií dotázáni, k čemu mají svoji nepřiměřenou „mírotvornou „ výzbroj – měli u sebe 20 protitankových střel .Vojáci byli propuštěni, rakety jim byly zabaveny …
Zástupce náčelníka ruského genštábu Alexandr Burutin prohlásil, že „ jestliže se Gruzie ještě jednou pokusí kontrolovat ruské vojáky pobíhající s protitankovými raketami na jejím vlastním území, ruské velení z toho vyvodí velmi vážné důsledky, „ …
V 7/08 v Bukurešti PAR a LON Putinovi ohledně Ukrajiny a Gruzie ustoupily, a učinily vstřícné gesto, zatímco Putin nejednoty NATO využil, a místo aby se jim odvděčil taktéž vstřícným gestem, nazval jejich rozhodnutí skandálním, obvinil Gruzii z utiskování ruského etnika v Abcházii a Jižní Osetii, a zpochybnil příslušnost Krymu k Ukrajině, a vlastnictví Sevastopolu Kyjevem …
Past na Steinmeiera
Jaké lživé úskoky Putin používá, prokázal mj. svými hrátkami s něm. ministrem zahraničí Steinmeierem, jenž se pokusil o poslední misi v Gruzii : v 7/08 se Steinmeier důvěřivě vypravil do Suchumi s mírovým tříetapovým plánem EU, o kterém se po schůzce s Putinem domníval, že jej Putin a jím nastrčená abcházská loutka schválili .
Zatímco MS se nechal slyšet, že „ z gruz. území nikdo neodtrhne ani centimetr země „ , v Suchumi se zase tvářili, jako by o žádném plánu předtím neslyšeli, a soudruh Bagapš trval na odtržení - takže Steinmeier s ostudou odjel.
Po čtyřech měsících provokací ze strany JO, a poté, co do Jižní Osetie proudily ruské jednotky, také Tbilisi začala 1.8.08 stahovat k administrativním „hranicím“ své provincie tankové jednotky a dělostřelecké oddíly z voj. základny Gori a z Kutajsi .
Past na Saakašviliho
Putin učinil to, co udělal Hitler, jenž ráno ujistil vichystické francouzské admirály, že francouzskou flotu v Toulon nepotopí, a současně dal svým generálům rozkaz ji potopit, stejně jednal i Stalin, o kterém F.D.Roosevelt prohlásil, že „ se Stalinem se nedá obchodovat, všechny své sliby porušil … „
Putinovy úskoky byly jako vždy dokonalé : všechny oči byly upřeny na Abcházii, kde příslušníci FSB situaci rozdmýchali do hustého kouře, a mezitím, co se kouř slovně snažili rozehnat Washington, EU, KBSE, a Německo sóĺově, jihoosetský „ prez. „ Kokojti začal z JO hlasitě a výhružně povykovat na účet Tbilisi.
MŠ s docházející trpělivostí se na něj obořil, a Lavrov úskočně nabídl ruské zprostředkovatelské služby s tím, že do JO vyšle ruského velvyslance v Gruzii Popova, jenž prý určitě „ přivede Kokojtiho k jednacímu stolu „ …
Avšak 6.8.08, ruští diplomaté a ruské ministerstvo zahraničí, úslužně vycházející Saakašvilimu ve všem vstříc, mu se zármutkem v očích sdělili, že „ se jim Kokojti vymkl z rukou, že ho již MOW nedokáže kontrolovat, že žasnou, co všechno požaduje, a že i Kremlu již dochází ohledně jeho nehorázných požadavků trpělivost … „
MS Putinovi naletěl, a domníval se, že mu Lavrov dává vůči Kokojtimu „ volnou ruku „ , proto Saakašvili 7.7. 08 večer v gruzínské TV prohlásil : “ Jsme ve spojení s Rusy, Kokojti se Rusům vymkl z kontroly „ …
Ještě 7.7.08 gruz. vyjednavač Timur Jakobašvili odjel do Čchinvali, aby se pokusil vyjednat nějaký způsob, jak krizi ukončit, s jihoosetskou „ vládou“ – Čchinvali však byla liduprázdná, v sídle jihoosetské „vlády“ nikdo nebyl , „prez.“ Kokojti se již překvapivě přemístil do Ruska, a ruský diplomat Jurij Popov, jenž měl na schůzce být, „ na cestě přišel o pneumatiku a neměl rezervu“ …
Jakobašviliho přijal jen velitel smíšených „mírových“ sil Marat Kulachmetov - také on tvrdil, že se jihoosetské promoskevské milice vymkly jakékoliv kontrole …
Ve 22.30 US satelity poskytly gruzínskému velení informace, že 150 rus. tanků vjelo z ruské strany do horského tunelu Roki, 5 km dlouhého. Bylo třeba jednat rychle, jinak by ruská armáda za úsvitu stála u mostu ve městě Kurta (kde sídlila jihoosetská progruzínská „vláda“ ), po kterém se vjíždí do enklávy gruzínských vesnic .
MS 12.8.08 v BBC tvrdil, že dal rozkaz k útoku na Čchinvali až 10 minut poté, co 150 rus. tanků 58.armády vyjelo z horského tunelu Roki, zatímco Putin tvrdil, že vyjely až o 15 hodin později, protože gruz. útok „nečekaly“, ale záp. voj. analytici poukazují na to, že MOW měla útok velmi dobře připravený předem nejen pro dokonalou koordinaci letectva, pozemní armády a námořnictva, ale i vzhledem k připraveným davům TV a humanitárních štábů …
Jeden vysoce postavený zdroj na ministerstvu obrany jednoho západoevropského státu potvrdil, že ruské voj. lodě nemohou ze Sevastopolu odjet do boje jen tak během několika hodin, ale jejich příprava, již jen z důvodu jejich sešlosti, trvá několik dní …
Tvrzení ruského vojenského analytika Goltze, že kdyby Kreml útok čekal, tak by Putin nebyl na OH v Pekingu a DM na dovolené, je nepodstatné, protože v případech, kdy Putin chystal ránu pod pás, byl Putin vždy někde na cestách, nebo se „právě“ chystal na zahraniční cestu (Dubrovka), nebo zrovna přijímal zahraniční návštěvu (jordánského krále za Beslanu) …
Putin přerušil svůj pobyt v Pekingu, a odletěl do Vladikavkazu, kde teatrálně pochodoval před TV kamerami v džínách a v neprůstřelné vestě po boku voj. velitelů, jako skutečný velitel všech voj. operací proti Gruzii .
Vlivný Robert Kagan, poradce John McCaina, z ruského postupu vyvodil následující lekci : “ Putin s definitivní platností odhodil masku politické korektnosti, a naznačil styl, s jakým Rusko v 21.stol. půjde za svými geopolitickými cíly „ …
Převzato se svolením autorky z jejího blogu na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
21.listopadu 1347 – Karel IV. založil benediktinský klášter na Slovanech, zvaný též emauzský (v dnešním Novém městě pražském)
21.listopadu 1276 – Přemysl Otakar II. uzavřel ve Vídni příměří s římským králem Rudolfem I. Habsburským.
21.listopadu 1916 zemřel rakousko-uherský panovník František Josef I.