ZPRÁVY

Hlas muslímů není slyšet

Ano, není slyšet, a tom tam, kde by měl být slyšen nejvíc. Nevinná křesťanka je odsouzena k trestu smrti, protože se rozhodla provdat za muže podle své volby a odmítla se ztotožnit s výkladem zákona, který o ní stanovil, že je muslimka. Všichni pokojní muslimové společně se všemi kdo obviňují svět z islamofobie by měli povstat a říct, tento rozsudek je v rozporu s naší vírou.

Právě z těchto důvodů poslal prof. Halík otevřený dopis české islámské komunitě s výzvou, aby se zasadili o takovou interpretaci koránu, která ponechává náboženskou svobodu. Její reakce byla sympatická: „Prohlašujeme, že základním příkazem Koránu, kterým se řídí a mají řídit vztahy mezi muslimy a nemuslimy je vámi citované Nebudiž žádného donucování v náboženství (Bekara:256).“

Naši muslimové mají i solidní smysl pro realitu: „odstrašující tresty nelze aplikovat tam, kde není jejich místo a způsobem, který více než cokoli jiného připomíná ostentativní rádoby zbožnost, kterou chtějí některé kruhy maskovat vlastní selhání v jiných oblastech lidské činnosti.“ Kompenzace vlastních selhání platí pro všechny fanatiky napříč náboženských spektrem.

Postoj místních muslimů je však limitovaný. Uvádějí, že muslimský otec rodinu opustil a Meriam Ishag byla vychována matkou jako křesťanka. Není tedy možné ji vinit z odpadlictví. Chtělo by to ale více důslednosti. I kdyby se Meriam Ishag narodila jako muslimka a byla vychována jako muslimka, může si v dospělosti zvolit víru, kterou chce vyznávat. A muslimové ji mohou prohlásit za odpadlici a vyloučit ji z jejich komunity. Ruku však na ni položit nesmí. A provdat se může za kohokoliv.

Podle čl. 18 Všeobecné deklarace lidských práv platí, že: "Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství; toto právo zahrnuje v sobě i volnost změnit své náboženství nebo víru, jakož i svobodu projevovat své náboženství nebo víru sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě, vyučováním, prováděním náboženských úkonů, bohoslužbou a zachováváním obřadů." To jsou základní lidská práva. A platí pro všechny lidi na celém světě. Tady legrace s tolerancí jednotlivých kultur končí. Přirozená lidská práva nejsou výsledkem hlasování. Lidé se k nim s oblibou vrací vždy, když si uvědomili, jaké svinstvo se spáchalo v souladu s platným zákonodárstvím.

Pokud muslimové skutečně chtějí přesvědčit, že touží po pokojném soužití, musí oni sami důrazně vystupovat proti všem magorům, kteří používají islám jako ideologii umožňující jim dostat pod kontrolu každodenní život v dané zemi. Tato varianta nemá s náboženstvím nic společného. Je to stejná praxe, jakou používají všechny totalitní režimy. Ovládat, kontrolovat a zastrašovat obyvatele. A korán jim slouží jako šikovná nálepka.

Existují pokojní zbožní muslimové. Mluvila jsme s jedním z nich v Betlémě. V Istanbulu nás upozornili, abychom nevstupovali do mešity během modliteb. Jeden mladý muslim nás přesto velmi přátelsky zval ke vstupu i v této době. Byla to jedna z největších mešit v centru města a počet přítomných se dal rychle spočítat. Ti muži a ženy se skutečně modlili. Působivá a velmi pokojná atmosféra.

Idriz Bilalli, imám z kosovského Podujeva je znám, že opakovaně odsuzuje násilí páchané ve jménu Alláha. Nedávno prohlásil: "islámský radikalismus nemá nic společného s islámem. To je to nejhorší, co může pro naši víru být, co jí škodí. A bohužel jsou tito extremisté nejen v Sýrii nebo na Blízkém východě, ale operují po celém světě. A ve dne v noci dělají vše pro to, aby zašpinili pravý islám".

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/blogy/274736-ve-jmenu-boha-a-proroka-abrahama/

Pokud muslimové nechtějí být považováni za teroristy, musí oni sami usilovat o to, aby jejich víra byla vnímána jako neohrožující jiné. A především jejich duchovní přestavení musí odsoudit jakékoliv porušování lidských práv páchaných ve jménu koránu. Jinak zaměnili svoji víru za totalitní praktiky.