Přihlášení
Spřátelené weby
ZPRÁVY
Ukrajina, Rusko a my
Ukrajinská armáda konečně osvobozuje sovu zemi od ruských teroristů. Přesto Rusko stále zůstává hrozbou. A to i pro Čechy.
Ukrajinská armáda konečně osvobozuje své území od teroristů a vyhání je z jimi okupovaných měst. Ruští teroristé, kteří si pěstovali image pravých ruských bohatýrů a bojovníků proti fašismu ala Stalingrad bezhlavě prchají a zahazují zbraně, případně se schovávají mezi civilisty. Ukrajinci jasně ukazují, že když existuje odvaha a vůle, dá se zabránit i útoku ze strany takové mocnosti jako je Rusko a to by nás mělo inspirovat.
Na Krymu byla Ukrajina ještě v šoku, ale pak se vzpamatovala. A přesto, že podědila po proruském režimu nefungující stát s rozloženou armádou a proruskými bezpečnostními složkami, nevzdala se. Nevymlouvala se, ale prostě se postavila na odpor s tím, co měla. A nyní za tento postoj sklízí zaslouženou odměnu.
I Západ získal určité body, protože jeho nátlak vůči Rusku, to, že se částečně postavil za správnou věc, přineslo své výsledky v tom, že Putinovo tajné tažení do Donbasu pomalu končí s velkou ostudou. Hrozba hospodářských sankcí donutila Rusko zradit své užitečné idioty, kteří nejprve na jeho pokyn vyvolali teroristické povstání na Donbasu.
Přesto si Západ nezaslouží oslavné fanfáry, ale kritiku. Západ neudělal politicky všechno, co mohl. Právě proto, že se mu stále nedostává oné odvahy a vůle, kterou by potřeboval. Kdyby projevil víc odvahy a vůle mohl by třeba donutit Rusko, aby donutilo teroristy, aby se vzdali bez boje a tak má podíl na současných ztrátách a Ukrajině, i když samozřejmě největší vinu nese ruský diktátor Putin.
Spolu se všemi lidmi, kteří miluji svobodu pevně doufám, že Ukrajinci teroristy porazí, když už tedy politici vybrali cestu násilí, že toto násilí bude úspěšné a podaří se teroristické řádění na Donbasu ukončit. Ale to zdaleka není konec problému, který teď svět s Ruskem má. Jednak z krátkodobého hlediska zbývá ještě vrátit Ukrajině ukradený Krym a z dlouhodobého hlediska zastavit Putinovu agresivní a nevyzpytatelnou politiku, protože je celkem možné, že ho současná porážka na Donbasu neodradí a zkusí to zase jinde, s mnoha horšími důsledky.
Boj proti Putinovi rozhodně neskočí s ruskou porážkou na Donbasu. Potřeba s Ruskem něco dělat nekončí. A proto je tady mezinárodní petice "Odvahu a vůli!", která je určena vládám západních zemí a která konstatuje, že Rusko překročilo Rubikon mezinárodního práva a varuje před podceňováním ruské imperiální strategie, propagandy a krutosti. Varuje před tím, jak rusové stále častěji narušují vzdušný prostor a výsostné vody států NATO, připomíná ruskou okupaci Krymu a to, že Rusko nehodlá akceptovat samostatnosti zemí střední a východní Evropy.
Petice kritizuje Západ za to, že nereagoval v případě ruské okupace gruzínského území, zabrání Krymu a nechal si zakázat protiraketovou obranu.
Petice připomíná Mnichov a Jaltu a vyzývá Západ k přehodnocení strategie vůči Rusku. Petice požaduje přísun vojsk NATO do východní Evropy, požaduje důslednou obhajobu zájmů transatlantického společenství ve světě a obhajobu svobody a demokracie. Vyzývá k ekonomickým sankcím. Vyzývá k zabezpečení energetické soustavy tak, aby byla nezávislá na Rusku a to už do zimy.
Petice konstatuje, že pokud Západ tyto kroky nepřijme, bude ohrožena svoboda, demokracie a mír.
Pokud máte zájem, můžete onu petici, stejně jako já podepsat zde.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
4.prosince 1942 potopily v Neapoli americké bombardéry B-24 italský lehký křížník Muzio Attendolo.
4.prosince 1268 – Uzavření Poděbradské smlouvy mezi českým králem Přemyslem Otakarem II. a Oldřichem Korutanským. Oldřich Korutanský, který neměl dědice, se zavazoval, že po jeho smrti připadne korutanské vévodství českému králi. Byli však pominuti Oldřichovi sourozenci, kteří se se ztrátou území nechtěli nechat smířit. Po porážce Přemysla Otakara římským králem Rudolfem Habsburským byly Přemyslu Otakaru Korutany zase odebrány.