ZPRÁVY

Tragikomedie

Stalo se na trhu ve městě Kurajját. Nachází se v Saúdské Arábii, asi 30 km od hranic s Jordánskem. Kde se vzala, tu se vzala, k prodeji se objevila zásilka kakichurmy.

To bdělým saúdským úřadům nemohlo uniknout.

Po zavírací době udělaly razii a zabavily 140 kg tohoto lahodného exotického ovoce. Šéf místního úřadu, majícího na starosti životní prostředí a zdravotnictví, Abdulazíz al Masaed, řekl, že už bylo informováno ministerstvo průmyslu a obchodu. A to potvrdilo, že bylo zahájeno vyšetřování, jak se kakichurma do království vůbec dostala.

Normálně uvažující člověk se zeptá: A co je na tom? Zakazuje snad kakichurmu islám? To jistě ne. Tak o co tady jde?

O bojkot.

Bedny s kakichurmou pocházejí totiž z Izraele. Jak už to u ovoce bývá, některé plody měly na sobě izraelskou nálepku. A to je pro většinu arabských států a jejich úřadů důvod k mobilizaci. Eliminace izraelského zboží, ďabelskou rafinovaností propašovaného na arabské tržiště,  má nejvyšší prioritu.

Neboť Liga arabských států izraelské produkty důsledně bojkotuje. Už od roku 1948. Dokonce má k tomu v Damašku zvláštní úřad - Central Boycott Office. Vše je dovedeno k dokonalosti – i když chybička se tu a tam vloudí, jak je zřejmé.

To by tak hrálo, aby arabský spotřebitel kupoval a konzumoval kakichurmu vypěstovanou v Izraeli. Tedy sionistickou kakichurmu. Tomu se musí učinit přítrž.

Zbývá se zeptat, jestli je to ještě k smíchu, nebo už k pláči.

Vzpoměl jsm si na mediálního fantoma televize NOVA, samozvaného potravinového inspektora Láďu Hrušku. Co ten se chudák naběhal, aby pro nás odhalil nahnilé a jinak nepoživatelné ovoce a zeleninu, kolik energie a nadlidského úsilí tomu věnoval, jak obrovské množství žaludků zachránil před požitím toho, co on sám „by nedal ani prasatům“. Vše pod praporem potravinové spravedlnosti, pravdy a nejspíš i lásky (ke všem, kdo se slzou v oku a uznáním na rtech mu v tomto svatém boji drželi palce).

A ve vzdálenější části světa, i kdyby byly všechny izraelské kakichurmy do jedné prvotřídní kvality a bez jediného kazu, musí nemilosrdně z pultu pryč, protože, kvalita-nekvalita, Arabové mají jinak postavený hodnotový žebříček. Z nohou se jim ho podařilo postavit na hlavu.

A tak, zatímco jih Izraele opět ohrožují desítky raket vystřelovaných z Pásma Gazy, poddané saúdského monarchy Abdalláha ibn Abd al Azíze ohrožují izraelské kakichurmy.

Abychom ovšem těm Saúdům nekřivdili. V ekonomickém bojkotu Izraele nejsou oni a další muslimské země osamoceni. Také v Evropské unii se šíří podobné tendence, ba víc než tendence. Mám na mysli politicky motivovaný bojkot izraelského zboží pocházejícího z Judeje a Samaří (Západního břehu), v některých případech i zboží pocházejícího z hranic Izraele dle linie příměří 1949. Tím to začíná .. a je otázka, jak rychle bude trvat, než politickokorektní EU dosáhne saúdskoarabské dokonalosti. Ostatně nejen v unii, ale celosvětově je od roku 2005 rozšířena globální antiizraelská kampaň BDS – Boycott, Divestment, Sanctions (bojkot, stažení investic, sankce).

Převzato se svolením autora z jeho blogu lubomirstejskal.blog.iDNES.cz