ZPRÁVY

Izrael a zabíjení civilistů

Zamýšlení nad tím, zda opravdu není něco na tom, že Izrael schválně zabíjí palestinské civilisty.

Pomiňme stupidní anti izraelskou propagandu, kterou nám servírují Palestinci a západní levicoví palestincofilové. O krvavých sionistech, kteří utiskují a zabíjejí palestinské ženy a děti z nějakého sadistického důvodu, zkrátka proto, že jim to dělá dobře, protože jsou do morku kosti zlí.

Pomiňme selektivní rozhořčenost lidí, kteří se dojímají zrovna nad tím co je ve zprávách a 1000 mrtvých Gazanů je žene do ulic se zapálenou izraelskou vlajkou, zatímco 170 000 Syřanů je absolutně nezajímá a při zprávách ze Sýrie přepínají na jiný program. Tihle lidé jsou jen konzumenty médií a řídí se tím, co jim média naservírují. A tak má mrtvý Arab z Gazy větší hodnotu než mrtvý Arab ze Sýrie.

Rovnost lidí je stejné dobro a stejné právo jako svoboda. Všichni bychom měli svobodní a rovni, ale nejsme. Všichni bychom si měli být rovni v životě a ve smrti, ale nejsme.

Tak je bohužel dnešní svět postaven a vždy proti tomu budu brojit. Hodnota lidského života je různá. Nejvyšší hodnotu má život člověka, kterého zabili Židé. Dále jsou velmi ceněné mrtvoly způsobeny USA, případně NATO, či nějakou další západní zemí. Zabití ukrajinskou armádou to je taková střední třída. Mrtvoly muslimů a Arabů, kteří jsou oběťmi svých soukmenovců, ty se válejí na okraji zájmu. Stejně tak mrtvoly lidí zabitých Rusy nebo proruskými teroristy. Stejně tak jako zabití Afričané, případně Afričané, kteří umřeli hledem nebo nemocemi.

Zda se vám to odporné a cynické? Takhle to ale je. V médiích a veřejném mínění určitě. Nejsme si rovni ve smrti ani náhodou.

Ale dost filozofických odboček. Podívejme se na současnou válku v Gaze.

Chtěl jsem jen říct, že kritika Izraele od lidí, kteří k němu chovají nenávist, případně jsou úplně hloupí, nic neznamená. Nejhorší je však kritika, která říká "Izrael má právo se bránit, ale…“

Jsou kritici, kteří prostě říkají, že podporují Izrael, ale to, co dělá nepovažují za obranu, ale třeba za kolektivní trest pro Palestince. Hledají zlatou střední cestu v morálce svého postoje. Jenže zlatá střední cesta v morálních otázkách je vždy kompromis se zlem.

Ale věcně. Hlodalo to ve mně. Spousty lidí říká, že přece jen ti Izraelci znají Blízký východ nejlépe. Znají mentalitu Arabů a Palestinců zvláště. Hlodalo ve mně podezření, jestli prostě nevedou tu válku tak, že vědí, kolik mrtvých jsou Palestinci ochotni snést. Jestli je opravdu nebombarduji schválně, ty obytné domy a školy a nemocnice jako trest za rakety Hamásu. Jestli lidé, kteří toto říkají o Izraeli, nemají přece jen kus pravdy.

A Izraelci prostě jen čekají, až toho budou mít Palestinci plné brejle a pak uzavřou příměří. V podstatě by to byl stejný způsob vedení války, jako uplatňují Palestinci a proto, že Izraelci mají lepší techniku, tak zabíjí víc Palestinců než Palestinci Židů. Obě strany by pak na tom byly morálně stejně a větší počet mrtvých Palestinců by pak byla jen technická záležitost.

To by byl kompromisní názor. Morální střední cesta. Rozumný pohled?

Ne. Rozum říká, že to je nesmysl. Já totiž předpokládám, že Izrael vede válku účinně. Tak, aby ji vyhrál. Vede mě k tomu ta domněnka, že ji tak vést musí, protože kdyby ji jednou prohrál, je to jeho konec. Izrael je v takovém postavení, že musí pokaždé vyhrát, a pokud by jednou prohrál, všechna jeho předchozí vítezství jsou k ničemu.

Proto prostě Izraelci musí vést válku účinně. Proto se musel Izrael stát jednou se zemí, ve kterých je vojenská věda na nejvyšší úrovni, protože jinak by nepřežil. Jako důkaz k tomu poslouží všechny konflikty od roku 1947. Některé jako třeba invaze v Libanonu v roce 1982 skončily pro Izrael rozpačitě, ale nikdy neprohrál. To je myslím jasný důkaz, že Izraelci vedou válku efektivně a že jejich vojenská škola je na tom postavená.

Mimochodem IDF přebraly organizaci a taktiky jednotek od vynálezců mechanizovaného blitzkriegu, od Německa. Západní země pochopily, že tato taktika a organizace je dosud nepřekonaná až na konci 20. století. Američané v Iráku vycházeli z Izraelských zkušeností s Palestiny, které dále rozvinuli a vylepšili. A tak bych mohl pokračovat.

Takže to berme tak, že Izrael postupuje efektivně a s rozumem. A co říká efektivní a rozumný přístup o zabíjení civilistů a kolektivních trestech? Jsou neefektivní a k vítězství nevedou.

Podívejme se, jak krutě zacházeli nacisté s jimi okupovanými národy a jejich stupidní represivní přístup vedl jen ke stále většímu a silnějšímu odboji. Naproti tomu Američané se svou taktikou citlivou k civilnímu obyvatelstvu slavili úspěch v Iráku i Afghánistánu.

Dobře víme, že plošné bombardování ve druhé světové válce nezlomilo odpor obyvatelstva, ale právě naopak jej více stmelilo. Velké zdroje a prostředky se soustředily na vyhlazování celých měst a k ničemu to nevedlo. Naproti tomu přesné nálety, které předcházejí civilním ztrátám, mají za cíl mnohem rychlejší hroucení infrastruktury bombardované země.

Domnívám se tedy, že IDF neprovádí akty kolektivní odplaty. Že nebombarduje schválně civilní domy, že školy a nemocnice bez důvodu, protože ví, že kolektivní odplata akorát posiluje odpor kolektivu, proti kterému je určena, že masové zabíjení civilistů neláme odhodlání, ale naopak stmeluje postiženou společnost.

Kdyby se Izrael choval tak, jak o něm píšou média, tvrdí palestinská a propalestinská propaganda, byl by tupý. A to není. Jeho přežívání je důkazem. Byla by to země sebevrahů. A to není.

Nejen cit, ale i rozum nám velí stát na straně Izraele.

We stand with Israel