ZPRÁVY

Češi jsou zahleděni do Ruska. Ukrajince nemají rádi.

Přináším překlad článku redaktora MF Dnes Luboše Palaty napsaného pro polské noviny Gazeta Wyborcza. Dělám to proto, že stojím o polsko-českou debatu o postoji Střední Evropy vůči Rusku. A aby se vědělo, že se v Polsku ví, jak to v Česku vypadá. Jedná se český překlad polského překladu českého originálu, tak snad nedojde k velkému zkreslení.

Pro většinu Čechů jsou Ukrajinci gastarbeitři a banderovci. Více mají rádi Rusy, protože v Česku mohutně utrácejí.

Před lety se polský prezident Alexandr Kwaśniewski snažil českému prezidentovi Václavu Klausovi vysvětlit, že Ukrajina je významná země. Marně. "Ani jsem tam nebyl.", řekl pohrdavě Klaus. Kwaśniewski se jen pousmál a odvětil: "Víš, Václave, no body is perfect."

Tahle historka říká hodně, o vztahu Čechů k Ukrajině. Když v Praze někdo řekne, že byl ve Lvově, Kyjevě nebo Oděse, jeho historky znějí exotičtěji než popisy cest do jižní Ameriky nebo na Aljašku. Zakarpatská Ukrajina, která v meziválečné epoše patřila Československu, je pro většinu Čechů úplně neznámé místo. Je to částečně i výsledek rozpadu Československa v roce 1993. 40ti tisícová ukrajinská menšina zůstala na Slovensku.

Český slovník však obohatila fráze "zařiď si na to Ukrajince". Je to rada pro člověka, který potřebuje něco postavit, ale záleží mu na nízké ceně a na platbě na ruku. V takovém případě je třeba zaměstnat několik ukrajinských gastarbeitrů na černo. V druhé polovině 90. let bylo v deseti milionovém česku půl milionů Ukrajinců. Nyní jich je 100 až 150 000.

Jak říká Dušan Drbohlav z Karlovy University, Češi považují za Ukrajince všechny návštěvníky ze zemí bývalého SSSR. To, že roste kriminalita nebo není práce, je přece jejich vina.

Naproti tomu o Rusech se mluví jako o těch, kteří přijíždějí utrácet peníze. Především v lázních jako jsou Karlovy Vary nebo Mariánské Lázně skoupili velkou část lukrativních nemovitostí a zakořenili tam tak trvale, že bylo nutno přijmout vyhlášku zakazující reklamu v cizím jazyce. Díky všeobecně rozšířeným ruským nápisům se člověk mohl v Karlových Varech cítit jako v Rusku. Pro stovky tisíc ruských turistů (v roce 2013 jich bylo 350 000) se stala oblíbeným místem Praha. Na konci roku je v luxusních obchodních centrech slyšet častěji ruština než čeština.

Nejbohatší Čech Petr Kellner (10,4 miliard dolarů) nashromáždil většinu svého majetku právě v Rusku. Rusové rovněž ovládli nejoblíbenější český sport-hokej.

Nakonec vždyť v podvědomí mnoha Čechů Moskva (neboli dnes Rusové) garantuje, že se nevrátí miliony sudetských Němců na svá dávná území a že nebudou chtít odškodnění. Naproti tomu Ukrajinci jsou pro starší generaci banderovci, spojenci Němců nebo dokonce nacistů. V průzkumech oblíbenosti se pravidelně ocitají uprostřed nejméně oblíbených národů. Hůř už jsou na tom jen Romové.

Vliv na to, jak je hodnocena Ukrajina mají též dva poslední čeští prezidenti, čili úplně otevřeně proruský prezident Václav Klaus a jeho nástupce s podobnými názory Miloš Zeman. Klaus, jehož institut je financován Kellnerem, který dělá byznys v Rusku, říká, že za ukrajinskou krizi může Západ. Ukrajinu označuje za "uměle vytvořenou zemi" a je rozhodně proti jakýmkoliv sankcím vůči Rusku. Zavádět sankce nechtěl ani Zeman, který rovněž prohlásil, že Krym nebyl nikdy součástí Ukrajiny. Koncem července dokonce navrhnul zrušit víza pro Rusy. Na druhou stranu však požaduje, aby NATO vojensky zasáhlo, kdyby Rusové zaútočil na východní Ukrajinu.

Své příznivce má Rusko i mezi též mezi českými komunisty, kteří v loňských volbách obdrželi 15% hlasů. Stejně tak i mezi mnohými sociálními demokraty, "klausisty" v ODS i v anti evropské pravici.

Kromě pro ukrajinského stanoviska současné levostředové vlády Bohuslava Sobotky jsou příznivci Ukrajiny v českém veřejném mínění v menšině. A to dokonce i v situaci, kdy díky agresivní kremelské plotice se zmenšuje počet příznivců Ruska a Rusů. Podpora pro Ukrajince a Ukrajinu, jejichž společenství se snaží organizovat akce na podporu Kyjeva, roste velmi pomalu a to hlavně mezi příznivci zesnulého prezidenta Václava Havla a bývalého ministra zahraničí Schwarzenberga. Stejný dělení můžeme pozorovat i v médiích. Veřejnoprávní televize i rozhlas se drží "západní linie", příznivci Ruska dominují v internetových diskuzích a v levicovém tisku brání zájmy Moskvy.  V liberálních médiích výrazně převládá kritika sankcí EU. "Když pozoruji česká média a komentáře, mám, pocit, že si hodně Čechů přeje návrat vlády komunistů a opuštění EU a také zničení Ukrajiny Ruskem.", napsal na ukrajinském portálu ukrajinský novinář Oleksa Livinsky, který hodně času tráví v Praze.