Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Georg Keppler
SS-Obergruppenführer und General der Waffen SS
7.5.1894, Mainz
16.6.1966, Hamburk
NSDAP-Nr.: 338.211 (1.10.1930)
SS-Nr.: 273.799 (10.10.1935)
SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS: 20.4.1944
SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS: 30.1.1942
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS: 9.11.1940
SS-Oberführer: 13.5.1940
SS-Standartenführer: 20.4.1938
SS-Obersturmbannführer: 20.4.1937
SS-Sturmbannführer: 10.10.1935
Major der Schupo: 1.7.1931
Hauptmann der Schupo: 21.6.1920
Oberleutnant: 1917
Leutnant: 19.6.1914
Fahnjunker: 28.2.1913
Velitel XVIII. SS-Armee-Korps: 4.2.1945 - 8.5.1945
Velitel III.(germanisches) SS-Panzer-Korps: 30.10.1944 - 4.2.1945
Befehlshaber der Waffen-SS Ungarn (Budapest): 1.11.1944 - 2.2.1945
Velitel I. SS-Panzer-Korps: 16.8.1944 - 24.10.1944
Befehlshaber der Waffen-SS Ungarn (Budapest): 6.4.1944 - 1.9.1944
Befehlshaber der Waffen-SS Böhmen und Mähren (Praha): 31.8.1943 - 20.3.1945
Velitel SS-Division Reich (poté 2. SS-Panzer Grenadier Division Das Reich): 1.4.1942 - 10.2.1943
Velitel SS-Division Nord
Velitel SS-Totenkopf-Division: 15.7.1941 - 21.9.1941
Velitel SS-Standarte 3 (poté Der Führer 9.1938, SS-Regiment (mot.) Der Führer v SS-Division Reich (mot.)): 23.3.1938 - 11.7.1941
Führer I. Sturmbann / SS-Standarte 1 Deutschland: 10.10.1935 - 23.3.1938
SS-Verfügungstruppe: 10.10.1935
Infanterie Regiment 32: 6.1934 - 10.10.1935
Velitel, München Landespolizei-Regiment: 10.1933 - 6.1934
Velitel der Schutzpolizei, Gotha / Thüringen: 20.11.1933 - 24.5.1935
Velitel, Landespolizei [Abteilung?], Jena / Thüringen: 1929 - 20.11.1931
Železný kříž II. třídy spona: 13.5.1940
Železný kříž I. třídy spona: 13.5.1940
Rytířský kříž: 15.8.1940
1914 Železný kříž I. třídy
1914 Železný kříž II. třídy
Čestný kříž 1914-1918
Pamětní medaile 1.10.1938 a Spona Pražský hrad
Pamětní medaile 13.3.1938
Odznak za zranění 1918, stříbrný
Slezský Rád orla
Hansovní kříž
Brunšvický kříž za válečné zásluhy
Zemský řád
Německý jezdecký odznak, stříbrný
SS čestný meč
SS čestný prsten
Při poválečné redukci armády vstoupil Georg Keppler k policii a byl přidělen 31. ledna 1920 k Sicherheitspolizei v Hannoveru. Zůstal zde do července 1926, kdy byl převelen k Landespolizei v Durynsku. O dva roky později převzal velení Landespolizei-Abteilung v Jeně. Po službě u různých policejních jednotek vstoupil Keppler do SS-VT v roce 1935. 10. října 1935 jako Sturmbannführer převzal velení I. Batallionu SS-Standarte I Deutschland. Velel zde do počátku roku 1938, kdy začal být formován rakouský Regiment, kterým byl Der Führer. SS Standarte Der Führer vedl od března 1938 do října 1939. V říjnu 1939, se Der Führer stal částí Das Reich a strávil polské tažení v záloze na západní hranici. Keppler byl dále velitelem Regiment Der Führer a ovdržel Rytířský kříž. V červenci 1941 se Keppler stal velitelem divize Totenkopf do září 1941, kdy velení převzal Theodor Eicke. Keppler měl nádor na mozku a strávil zbytek roku 1941 uzdravováním. Po uzdravení se Keppler stal velitelem divize Das Reich, když byla reformována jako Panzer-Grenadier Division a zůstal jím do února 1943, kdy začal opět být nemocen s nádorem. Tímto nádorem trpěl do konce života. Poté zastával několik administrativních pozic u Waffen-SS, nakonec se vrátil jako velitel I. SS Panzer Korps, který vedl od 15. srpna do 18. září 1944, kdy sbor absolvoval tažení v Normandii. 30. října 1944 se Keppler vrátil na východní frontu, kde vedl III.(Germ) SS-Panzer-Korps. Zde zůstal do února 1945. Keppler skončil válku jako velitel XVIII. SS-Armee-Korps. Ačkoliv nemoc ztížila jeho kariéru, byl Keppler jedním z nejvyužívanějších starších velitelů a velel nejvíce sborům ze všech generálů Waffen-SS.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.