Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Günther-Eberhard Wisliceny
SS-Obersturmbannführer
5.9.1912, Regulowken, Východní Prusko
25.8.1985, Hannover
Velitel III./SS-Panzer Grenadier Regiment 3 Deutschland, SS-Panzer Division Das Reich: 30.7.1943
Velitel SS Panzer Grenadier Regiment Deutschland, 2. SS Panzer Division Das Reich: 27.12.1944 a 6.5.1945
Železný kříž II. třídy
Železný kříž I. třídy
Rytířský kříž: 1943
Německý kříž ve zlatě
Dubové listy: 26.12.1944
Meče: 6.5.1945
V březnu 1933 vstoupil Wisliceny v Berlin-Lichterfelde díky Seppu Dietrichovi do Stabswache SS, ze které se v září 1933 stala Leibstandarte Adolf Hitler. 10.3.1935 byl jmenován do hodnosti SS-Untersturmführer. V listopadu 1938 byl povýšen do hodnosti SS-Obersturmführer. Do 31.5.1938 patřil k Leibstandarte, naposled jako adjutant praporu. Potom se stal velitelem čety v MG-Kompanie, II. Bataillon, SS-Regiment Der Führer v Grazu. Také zde se stal adjutantem. 22.10.1939 se stal velitelem roty u nově ustaveného SS-Regiment 11. Během polního tažení v Srbsku vedl 8. Kompanie. S touto rotou zahájil také tažení v Rusku. Se svojí rotou se zúčastnil přechodu Svisloče a Bereziny, průlomu přes postavení na Dněpru, kde obdržel EK II a postupu na Desně. Wisliceny zde ukázal, že je schopný velitel. 7.8.1941 obdržel Odznak za zranění. Průlom přes Desnu a postup přes Gžatsk na Moskvu mu 7.11.1941 vynesl EK I. 6.12.1941 byl při bojích před Moskvou zraněn. Jako SS-Hauptsturmführer převzal Wisliceny opět 8. Kompanie a následoval ji do Francie, kde v létě 1942 převzal III. Bataillon, SS-Regiment Deutschland. V lednu 1943 se vrátil do Ruska, vedl zde Bataillon Wisliceny při těžkých bojích u Charkova. 20.4.1943 byl Wisliceny povýšen do hodnosti SS-Sturmbannführer a 24.4. obdržel Německý kříž ve zlatě. Ráno 5.7.1943 byl při těžkých bojích zblízka u Charkova Wisliceny zraněn ručním granátem, ale postavení udržel. 20.7.1943 byl zato vyznamenán Rytířským křížem. Díky zranění zůstal Wisliceny do 9.3.1944 v lazaretu a poté se vrátil ke své divizi, která byla na doplnění ve Francii. Zde byl 15.3.1944 pověřen velením SS-Panzergrenadier Regiment 3 Deutschland. Tomuto pluku velel do konce války. 10.4.1944 byl povýšen do hodnosti SS-Obersturmbannführer a obdržel Sponu za boj zblízka, stříbrnou. Zúčastnil se bojů proti invazním silám, 30. US-Division byla Wislicenyho granátníky hodně poničena. 26.12.1944 obdržel jako 687. voják Dubové listy. V poslední fázi války se zúčastnil bojů v Maďarsku, mezi Velence a Plattensee a protiútoku u Komárna. Byl opět zraněn a obdržel 12.3.1945 Odznak za zranění ve zlatě a 31.3.1945 Sponu za boj zblízka ve zlatě. Ještě jednou se zúčastnil bojů, tentokrát o Vídeň. Během průlomu u Bisambergu otevřel průchod pro svoji divizi. 8.5.1945 kapituloval se svým plukem. Dva dny předtím obdržel jako 149. voják Meče. Do 12.7.1951 zůstal Günther-Eberhardt Wisliceny v americkém a francouzském zajetí. Byl jedním z mála, kteří obdrželi Odznak za zranění a Sponu za boj zblízka ve zlatě.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
