Přihlášení
Spřátelené weby
POZEMNÍ TECHNIKA
T-44
Již v době vzniku slavného sovětského středního tanku T-34 se zpracovávaly první návrhy na projekt jeho nástupce, tanku označeného T-44. Vpád fašistických vojsk na území SSSR (1.6.1941) však vývojové práce na novém typu T-44 zastavil - výrobní kapacity tankového průmyslu se převážně zaměřily na urychlenou produkci tehdy nového tanku T-34.
Vítězství sovětských vojsk u Stalingradu (1942) a Kurska (1943) podstatně zlepšilo vojenskou situaci SSSR. V projekčních kancelářích se obnovily vývojové práce na T-44. vznikl tak tank, který využíval všechny konstrukční přednosti již v bojích osvědčeného středního tanku T-34.
Typ T-44 měl v porovnání se svým předchůdcem o 30 cm nižší siluetu, měl silnější pancéřování čelní části korby a otočné věže, novou výzbroj a výkonnější pohonnou jednotku. Tu tvořil dieselový motor V-44 s maximálním výkonem 500k (367 kW), který umožňoval vozidlu maximální rychlost 45 až 51 km/h (na silnici). V terénu byla rychlost úměrná jeho náročnosti. Palivovou soustavu tvořily nádrže 500+150 litrů pohonných hmot. tank byl schopen překonat vzdálenost 230 až 300 km. Podvozek opatřený ocelovými pásy (šířka pásu 50cm) tvořila na každé straně dvě napínací, dvě hnací kola (vzadu) a pět pojezdových kol opatřených gumovými bandážemi.
Účinná výzbroj tanku T-44 pozůstávala z kanonu ZiS-S-53 (ráže 85mm) a ze dvou kulometů DTM (7,62mm). Věž, kde byl lafetován kanon a kulomety, se otáčela pomocí elektrického pohonu, případně ručně. ve věži a v korbě bylo umístěno 58 střel do kanonu, 30 zásobníků do kulometů (2750 nábojů) a 20 ručních obranných granátů F-1. Tank mohl být opatřen i protiminovými "traly" odminovávací zařízení "tlačené" před tankem, např. odminovač PT-3).
Na podzim roku 1944 vznikla též obměna T-44-122 vyzbrojená 122mm kanonem, ta však zůstala pouze u prototypu. Další varianta T-44-100 se 100mm kanonem se již do sériové produkce dostala.
Sériová výroba tanků T-44 probíhala v Charkově od srpna 1944 do roku 1947. V jejím průběhu bylo vyrobeno 1823 vozidel T-44 ve všech modifikacích. T-44 již do válečných akcí nezasáhly, veřejnosti byly poprvé představeny na přehlídce "Vítězství Rudé armády" v Moskvě (24.6.1945) a na přehlídce armád vítězných mocností v Berlíně (září 1945).
Osádka | 4 |
Datum výroby | 1944-1947 |
Vyrobené stroje | 1 823 |
Motor | V-44 |
Výkon | 500 hp |
Max. rychlost na silnici / v terénu | 50 km/h / 26 km/h |
Zásoba paliva | 500 l + 150 l příd. nádrž |
Spotřeba na 100 km po silnici | 250 l |
Výzbroj | 85mm kanon ZiS-S-53 |
Munice | 58 granátů ráže 85 mm |
Délka | 7,65 m |
Šířka | 3,10 m |
Výška | 2,40 m |
Šířka pásů | 0,50 m |
Hmotnost | 31 800 kg |
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.