POZEMNÍ TECHNIKA

M48 "Patton"

M48:

V roce 1950 byl zahájen vývoj nového tanku, který by dále rozvíjel potenciál tanků M46. Nový tank M48 byl vyvíjen za účelem ovládnutí bojiště v případném konfliktu s početnými tankovými oddíly SSSR. Tomu byla zcela podřízena koncepce vozidla – nový tank měl být odolnější než sovětské protějšky, se schopností zničení nepřátelského tanku první ranou a následného rychlého zamíření nového cíle. Nový tank měl mít také větší dojezd a pohyblivost než tanky M46. Celý program byl poznamenám velkým spěchem, jelikož armáda USA neměla k dispozici dostatečný počet kvalitních tanků pro případ vypuknutí války s východem. V prosinci 1951 bylo vyrobeno prvních šest prototypů a aniž by došlo k jejich důkladnému testování, byla v červenci 1952 zahájena plná sériová výroba.

Koncepce tanku M48 nezapřela příbuznost k sérii M26/46/47, důležité celky ale byly zásadně předělány.  Zcela nová korba tanku M48 byla pro zvýšení balistické ochrany vpředu zaoblená, s prakticky stejně velkou spodní i horní částí předku (u předchozích tanků byla horní část předku korby nepoměrně větší než její spodek, přechodová hrana byla zhruba v jedné třetině výšky korby). Korba tanku M48 byla odlévaná z homogenní oceli. Zcela bylo opuštěno od kulometu v čele korby, vpředu tak seděl pouze řidič. Řidič měl výhled zajištěný pomocí tří periskopů, během operací za ztížených světelných podmínek mohl řidič použít další periskop, pracující v infračerveném spektru. Ten byl uchycený na střešním poklopu. Pro případ nouze byl v podlaze korby únikový poklop. Za prostorem řidiče bylo ložisko věže. Bojový prostor byl pancéřovou přepážkou oddělen od motorového. K pohonu sloužil zážehový dvanáctiválec Continental AV-1790-5B o výkonu 810HP tvořící ucelenou jednotku spolu s převodovkou General Motors CD-850-4. Takto řešená pohonná jednotka mohla být místo náročné opravy snadno vyměněna za náhradní. Tanky M48 byly taktéž vybaveny malým pomocným motorem pohánějícím generátor proudu. Vynikající podvozek sestával na každé straně z napínacího kola vpředu, šesti dvojitých pojezdových kol s gumovými obručemi, pomocného napínacího kola, hnacího kola vzadu a pěti opěrných kladek. Pojezdová kola byla vypružena torzními tyčemi. Oproti sérii M26/46/47 byly použity širší pásy. Pro tanky M48 byla k dispozici souprava pro hluboké brodění, umožňující po přípravě překonat hloubku až 4,4m. Na předek korby bylo možné připevnit buldozerovou radlici.

Na korbě byla posazena zcela nová, eliptická věž. Věž byla odlévaná z jediného kusu homogenní oceli a postrádala typické prodloužení své zadní části, známé z tanků série M26/46/47. Ve věži byl lafetován kanón M41 ráže 90mm spolu s koaxiálním kulometem M1919A4E1 ráže 7,62mm (ten byl velice záhy nahrazen kulometem M73 stejné ráže). Kanón byl vybavený ejektorem a úsťovou brzdou profilu Y (od tanku M48A1 byla zaměněna za novou s profilem ve tvaru T). Náměr kanónu byl možný v rozsahu -9˚ až 20˚. K zamíření cíle se používal stereoskopický zaměřovač. Běžně vezená munice pro kanón M41 byla typů HEAT (High Explosive Anti Tank) – pro použití proti tankům či velice odolným cílům, HEP (High Explosive Plastic) – munice pro použití proti nepancéřovaným cílům a pěchotě, Canister – broková munice určená pro použití proti pěchotě na krátkou vzdálenost, BeeHive – obdobná munice jako typ Canister, submunici tentokráte tvořily malé šipky a WP (White Phosphorous, přezdívaný Willie Pete) – fosforový náboj určený k označení cíle kouřem. Nad kanónem byl uchycen velký světlomet, později nahrazený xenonovým s možností pracovat také i infračerveném režimu. Velitel měl k dispozici nepříliš velkou kopuli, nabíječ pak běžný poklop. Na kopuli velitele byl uchycen kulomet M2HB ráže 12,7mm (označení Heavy Barrel bylo často osádkami vykládáno spíše jako Heavy Bastard). Jelikož byly tanky M48 plánovány zejména pro možný střet s vojsky SSSR, patřil do jejich výbavy také kompletní systém ochrany proti účinkům ZHN.

Z důvodu příliš rychlého zahájení výroby bez potřebných testů trpěly tanky M48 mnohými nedostatky. Mezi největší z nich patřil omezený dojezd pouhých 110km a nedostatečná odolnost pancéřování části vyrobených tanků. Proto byla velká část tanků M48 zařazena pouze k výcvikovým útvarům. Celkem bylo v letech 1952 až 1959 vyrobeno 11703 tanků M48 všech verzí.

M48A1:

Záhy po objevení prvních nedostatků tanků M48 byla zahájena výroba vylepšené verze M48A1. Nejvýraznější změnou byla instalace nové kopule velitele. Kulomet M2HB již nadále nebyl uchycen na kopuli, ale stal se její integrální součástí. Velitel tak mohl obsluhovat tento kulomet, aniž by se vystavoval nepřátelské palbě. Tato nová kopule byla také kromě stávajících průzorů vybavena otočným periskopem.
Pro zvětšení kritického dojezdu byly na zadek korby instalovány přídavné nádrže, které bylo možné při ohrožení vozidla okamžitě odhodit.

M48A2:

V roce 1955 byla zahájena výroba tanku M48A2. Ten byl vybavený novou pohonnou jednotkou sestávajícího ze zážehového motoru Continental AVI-1790-8 a převodovky XT-1400. Tento motor, vybavený vstřikováním paliva, měl spolu s efektivnější převodovkou výrazně menší spotřebu, čímž se zvýšil tak kritický dojezd tanku. Upraven byl pojezd, který byl nyní vybaven pouze třemi opěrnými kladkami oproti původním pěti. Nové uspořádání zadku korby (zejména výfuků) snižovalo tepelnou stopu tanku.

M48A2C:

Dalším krokem vedoucím ke zlepšení celkových vlastností tanku M48 byla verze M48A2C. U této verze byla např. odstraněna malá pomocná napínací kola. Zásadní změnou k lepšímu ale bylo nahrazení stereoskopického zaměřovače koincidenčním. Základem celého systému byla dvě prismatická zrcadla, vystupující z věže po obou stranách štítu kanónu. Ta se automaticky otáčela dle zaostření optiky zaměřovače - vzdálenost k cíli tak byla přesně změřena v momentu, kdy se z rozdvojeného obrazu stal ostrý. Údaj o natočení obou zrcadel se okamžitě přenášel do mechanického balistického počítače (vzdálenost obou zrcadel od sebe byla pevně dána, s úhlem jejich natočení se tak snadno dopočítala vzdálenost k průsečíku obou ohnisek). Ten po zvolení typu munice zcela automaticky udržoval potřebný náměr hlavně. V ideálních podmínkách tento systém zaručoval vyřazení cíle vzdáleného 2000 yardů prvním zásahem za dobu cca 7 vteřin od jeho zjištění.

M48A2C

M48A3:

Tanky M48A3 již nevznikaly jako novostavby, ale pouze jako konverze předešlých verzí, zejména M48A1. Základem této konverze byla záměna stávající pohonné jednotky za novou, tvořenou přeplňovaným vznětovým motorem Continental AVDS-1790-2A o výkonu 750HP a převodovkou Allison CD-850-6A. Použití vznětového motoru konečně přineslo potřebné zvětšení dojezdu tanku, nemluvě o nižším riziku vzniku požáru po zásahu tanku.

Na věže tanků M48A3 byla instalována nová kopule velitele, vybavená přístroji pro noční vidění. Tanky M48A3 byly hlavním americkým typem, nasazeným ve Vietnamu.

M48A4:

Se vznikem projektu „152mm Gun Launcher M60A2“ vyvstala možnost přezbrojení tanků M48 kompletní věží převzatou z tanku M60. Od výroby těchto tanků se upustilo po zrušení zmíněného projektu.

M48A5:

V sedmdesátých letech odeslaly USA velký počet tanků M60 do Izraele. Pro zaplnění vzniklé mezery bylo rozhodnuto o modernizaci stávajících tanků M48 za použití co nejvíce prvků z tanku M60. Vyměněna tak byla pohonná jednotka za přeplňovaný vznětový motor Continental AVDS-1790-2D o výkonu 750HP. Všechny tanky M48A5 byly také po vzoru tanků M60 přezbrojeny kanónem M68 ráže 105mm. Spolu s kanónem byl převzatý i systém řízení palby. Verze M48A5E1 byla dokonce vybavena vylepšenou soupravou pro noční vidění, laserovým dálkoměrem a plně digitálním systémem řízení palby.

M48A5 v Lešanech

Tanky M48A5 tak dosahovaly stejné palebné síly jako tanky M60A1. Zjednodušila se možnost údržby, jelikož jí mohl provádět personál vyškolený na tanky M60. Jedinou nevýhodou tak byla nižší balistická odolnost. Celkem vzniklo 2570 tanků M48A5, výhradně jako konverzí z předchozích variant.

M48A5 v Lešanech

M67A2:

Tank M67A2 byl verzí tanku M48 přezbrojenou plamenometem místo původního kanónu. Výmetná trubice plamenometu byla pro znesnadnění rozpoznání takového vozidla vyrobena tak, aby co nejvíce připomínala hlaveň původního kanónu. Z důvodu zbytečnosti nabíječe byla osádka redukována na tři osoby. Tanky M67A2 používala pouze americká námořní pěchota.

M88:

Na korbě tanku M48A2 bylo postaveno vyprošťovací vozidlo M88. Původní korba byla nahrazena rozměrnou litou korbou krabicovitého tvaru. Pohonná jednotka sestávala z motoru Continental AVSI-1790-6A o výkonu 980 HP a převodovky Allison.XT-1400-2. M88 bylo vybavené radlicí umístěnou vpředu vozidla, jeřábovým ramenem ve tvaru písmene A a silným navijákem. Pro vlastní obranu měla osádka k dispozici pouze kulomet M2HB ráže 12,7 mm.

Nasazení:

Jelikož tanků M60 byla potřeba v Evropě, byly ve Vietnamu nasazeny pouze tanky M48A2 a M48A3. Tyto tanky se tak dostaly do boje, na který nebyly vybaveny. Precizní systém řízení palby se ve Vietnamu ukázal jako naprosto zbytečný vzhledem ke vzdálenosti, na kterou probíhala většina bojů. Běžná praxe znamenala, že střelec se často nacházel v prostoru za věží pro lepší výhled na cíl, zaměření cíle tak probíhalo pouze odhadem. Tanky M48 byly většinou nasazovány k ochraně důležitých konvojů, kdy samotná přítomnost těžké techniky působila na nepřítele značně odstrašujícím dojmem, či ke strážní službě v tzv. opevněných bodech. Pěchota také využívala tyto tanky k vytváření průchodů v zalesněném porostu.
Největším nebezpečím pro tanky M48 byly ve Vietnamu miny a přenosné protitankové rakety. Při najetí na minu zpravidla došlo k znehybnění tanku, ale osádka zůstala nezraněna. Jedním takovým případem bylo odpálení improvizované miny vyrobené z nevybuchlého dělostřeleckého granátu ráže 155mm, které tanku M48 roztrhlo spodek a utrhlo několik pojezdových kol, nicméně osádka přežila bez úhony. Pro snížení nebezpečí úspěšného zásahu z RPG montovaly osádky na své tanky doslova vše, co bylo po ruce. Nebylo neobvyklé spatřit ani tank, který měl na své věži vybudován menší bunkr z pytlů naplněných pískem.