Přihlášení
Spřátelené weby
POZEMNÍ TECHNIKA
T-10
T-10M
Tank T-10 vznikl v Sovětském svazu koncem čtyřicátých let minulého století na žádost sovětské armády na nový těžký tank, který by nahradil neperspektivní tanky IS-2, IS-3 a IS-4. První prototyp nového tanku, označeného Objekt 730 nebo také IS-8, opustil výrobní halu v roce 1949. Tovární zkoušky ukázaly kvalitu nového tanku a státní komise doporučila tank IS-8 zavést do výzbroje. Podmínkou ale byly některé úpravy, které si vyžádaly prodloužení zkoušek o další dva roky. Konstrukční změny nakonec vedly k přeoznačení tanku na IS-9, později IS-10. Tank se začal vyrábět v roce 1953 pod označením T-10, důvodem pro změnu označení měla být smrt J. V. Stalina. Během výroby byl tank průběžně modernizován na verze T-10A, T-10B, T-10M a T-10K. T-10A dostal nový zaměřovač, vertikálně stabilizovaný kanon a ejektor, T-10B také dostal nový zaměřovač a kanon byl stabilizován i horizontálně. Verze T-10M, vyráběná v letech 1957 až 1966, měla nový stabilizovaný kanon M-62-T2, přístroje nočního vidění a výkonnější motor. T-10K byla velitelská verze stroje T-10M. Až do ukončení výroby bylo postaveno přibližně 8000 tanků T-10 všech verzí, určených výhradně pro vnitřní potřebu Sovětského svazu. Poslední tanky T-10, uložené v rezervě, byly z výzbroje vyřazeny v roce 1993. Tank T-10 byl poslední těžký tank zařazený do výzbroje sovětské armády. Ještě během výroby tohoto typu bylo rozhodnuto uončit vývoj těžkých tanků v SSSR, přesto některé konstrukční kanceláře pokračovaly v jejich vývoji dále. Těžké tanky typu T-10 měly poskytovat palebnou podporu velkého dosahu tankům T-54/55 a v čele útočných formací provádět průlomy do silně bráněných území.
Výzbroj:
1 kanón ráže 122 mm, 2 kulomety ráže 12,7 mm nebo 14,5 mm
Verze:
T-10 - základní verze
T-10A - modernizovaná verze
T-10B - modernizovaná verze
T-10M - modernizovaná verze
T-10K - velitelská verze
Uživatelé:
bývalý SSSR (vyřazeny)
Vyhledávání
Dnešní den v historii
4.prosince 1942 potopily v Neapoli americké bombardéry B-24 italský lehký křížník Muzio Attendolo.
4.prosince 1268 – Uzavření Poděbradské smlouvy mezi českým králem Přemyslem Otakarem II. a Oldřichem Korutanským. Oldřich Korutanský, který neměl dědice, se zavazoval, že po jeho smrti připadne korutanské vévodství českému králi. Byli však pominuti Oldřichovi sourozenci, kteří se se ztrátou území nechtěli nechat smířit. Po porážce Přemysla Otakara římským králem Rudolfem Habsburským byly Přemyslu Otakaru Korutany zase odebrány.