POZEMNÍ TECHNIKA

DANA-M1/M2 a DITA: Evoluce kolových houfnic pokračuje

DITA

V únoru 2021 se ve Spojených arabských emirátech konal zbrojní veletrh IDEX, na kterém se oficiálně představila nová samohybná houfnice DITA společnosti Czechoslovak Group. Jedná se o nejnovějšího člena proslulé „rodiny“ dělostřeleckých zbraní, která začala u typu DANA a do které náleží několik českých i slovenských typů. Některé z nich získaly i exportní úspěchy, jak dokládá nyní realizovaný kontrakt pro Ukrajinu.

Krátká historie zbraně DANA

Vzniku a verzím slavné samohybné houfnice vz. 77 alias DANA (Dělo Automobilní Nabíjené Automaticky) jsme se podrobně věnovali v čísle 5/2013, takže zde uveďme jen krátké shrnutí. Jak říká označení vzoru, základní podoba vstoupila do služby roku 1977 a od naprosté většiny konkurence se lišila dvěma nezvyklými rysy. Samohybné houfnice se zpravidla instalovaly na pásové podvozky, avšak typ DANA využívá osmikolový podvozek značky Tatra, díky němuž se může chlubit vysokou rychlostí na silnici a zároveň velice dobrou terénní průchodností, jež se dá srovnávat i s „pásovci“. Jedinou další samohybnou houfnici s obdobným řešením pak po dlouhé roky reprezentovala jihoafrická G6 a teprve v 90. letech začalo přibývat dalších zbraní na šasi nákladních vozů.

Druhý pozoruhodný rys představuje automatické nabíjení, jež se také začalo široce užívat až mnohem později. Bez nadsázky lze konstatovat, že 152mm samohybná houfnice DANA předběhla svou dobu a řadila se mezi technicky nejpokročilejší dělostřelecké zbraně světa. Kromě výroby pro ČSLA probíhal také export do Polska a Libye a malý počet si pořídila též sovětská vojska rozmístěná v Československu. Po rozpadu společného státu došlo samozřejmě k rozdělení houfnic DANA mezi Česko (které pak určitý počet dodalo do Gruzie) a Slovensko, kde také pokračoval další vývoj této konstrukce. Mezi výsledky patří např. verze Ondava s prodlouženou hlavní, jejíž dostřel se z 22 km zvýšil na zhruba 32 km. Následně byla provedena důležitá změna, neboť se přešlo na alianční standard ráže 155 mm. Tato zbraň nese název Zuzana, dočkala se vývozu na Kypr a dále zdokonalenou variantu Zuzana 2 s dostřelem okolo 41 km zařadila do výzbroje slovenská armáda.

Houfnice DANA české armády na leteckém dnu CIAF 2004 (foto: Marian Visingr)

Možnost konverze na 155 mm

Také v Česku, jehož armáda dosud vlastní 86 houfnic DANA (přestože z nich jen 48 v aktivní službě), se uvažovalo o změně kalibru na standard NATO. Je ovšem nutno zdůraznit, že nejde o nijak jednoduchý proces, jelikož nestačí „jen“ změnit hodnotu průměru hlavně. „Západní“ a „východní“ dělostřelecká munice se totiž hodně liší řešením prachových náplní, neboť NATO užívá textilní vaky či kartuše, kdežto ve východním bloku byly standardem kovové nábojnice. Existují sice i kompromisní konstrukce v podobě částečně spalitelných nábojek, což je ostatně řešení slovenské Zuzany, ovšem přechod na ráži 155 mm každopádně vyžaduje i přepracování nabíjecího automatu. Přestavovat už hotové zbraně je technicky sice možné, ale v praxi by šlo o vysoce komplikovaný a nákladný, a tudíž spíše nerentabilní postup.

Z tohoto důvodu se tedy česká armáda rozhodla zahájit výběrové řízení na zcela nové 155mm samohybné houfnice, jež vedlo k výběru typu CAESAR, zatímco houfnice DANA by měly prodělat modernizaci při ponechání ráže 152 mm. To současně umožní využít i početné zásoby munice tohoto kalibru, jež se dodnes nalézají v českých armádních skladech. Modernizované houfnice DANA budou patrně užívat především aktivní zálohy. Lze předpokládat, že základem pro onu modernizaci bude některá z variant z nabídky české společnosti Excalibur Army, jež náleží do průmyslové skupiny Czechoslovak Group. Ta na modernizaci konstrukce DANA také pracuje již řadu let a prvním výsledkem se stala varianta DANA-M1 CZ, jejíž prototyp byl představen v roce 2011 právě s ohledem na zájem Armády ČR.

CAESAR (CAmion Équipé d'un Système d'ARtillerie)

Modernizace zvaná DANA-M1

Obměna DANA-M1 CZ zachovává základní konstrukci původního systému, ale zahrnuje řadu změn, jež vedou k prodloužení životnosti a zvýšení bojových možností. Podvozek tudíž dostal modernizovaný motor Tatra T3-930.52 o výkonu 265 kW a novou převodovku Tatra-Norgren s elektronickým řazením. Na pohled nejvýraznější změnou prošla kabina, která má nová velká okna s lepším rozhledem, klimatizaci a nové osvětlení. Přibyl kamerový systém, díky kterému má řidič dobrý výhled vzad. Změnami prošel také systém řízení palby, jenž zvyšuje autonomii a přesnost zbraně, snižuje čas nutný k zahájení bojové činnosti a dovoluje archivaci palebných úkolů. Součástí modernizačního „balíku“ je také nový typ dálkového náboje DN1CZ, jenž má tříštivo-trhavý účinek a nabízí max. dostřel 25,5 km, což je u zbraně s relativně krátkou hlavní (37 násobků ráže) nezvykle vysoká hodnota. Zásoba munice může čítat 40 až 60 kusů, z nichž se 36 nachází v nabíjecím automatu, který umožňuje max. kadenci 5 ran za minutu.

Modernizační projekt DANA-M1 CZ firmy Excalibur Army (foto: Marian Visingr)

Provedení DANA-M1 CZ zůstalo jen v prototypu, avšak v roce 2015 se předvedl prototyp další varianty, jež obdržela název DANA-M1M a byla určena pro export. Došlo k některým malým změnám, jež se týkaly mj. hydrauliky, topení a klimatizace, ovšem zásadní změnu reprezentuje zapojení izraelské společnosti Elbit Systems, která dodala zcela nový systém řízení palby, komunikační systémy, pomocný energetický zdroj a kameru pro noční vidění. Ta se nachází na přídi kabiny a podle ní lze tuto variantu snadno rozeznat. Houfnice byly formálně dodány do Izraele, avšak skutečným zákazníkem byl Ázerbájdžán, který odebral 36 sériových kusů a úspěšně je nasadil ve válce s Arménií o Náhorní Karabach na podzim 2020.

Uplatnění houfnice DANA-M2

Vývoj se ovšem samozřejmě nezastavil, a tak se v roce 2018 veřejnosti představila další verze jménem DANA-M2, která opět vznikla zejména s ohledem na požadavky české armády. Ta se totiž roku 2017 rozhodla modernizovat 33 houfnic DANA a pověřila tímto úkolem společnost Tatra Trucks, která také patří do skupiny Czechoslovak Group. Verze DANA-M2 navazuje na předchozí dvě varianty, od nichž se ale odlišuje zcela přepracovanou řidičskou kabinou, jež se vyznačuje vyšším stupněm odolnosti i komfortu. Celá zbraň je „digitalizovaná“ v tom smyslu, že všechny subsystémy jsou napojeny na ústřední informační systém, jenž se stará mj. o řízení palby, diagnostiku motoru či navigaci, která kombinuje inerciální přístroj a terminál družicové navigační sítě.

DANA-M2

DANA-M2 disponuje též pokročilými komunikačními prostředky, díky kterým ji lze napojit na moderní automatizované velitelské a řídicí systémy. Palebné prvky se tak dají nastavovat jak plně autonomně, tak na základě údajů získaných od nadřízených stupňů velení. Balistické výkony zůstávají shodné, takže max. dostřel s municí DN1CZ činí 25,5 km. Ačkoli se DANA-M2 setkala s velkým zájmem, česká armáda v únoru 2018 svou zakázku zrušila, ale neoficiálně se s nějakou formou modernizace houfnic pořád počítá. DANA-M2 se ovšem i tak dokázala uplatnit, jelikož se stala základem modernizace polských zbraní na verzi DANA-M a získala zakázku od armády Ukrajiny. Již od roku 2018 probíhala tajná jednání o dodávkách až 66 kusů, ale tento počet byl následně snížen na 26 kusů. Půjde o nově vyrobené zbraně, nikoli o repasované exempláře. Kromě samotných houfnic DANA-M2 do kontraktu spadá také 5000 standardních granátů a 1000 dálkových granátů DN1CZ.

Zrození nového systému DITA

Obchod vzbudil v ukrajinských médiích ostrou kritiku, která směřovala zejména na fakt, že se kupují zahraniční houfnice „východní“ ráže, přestože Ukrajina oficiálně deklaruje snahu přejít na alianční standard 155 mm a vyvíjí vlastní kolovou samohybnou houfnici této ráže, jež nese jméno Bogdana. Tento ambiciózní projekt však zatím vyprodukoval jen jediný demonstrátor a nad jeho budoucností se vznášejí otazníky, jelikož nelze vyloučit, že se jedná (podobně jako u některých dalších ukrajinských zbrojních projektů) spíš o „černou díru“, pomocí které některé subjekty odčerpávají státní finance. Akvizice houfnic DANA-M2 má tudíž zřejmě sloužit jako dočasné řešení ve formě nákupu reálně existující a vyzkoušené zbraně, která současně usnadní pozdější přechod na novou houfnici ráže 155 mm.

Právě o Ukrajině se totiž mnohdy spekuluje též v souvislosti s nejnovější dělostřeleckou zbraní firmy Excalibur Army, která se představila v letošním roce. Neoficiální informace o jejím vývoji ale prosakovaly již v průběhu roku 2020 a objevilo se též její jméno DITA. Oficiální prezentace proběhla v únoru 2021 a houfnice byla předvedena na březnovém veletrhu IDEX 2021. S jistým zjednodušením se dá říci, že se jedná o podvozek z verze DANA-M2, na kterém je usazena zcela nová věž, ale výrobce zdůrazňuje, že věž se dá umístit i na jiný podvozek včetně pásového. Ve věži se nalézá zbraň ráže 155 mm s hlavní o délce 45 násobků ráže (tedy téměř 7 m), která je spojena s nabíjecím automatem, do kterého se vejde 40 nábojů. Při použití granátu standardu NATO s dnovým generátorem plynů (BB, base-bleed) činí max. dostřel zbraně asi 39 km.

DITA

Nezvyklý stupeň automatizace

Konstrukce hlavně a nabíjecího zařízení byla patrně převzata ze slovenské houfnice Zuzana 2, resp. koupena od tamní firmy Konštrukta-Defence. Rozdíl ovšem spočívá v tom, že slovenská zbraň má hlaveň o délce 52 násobků ráže (tedy přes 8 m), takže její dostřel činí zhruba 41 km. Společnost Excalibur Army zdůvodňuje použití kratší hlavně tím, že při střelbě na vzdálenosti přes 40 km již výrazně klesá přesnost, byť se dá očekávat, že v budoucnu možná vznikne také verze zbraně DITA s delší hlavní, jež umožní palbu na větší vzdálenosti s municí s koncovým naváděním. Nesporně nejzajímavějším rysem nové české houfnice je ovšem výjimečný stupeň automatizace, protože má jenom dvoučlennou osádku, což je i při použití nabíjecího automatu zcela mimořádné, jelikož konkurenční zbraně mívají obvykle osádku v počtu tří až čtyř mužů. Ovládání celé houfnice proto probíhá z přední kabiny, v níž sedí řidič a velitel.

DITA na výstavě IDEX 2021

Ve věži se sice nachází stanoviště obsluhy, ovšem to slouží pouze pro nastavování mířidel či nouzové situace, resp. pro palbu s optickým zaměřovačem. Nastavování palebných prvků, výběr typu munice a volbu režimu střelby tudíž velitel provádí ze svého pracoviště v přední kabině. Jako podvozek slouží modifikované vozidlo značky Tatra s novým motorem T3C-928-90 o výkonu 300 kW a automatizovanou převodovkou. DITA disponuje také pomocným zdrojem energie, jenž slouží pro činnost samotného děla, věže a klimatizace. Je třeba zdůraznit, že houfnice DITA je zatím jen zkušebním demonstrátorem, z něhož vznikne sériová podoba, ovšem její potenciál spojený s pověstí československých dělostřeleckých zbraní a zkušenostmi českého zbrojního průmyslu rozhodně představuje velkou šanci na komerční úspěch.

Související články:

České a slovenské samohybné houfnice
ShKH vz.77 Dana

Publikace: Střelecká revue 6/2021