Přihlášení
Spřátelené weby
POZEMNÍ TECHNIKA
Sovětský tank IS-2 - účinný „úklidový prostředek“ - 2. část
Pokračování článku Sovětský tank IS-2 - účinný „úklidový prostředek“ - 1. část.
Další vývoj tanků
V moderních dějinách, bráno zhruba od padesátých let, se vývoj tanků směřoval na univerzální jednotný typ pěchotní zbraně, mající vlastnosti středního tanku, s výhodou odolného pancéřování a výkonné zbraně ve věži tanku těžkého. Shrnuto a podtrženo, rychlý a lehký stroj s vysokou odolností a palebnou silou. Důkazem správnosti tohoto vývoje jsou poslední těžcí dinosauři typu IS-3, jež se sice dočkal masové výroby, ale i přes několik málo účinných úprav byl nakonec stejně jako i IS-2 odprodáván do třetích zemí, jako Číny, Indie, Severní Koree atp.
Na sovětské straně vývoj vyústil ve velmi účinnou a úspěšnou řadu strojů typu „T“, od legendárního 34, přes 54 - 55 - 56 až 72, vyvážených do poloviny světa. Na straně NATO byl zhruba rovnocenným typem (soupeřem) typ M26 Pershing, také bojující v závěru války, ale nijak zásadně se bojově neměl šanci projevit díky masovému nasazení Shermanů.
Amerika svůj vývoj tanků, po zkušenostech ze svých „rádoby“ humanitárních válek, dospěla v jednotný tank M1A1 Abrams, jež bude po asi 40 letech služby sloužit ještě velmi dlouho, díky nadčasovosti projektu. Mimo jiné tyto stroje posloužily jako etalon pro jednotné tanky armád Francie (Leclerc), Německa (Leopard) a Anglie (Challenger).
Dnešní Rusko zatím nedalo příliš vědět, jaký vlastně tank je, či bude univerzálním bitevníkem. Používá zatím masově T-72, ale rozhodně přijde něco, co opět světu, alespoň nakrátko, vyrazí dech. V současné době můžeme vidět překotný vývoj univerzálních tanků Ruska v typech T-80, T-90 a posledním šlágrem o kterém se zatím asi moc neví, čeho je schopen, Typ T-14 Armata... Tam už je ve věži místo jen pro plyšového medvěda. Člověk - velitel a střelec by se tam nevešli. Vše spojené s mířením, nabíjením a palbou provádí automatika a palubní počítač. Tělo tanku neprorazí nic do kalibru 150 mm a systém jeho pasívní i aktivní ochrany, dle závěrů Amerických specialistů a pochopitelně i výrobce, nedovolí prostřelení tanku žádnému soudobému protitankovému systému. (Masová výroba tohoto tanku se ale dle vyjádření místopředsedy ruské vlády Jurije Borisova pro následující roky nepředpokládá - pozn. Duke)
To považuji za pořádně velkou hozenou rukavici konkurenci, anebo výrobcům a konstruktérům munice. Jsou nyní na tahu. V dobách, kdy se války vedou v drtivé míře s terorismem, který jako „na potvoru“ vede způsob boje stylem, na který se necvičila žádná armáda.
Tady se tank v současném či nedávném pojetí nedá nazvat jako záštita pozemního vojska, kdy mu vyčistí cestu, protože se radikálové a jiná sebranka logicky stáhnou z otevřeného prostranství, kde je spojenci hnali jak deratizátoři ze sklepa, do nějakého města. Tam se rozmístí se svými RPG a jinou protitankovou výzbrojí do oken domů, na střechy a trpělivě čekají na příjezd průzkumu v tancích.
A jak se již několikrát prokázalo, tak v uličkách měst středního východu tank jednak sotva projede, hůř „vidí“a hlavně je možné ho snadno napadnout z bezprostřední blízkosti na nejslabší místa, odkud tank v poli útok nečeká - seshora. Tam jsou a byly tanky všeobecně méně chráněny a veškerá přídavná ochrana formou aktivních panceřování, ničících dopadlou střelu výbuchem, je soustředěna na boky, čelo a strany věže.
Takže pokud se v ulici na tank sesype horda sebevrahů, tak pokud ho neprostřelí určitě ho nějak alespoň znehybní a posádce „zatopí pod kotlem“. Aby se tomuto předšlo, v určitých situacích jde paradoxně pěchota do města první a čistí prostor od protitankových jedinců. A hledá je velmi těžko. Pokud se to zdaří, může tank vjet do města. Něco je asi špatně že?
Situace se stala kritickou pro monstra, co jsou schopna vybojovat nadvládu na bojišti a vše živé donutit zalézt pod zem. Buďto se změní strategie použití tanku v zastavěné oblasti, nebo nastoupí jiný „sekáč“. A dle mého názoru by to mohlo být „něco“ na způsob T14 Armata. Jinak tu nekonečnou středovýchodní krizi vyhrají bezmozci co lítají po poušti v Toyotách Hilux s 20mm kanónem už skoro 20 let dávají zabrat vojenským stratégům a jejich koncepci vedení boje, který od konce světové války doznal změny jen v tom, že první nastupuje letectvo a dělá tu nejšpinavější práci, ale pod zemský povrch stejně nevidí. Ale to je už jiná diskuze
IS-2 v České (Československé) armádě.
Tyto tanky se dostaly do výzbroje našeho armádního sboru ke konci války a po ní nám několik kusů bylo ponecháno. Poválečná doktrína s těžkým typem nepočítala, a proto byly odprodány „spřáteleným zemím“. Tank IS-2 se stal na našem území více méně znám až jeho umístěním na památníku 29. 7. 1945, kde byl popisován jako první tank, jež vjel do osvobozované Prahy. Dostal číslo 23
A zde si dovolím citovat něco o pražské „třiadvacítce“ tak, jak bylo prezentováno na internetu.
Tu legendu si mnozí ještě dobře pamatují. Tenhle tank s číslem 23 vjel 9. května jako první do Prahy v čele Rudé armády, která vyslyšela volání českého hlavního města a rychle přispěchala na pomoc pražskému povstání. V něm totiž špatně ozbrojení civilisté od 5. května bojovali proti Němcům.
Objevil se ve filmu, školních čítankách i knihách. Dostal se do českého povědomí, hrdě stál na pětimetrovém kamenném podstavci na tehdejším Štefánikově náměstí, později přejmenovaném na náměstí Sovětských tankistů (1951) a po listopadu 1989 na náměstí Kinských. Tady, na pražském Smíchově, se tyčil coby memento statečnosti a hrdinství Rudé armády.
Fakt, že samotný Smíchov osvobozovala antibolševická Osvobozenecká armáda generála Vlasova, v tom nehrál roli. Naopak, tato skutečnost měla být vymazána z historie. Ostatně „Vlasovcům“ se po osvobození dostalo krutých „díků“ – přešli sice do amerického zajetí, jenže odtud byli vydáni Rusům a ti s nimi zle zatočili.
Slovutný tank číslo 23 se stal národní památkou, Československu ho daroval sám Stalin. Jenže tento tank se nikdy bojů nezúčastnil. Šlo totiž o těžký tank s označením IS-2, který se na rozdíl od klasických středních tanků T-34 do osvobozování Prahy vůbec nezapojil.
„Čechům přeci nebudeme dávat šrot!“ prohlásil generál-osvoboditel Leljušenko a Stalin ho v tom podpořil. Ostatně velikost Sovětského svazu musí být prokázána velkým a moderním strojem a ne nějakým rozstříleným malým vrakem. Skutečný tank-hrdina, jehož příběh si Stalinův dar přivlastnil, skončil zasažený německým dělem.
A tak 29. července roku 1945 došlo k slavnostnímu odhalení tanku IS-2. Z nejasných důvodu byl označen číslem 23 a navíc ozdoben rudou hvězdou, což odporovalo standardům značení sovětských obrněných vozidel z konce války.
Na malostranském Klárově se ve skutečnosti 9. května první tři sovětské tanky číslo 24, 23 a 25 utkaly se čtyřmi německými stíhači tanků Hetzer. V čele jedoucí tank číslo 24 byl zasažen a velitel, gardový poručík Gončarenko, padl. Neblahý osud poté postihl i číslo 23.
Hrdina lakovaný na růžovo
Darovaný těžký tank s přimalovaným číslem 23, který vlastně v této podobně nikdy neexistoval a Prahu neosvobozoval, se pak slavně objevil ve Vávrově filmu Osvobození Prahy, stejně jako ve filmu Májové hvězdy či v televizním seriálu Byl jednou jeden dům. Nechyběl ani ve filmu Píseň o stromu a růži a samozřejmě ani ve školní čítance.
Proto většina Čechů nepochybovala o tom, že je to autentický obrněnec. Školní děti si o něm v čítance četli: „Zůstal jsem se svým velitelem a s našimi padlými navždy ve vaší zlaté Praze. Postavili jste mě na vysoký žulový podstavec. Jsem zvláštní pomník a já to vím. Lidé mě mají rádi…“
Po mnoha letech si tank znovu řekl o pozornost. To když ho v dubnu 1991 výtvarník David Černý přetřel narůžovo. Zanedlouho dostala tahle historicky překroucená „třiadvacítka“ opět zelený kabát, načež ho skupina poslanců zase přetřela narůžovo. Ale to už je úplně jiná historie...
Lešanský IS-2 (Autor: Michal Kroužek)
Dnes tento tank stojí ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech – a tam je mu zřejmě nejlépe.
Richard Plíhal AFK model klub Přerov
Předchozí díl:
Sovětský tank IS-2 - účinný „úklidový prostředek“ - 1. část
Související články:
Tiger - V čem je větší lepší aneb výhody a nevýhody
Duel: Tiger vs. IS-2 na východní frontě
Duel: T-34 vs. Panther: Věčný spor o nejlepší tank války
Vyhledávání
Dnešní den v historii
4.prosince 1942 potopily v Neapoli americké bombardéry B-24 italský lehký křížník Muzio Attendolo.
4.prosince 1268 – Uzavření Poděbradské smlouvy mezi českým králem Přemyslem Otakarem II. a Oldřichem Korutanským. Oldřich Korutanský, který neměl dědice, se zavazoval, že po jeho smrti připadne korutanské vévodství českému králi. Byli však pominuti Oldřichovi sourozenci, kteří se se ztrátou území nechtěli nechat smířit. Po porážce Přemysla Otakara římským králem Rudolfem Habsburským byly Přemyslu Otakaru Korutany zase odebrány.